Meditační a nahrávací studio Igora Samotného Hudbu pro meditační cvičení si píšeme sami

Igor Samotný je kytarista a zpěvák, ale také školitel tantrajógy, kreativity ad. Protože na svých cvičeních užívá vlastní hudbu a potřebuje ji nahrávat a různě modifikovat, vybudoval si vlastní studio s oddělenými nahrávacími místnostmi, ale také HIFI poslechovkou.

Témata: -studio

Co tady ve studiu nejvíce točíte?

Jsme studio, které začíná. První impuls, proč jsme chtěli natáčet, byla naše kapela, jmenovala se Ashwaganda a my jsme chtěli točit cédéčka metodou, že zaráz improvizujeme i to točíme. Nechtěli jsme vrstvit. Takže jsme vybudovali režijní místnost a tři odhlučněné kukaně a pokoušeli jsme se o takovou metodu nahrávání, abychom to potom mohli upravovat. To byla první etapa studia, které je asi tak 3 roky staré. Druhá etapa je, že jsem začal točit poslechovou a meditační hudbu, hudbu s určitým zaměřením na lidi, kteří potřebují osobní rozvoj. A v následném kroku jsme dobudovali předváděcí místnost i další část studia a postupně budeme chtít přitáhnout lidi, kteří mají podobné zaměření.

Jak se vám jako muzikantům hraje ve třech oddělených místnostech?

Já v tom nevidím až tak velký rozdíl, je to o komunikaci. Máme prosklené kukaně, abychom o sobě věděli, a začali jsme sem dávat i nějakou video techniku proto, abychom mohli třeba kouknout i jinam po studiu, když někdo hraje třeba úplně něco jiného, než jsme zvyklí. Každá ta místnost má svoji atmošku a ta je pro to tvoření zajímavá, jak působí a jak na nás dopadá.

Co odposlechy? Posloucháte signál, co už prošel počítačem, nebo bez zpoždění před vstupem do programu?

Posloucháme v reálném čase. Používáme distributory/odposlechy. Režim je volitelný. Signál si bereme z počítače buď před úpravou, nebo po, takže to řešíme podle toho, co zrovna nahráváme. Každopádně je na tom úžasné to, že si člověk může třeba 16 stop do těch sluchátek pustit a vybrat si co tam chce, i hlasitosti a efekty, tak aby se mu to líbilo. Odposlechy používáme, ale ne zase tak často a někdy záměrně jedeme bez nich. Zvláště když děláme něco komorního a jestliže to mikrofony vzájemně zvládnou, tak na sebe chceme přímo vidět. Dokonce se mi to někdy líbí, dělat to bez odposlechu.

Do jaké programu – DAW točíte?

Točíme i stříháme do Cubase. Nedokážu říct, jestli jsem úplně spokojený, je to vždycky o komunikaci. Já jsem taky dramaturg studia, nejsem úplně technik, takže stále objevuji technickou část, na kterou mám partnera -  hudebního/zvukového mistra. Za dobu, co studio provozujeme, se naše role různě prolínají. Teď jsme si udělali pro nahrávání systém, že si projekt v Cubase pouštíme na televizní obrazovku a můžeme v reálném čase sami sledovat, co se vlastně nahrává. A to je někdy výhodné.

 

Jaké máte mikrofony?

My máme hlavně RODE. Jsem s nimi velice spokojený. Jejich zvuk se mi líbí hodně. Potom máme ještě přídavné mikrofony, co se dávají na housle – klopáky DéPéÁčka. A na ty se mi líbí i zpívat. Jsou vlastně stejné, jen se to liší v tom, kam se připnou. A kupodivu se zvuk těch DéPéÁček hodí i právě pro můj zpěv.

Jaké máte zvukové převodníky?

Zvukové karty/převodníky máme Steinberg. Vlastně čtyři, to je 32 stop. Já se vždycky snažím mít nějaký výhled. To znamená, že sice pro malou kapelu 32 stop není až tak nutných, ale v případě bubeníka počet stop narůstá. Volba 32 stop padla proto, protože tady plánujeme ještě jeden prostor (toto je původně stodola) a my počítáme s živým workshopovým koncertním sálečkem – klubovým. Ten by byl v druhé části tady té stodoly.

Máte změřenou akustiku?

Ano, nejenže změřenou, ale přímo šitou na naše potřeby. Projektoval ji Honza Prister (Akustik Partner, se myslím, jmenuje). Jsem s jeho prací velice spokojený, protože mi netradičně vyhověl ve všech mých možných a zásadních požadavcích, co jsem měl.

Vidím, že máš poslechový systém 5.1. ...

Systém 5.1 je tu proto, abych měl univerzální/předváděcí zvuk, a když bychom třeba točili hudbu k nějakým filmům nebo multimediálním dílům, tak abychom měli možnost zvuk předvést. Nicméně klasické stereo mi připadá dostatečné a tady navíc hraje ta místnost. To je takové důležité zjištění, které mě ovlivnilo, když jsem přemýšlel o tom, kolik peněz mám vrazit tady do HiFárny. Nejdřív jsme vyladili akusticky místnost a potom jsme od vás s Pavlem Vlachem řešili, jak moc draho jít do Hifi přístrojů. A mně připadá, že místnost hraje super a se až tak nemusím úplně dál angažovat. Nejsem člověk, co sedí a poslouchá každou vibraci. Prostě se zaměřím na něco dílčího, mám pro to vyvinut specifický cit a nepotřebuji nějaké drahé bedny.

Kam kapela patří stylově?

Moje kapela teď zrovna nefunguje, ale fungovala nějakých 6, 7 let. Buď jsme hráli písničky, které měly nějaké zaměření: přemýšlivé, poslechové až občas taneční, anebo jsme hráli živě, k různým meditačním aktivním technikám.

Jaké nástroje?

Hlavně kytara a zpěv, občas harmonika, měli jsme housle, trubku, píšťalu a perkuse.

To znamená, že hodně snímáte akustické nástroje?

Hodně. My jsme zaměřeni na akustické nástroje. Já jsem si třeba dovezl z Bali takový obrovský vibrafon, který teď zkoumám jak ho nahrávat. Navíc akustika je to trošku i můj obor: jak akustika působí na vědomí a talent člověka. Vydávám cédéčka, už je jich venku asi 40 - pro potřeby našich seminářů. Člověk u nich provozuje různé činnosti a ony ovlivňují pozitivně jeho psychiku. Zaměření je od zdravotního až k uměleckému.

Můžeš představit své semináře blíž?

Děláme je nonstop. Skoro každý týden od středy do neděle máme seminář, většinou jde o tantrickou jógu. Ale pod názvem seminář se schovává strašně velké spektrum činností. Hodně organizujeme umělecké semináře pro rozvoj uměleckých schopností, meditační semináře, pracujeme také s partnerskými technikami. Principiálně je důležité porozumět, co vlastně meditace je. Myslíme si, že to 99% lidí neví a ten pojem používá všelijak. Že se, ale si pod ním představují něco od zkříženého sedu, přes Dalajlámu, jak tam někde laskavě na někoho hovoří, až po nějakou psychotroniku. Slovo meditace je zneužité a západní společnost má vůči světu meditací stále ještě rezistenci. My se ji snažíme trošku prolomit. V posledních 20 – 30 letech prosazujeme aktivní meditaci. To znamená, že částí meditační techniky je třeba tanec. Tančíš 20 a 20 minut a k tomu přidáš jakousi klidnou část, kde se aktivity zúročí. Nebo se maluje se, třese se celým tělem. Prostě se vyvolává jakýsi bio efekt.

Igor Samotný, lektor a hudebník: "Máme hlavně mikrofony RODE. Jsem s nimi velice spokojený. Jejich zvuk se mi hodně líbí." 

Při meditačních cvičeních hrajete živě?

Často hrajeme i živě. Pokud má být meditace řízená, tak potřebuješ nějaké určité tempo, určitou frekvenci, určité muzikoterapeutické prvky. V tom dělám i trošičku výzkum. Vycházím hodně z Indie, tam už jsem mockrát byl a studoval spoustu věcí. Rozvíjím jejich odkaz svým vlastním způsobem. Pro skutečný efekt, pro společenskou událost, když se lidi potkají, jsou spolu, zatančí si, chvilku jsou v klidu a meditují, tady je živá kapela super. Ale pro práci, kdy přijedou nějací účastníci, já je naučím nějaké techniky a ty praktikují doma, k tomu slouží CD. Doma si mohou danou techniku pustit, provozovat ji a ona má potom pro ně přínosný efekt.

Vydal jsi 40 cédéček. To znamená, že víš, jaká hudba funguje na jakou povahu …

Jasně, je to mnohovrstevnaté know-how… to by spíš chtělo nějakou konkrétní otázku.

Tak jaké hudba funguje na cholerika?

Úvodní podmínkou je, že člověk chce ze sebou něco udělat. Principiálně cholerik nezvládá své emoce, je to archetyp ohně.  Jednoduše má temperament. Neví co se svým ohněm a vystřeluje ho ven. Je klidný, ale najednou vybuchne, protože nádoba je přesycena. Stále pohlcuje situace, se kterými si neví rady. Třeba nasazuje masku, aby přežil s penězi, záměrně nechce odkrýt okolí své emoce. Nechce mít s nimi kontakt. Ale najednou už musí udělat něco, co není pod jeho kontrolou.

Prvním krokem meditace je sebe vyjadřování – vhodné jsou určité rytmy, hudba, frekvence, práce s čakrami. Potřebuje pak 15 minut ticha po sebevyjádření, kdy se zdvihá vědomí. Super se to vysvětluje na dynamickém tanci. Vezmu ty lidi, teď si zatancujeme na nějakou extatickou skladbu, která se vyvíjí…

A tu přesně pro daný účel píšeš?

Dřív jsem používal to, co bylo v prostoru, v popu. Ale těch skladeb bylo strašně málo. Třeba Rasputin je taková známá věc. No je pár takových kapel ze 70. či 80. let, které mi vyhovovaly pro katarzní princip. Hudba tam naroste, skladba má vhodný dramatický oblouk. Takže jsem začal dělat za poslední tři roky i taneční hudbu, která je pro tento efekt vhodná. Když lidi vyhecuješ a oni tančí dynamicky, nejsou jako mrtvoly, ale zpocení. Po 15ti, 20ti minutách se posadí, ještě se potí, tělo dýchá, lidi soustředí pozornost na své tělo, jejich dech se postupně uklidňuje a najednou harmonizují tělo s myslí a někde mezi tím objeví prostor, kde leží jejich velké vědomí. Když se ho zachytí, tak najednou dokáží obrátit pozornost dovnitř do sebe a začínají vnitřně se sebou pracovat.

Zajímavé odkazy: 

http://mohendjodaro.eu/

http://www.ashwaganda.cz/

Produkty, o kterých se píše v tomto článku, najdete i v našem eshopu:
Líbí se Vám tento článek? Pošlete ho dál!
Přečtěte si také další související články:

Komentáře