myMIX: muzikantský odposlech pod kontrolou Osobní mixážní pult s vícestopým rekordérem a ethernetovým rozhraním

Také znáte to vzrušující napětí, když máte novou hračku (ať už jste si jí koupili, dostali nebo co já vím)? Ten pocit otevřít krabici jako první, rozbalit produkt a strhnout ochrannou fólii... Psaní recenzí prostě zbožňuju. (Jan Šafařík | fader.cz)

Být recenzentem je skvělý úděl, každou chvíli vám dají nějakou pěknou novou věc, kterou si můžete vybalit z krabice a řádně otestovat. Závidíte? Ani se vám nedivím. Na druhou stranu, když se ozvete naší redakci, třeba vám to dobrosrdečný šéfredaktor také dovolí...

MůjMíchačka je připojený k síti

V případě MyMixu se mi vybalovací rituál obzvlášť líbil. Protože MyMix je - v kostce řečeno - systém pro míchání muzikantských odposlechů, v redakci celkem správně usoudili, že nemá smysl dávat na test jen jednu jednotku MyMix a poslali mi rovnou čtyři kousky. Paráda! Čtyři šikovné krabičky velikosti menšího školního penálu a co víc s krásným velikým displejem překrytým ochrannou fólií. Zatímco ji budu strhávat, povím vám něco o muzikantech.

MůjNápad

Na některých věcech z naší “branže” je už od prvního pohledu patrné, zda je vymýšlel technik s kladným vztahem k hudbě, nebo muzikant s kladným vztahem k technice. U poslechového systému MyMix je to evidentně ten druhý příklad. Za vším pravděpodobně stála legitimní touha všech muzikantů mít možnost namíchat si svůj poslech podle svého, a to jak na zkoušce, tak v ideálním případě na koncertech. Do nedávna to nebylo tak úplně možné, ale technikovi s duší muzikanta to cestou ze zkoušky pořád vrtalo hlavou. A pak se mu najednou rozsvítilo! Počítačové technologie dneška jsou natolik pokročilé, že můžeme streamovat zvuk přes internet, a to vícekanálově i bez ztráty kvality (ostatně nejedna rozhlasová stanice využívá streaming jako trasu mezi studiem a vysílačem). Proč by to tedy nešlo v tak ideálním prostředí, jako je malá počítačová síť? A vidíte, díky našemu muzikantovi s technickým nadáním to jde.

 

Topologie systému MyMix je stejná, jako malá počítačová síť, která dokonce využívá standardní síťové kabely a některé aktivní prvky. Jednotky MyMix v ní vlastně nejsou nic jiného, než miniaturní počítače s dvoukanálovou zvukovou kartou a ovládacím softwarem, které se propojí přes klasický počítačový switch a s jeho pomocí si v síti posílají potřebná data. Tady ovšem podobnost končí. Z MyMixu si email rozhodně nepošlete (ostatně ono psát ho pomocí JOG kolečka by trvalo asi tak dlouho, jako na známém revolučním notebooku s iWheel). Každá jednotka MyMix posílá ostatním jednotkám v systému digitalizovaný zvuk ze svých dvou vstupních kanálů a naopak přijímá všechny zvukové streamy z ostatních jednotek. Příslušný software se stará o to, abyste si mohli upravit hlasitost, panorámu a další vlastnosti vlastního i všech ostatních zdrojů zvuku, a výsledek vám přes poslechový zesilovač posílá do sluchátek. Geniální nápady bývají jednoduché. Tak jednoduché, jako strhnout fólii z displeje MyMixu. A je to, konečně se na tu nádheru můžeme podívat z blízka.

MůjBox vypadá

Jednotka MyMix je matně černá profilovaná krabička z pevného plastu zhruba té velikosti, jakou kdysi míval můj středoškolský penál. Na první pohled se jedná o pěkně provedenou karosářskou práci: všechno pěkně sedí, nikde nic nevrže, a to i navzdory obligátnímu nápisu “Made in China” na zadní straně. To že hornímu panelu vévodí velký barevný display s funkčními tlačítky doplněný o modře podsvícené ovládací a potvrzovací kolečko (jog), vidíte z fotografie přiložené ke článku, takže to vám psát nebudu. Do dvou vstupních kombo konektorů (XLR a jack 6,3 mm) na zadní straně můžete připojit signál z vašich mikrofonů či nástrojů, výstupy jsou určeny naopak pro připojení beden nebo případně pro poslání signálu dále, třeba do mixu. Tamtéž umístěná zdířka konektoru RJ45 (ten znáte ze všech počítačových sítí) je určená pro přenos všech dat mezi jednotkami MyMix přímo, případně pro připojení propojovacího distributoru - switche. Tady bych zmínil jednu vychytávku, a sice, že MyMix podporuje standard PoE (power over ethernet), který umožňuje ze switchů disponujících stejnou technologií přímo napájet připojené jednotky MyMixu. V důsledku to znamená, že při použití switche podporujícího technologii PoE nebudete k napájení MyMix potřebovat jinak někdy možná trochu otravný síťový napájecí adaptér. Možná vám při pohledu na obrázky přijde trochu divné, proč výrobce do zařízení nainstaloval i slot pro přídavnou paměťovou kartu typu SDHC (najdete jí na pravém boku přístroje), ale nepředbíhejte, však oni nám to v manuálu vysvětlí (ne, fotky to tisknout neumí). 

Nejdůležitější výstup, tedy výstup pro muzikantská sluchátka, najdete z boku, hned vedle dvou knoflíků pro řízení vstupní úrovně signálu do vstupů MyMixu. Uživatele kondenzátorových mikrofonů (například nástrojových DPA 4099) a aktivních DI boxů jistě bude zajímat, že MyMix umí do XLR vstupu poslat také nezbytné phantomové napájení (zapínání je bohužel ale pro oba vstupy najednou). Když se od popisu vrátím zpět ke konstrukci, tak musím ocenit také přiložený odnímatelný držák se závitem, díky kterému můžete přístroj umístit i na klasický mikrofonní stojan a tedy v dosahu muzikanta.

MůjSwitch čili první zapnutí 

Po prvním odstavci tohoto článku vás asi nepřekvapí, že po stržení ochranné fólie jsem se hned začal shánět po adaptéru, abych mohl zařízení zapnout a pokochat se namodralou září barevného displaye (marná sláva, obrazovka v jakékoliv podobě je ikonou dnešní techno doby). Adaptér s malým spínaným zdroječkem je chytře vybavený dvěma verzemi vidlice, takže by vás neměla překvapit ani cesta za hranice. MyMix nemá žádný síťový vypínač, zapíná se, jakmile připojíte adaptér k síti. To může ve zkušebně na první pohled trochu vadit (pokud tedy nepoužijete PoE), na druhou stranu není asi problém pořídit si zásuvkového “psa” s vypínačem.

Ačkoliv jsem psal, že přístroj je v podstatě malý počítač, žádný MacOS, Windows a dokonce ani BeOS v něm nehledejte, konstrukce MyMixu je i po této stránce čistě jednoúčelová. Bootování a načtení ovládacího softwaru trvá přesně půl minuty, pak už vás přivítá základní obrazovka s ovládáním poměrů mixu všech jednotlivých zdrojů. Počítačový původ s sebou ovšem přináší také jednu neblahou věc. Chlazení chipů je (stejně jako u počítačů) realizováno nucenou cirkulací vzduchu pomocí vestavěného větráčku, a ten je ovšem docela hlučný. Abych byl upřímný, jeho hučení byla první věc, která mě ve ztichlé místnosti po zapnutí MyMixu upoutala. Na zkoušce vaší kapely to samozřejmě nebude problém, ale hluk větráčku brání použití přístroje například ve studiu, kde by se variabilita MyMixu určitě výborně uplatnila (obzvláště s novým šestnáctikanálovým rozhraním IEX-16L).

MůjKnoflík aneb systém ovládání

Ovládání MyMixu je z mého pohledu logické a velmi jednoduché, ačkoliv kamarád Stano mé nadšení z multifunkčního ovládacího kolečka a velkého displeje lakonicky zchladil slovy “Najlepšie by bolo, keby mal každý muzikant svoj gombík”. Přesto si myslím, že po chvilce zácviku (případně po přečtení manuálu) zvládne MyMix ovládat každý i podprůměrně technicky nadaný muzikant. Mimochodem, když už jsme u toho, u přístrojů, které jsem měl k dispozici, byly přiloženy manuály (23 stran) pouze v angličtině. Pro řadu lidí toto jistě není problém, ale určitě delší je zástup potenciálních uživatelů, kteří by se s manuálem v rodném jazyce při nejmenším cítili lépe. Celkem 23 stránek řídkého textu by přece neměl být problém nechat přeložit. Mimochodem, nadpis prvního odstavce této recenze vznikl právě při mém pokusu o strojový překlad manuálu on-line překladačem. Někdy si to zkuste. Sice se toho moc nedozvíte, ale zato se zasmějete.

Ale zpět k ovládání. Na MyMixu se mi líbí, že na ovládání vám stačí vpodstatě jen jedna ruka. Po propojení do sítě se vám v základním přehledovém zobrazení displeje objeví řádka pro každý zvukový vstup, který máte v systému zapojen. První jsou samozřejmě “vaše” dva vstupy reprezentované dvěma řádkami a pod nimi se už vrství další z MyMix jednotek kolegů - spolumuzikantů. Co považuji za “vychytávku” je chování zobrazení v případě, že máte více než pět zdrojů zvuku (tři a více MyMixů). Řádky se jednoduše rozpůlí tak, že každý zobrazuje dvě zařízení. Zobrazení tak i nadále zůstává velmi přehledné.

To nejdůležitější, co budete potřebovat nastavit, je samozřejmě hlasitost, a tak každý zmíněný řádek zobrazuje řadu modrých čtverečků s informací o hlasitosti daného nástroje ve vašem poslechu. Každý z muzikantů si tak může do svých sluchátek namíchat to, co právě chce, a to jednoduše přeskočením na řádek příslušeného nástroje a otočením kolečkem enkodéru podle známých konvencí “doleva míň a doprava víc”. Mimochodem, všimli jste si,že instalatéři mají konvence nastaveny přesně opačně?

To je v podstatě všechno, co muzikant ke své spokojenosti potřebuje, ale zdaleka ne všechno, co MyMix umí a co může technicky mírně zdatnějším nebo alespoň zvídavějším uživatelům nabídnout. Když vás přestane bavit honit po obrazovce řádky s hlasitostí, můžete zkusit tlačítko enkodéru pro změnu zmáčknout. Otevře se před vámi zcela nový svět samozřejmě vždy související s předtím označenou řádkou. 

Pro označený nástroj, kerý řádek reprezentuje, tak můžete vedle hlasitosti, nastavovat tři další vlastnosti a sice barvu zvuku nástroje (TONE), umístění ve stereofonní bázi (PANoráma) a míru přimíchání efektu (EFFECT). Zejména zpěvákům se tohle pokročilé nastavení bude líbit a jistě se brzy naučí, že efekt HALL (o nastavení typu efektu později) bude jejich hlasu slušet.

K přepínání mezi těmito zmíněnými čtyřmi pokročilými parametry (VOLUME/TONE/EFFECT/PAN) slouží čtveřice modře podsvícených tlačítek napravo vedle displeje. Stejná tlačítka mají ale v základním přehledovém režimu jiné funkce. Prvním odshora (označené MASTER VOLUME) nastavujete celkovou hlasitost poslechu. Druhým zapínáte funkci “SOLO” (pustíte si do sluchátek jen ten jeden nástroj a ostatní si dočasně vypnete) a třetí (MUTE) má funkci přesně opačnou, tedy umlčení vybraného nástroje (ovšem na bubeníky to nefunguje). Poslední, čtvrté tlačítko s nápisem “SETTINGS”, umožňuje přístup do nastavení přístroje.

MojeVolby a nastavení

Původně jsem se chtěl vyhnout popisování detailního nastavení MyMixu, ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc mám pocit, že bych ctěného čtenáře (nebo i více čtenářů) o něco ochudil. Zkusím to tedy probrat alespoň ve stručnosti.

Volba “Profiles”, nebo-li uživatelské profily, umožňuje ukládat kompletní nastavení jednotky MyMix do paměti, což je velice užitečná a šikovná vlastnost. Můžete tak mít například na každou písničku jinak nastavený poslech (poměry, barvu zvuku, efekt atd.). Ještě větší smysl má tato funkce v komerčních zkušebnách, kde zkouší více kapel, kdy každá z nich může mít v systému svůj profil. Dalších aplikací najdete jistě mnoho, škoda jen, že není možnost vyvolávat profily z paměti na externí povel, například po MIDI PGCH nebo pomocí MTC.

V nastavení “Inputs” najdete vše důležité ohledně vstupů vaší jednotky. Můžete si je pojmenovat (tak se budou vaše nástroje zobrazovat na displeji vám i kolegům) a zde se také společně zapíná phantomové napájení.

Záložka efektů (Effects) skrývá jen jednu položku, a to výběr typu efektu, kterým si můžete nástroje do svého poslechu okrášlit. Na výběr jsou různě dlouhé dozvuky pod označením HALL a ROOM, ale také klasická opakovačka DELAY.

Za volbou “Master Equalizer” se skrývá tónová korekce celkového poslechu, kterou si můžete doladit barvu zvuku do svých sluchátek o něco detailněji, než to umožňuje jednoduchá korekce na jednotlivých nástrojích. Technicky se jedná o čtyřpásmový parametrický ekvalizér s krajními pásmy přepínatelnými mezi SHELF a BELL. Co mě ovšem u takového zařízení trochu zaráží je to, že informace o nastavení jednotlivých filtrů (k dispozici je dokonce i volitelná šířka pásma Q) jsou uživateli podávány ve strohé “tabulkové” podobě, což mnohého muzikanta dost možná odradí. Pro intuitivnější ovládání by možná bylo lepší zobrazit třeba grafickou podobu filtrů, když už má MyMix krásný barevný displej, ale to už je skutečně jen drobný konstrukční detail.

Obsah dalších dvou voleb “Preferences” a “Administration” vám už vážně zatajím, protože to už jsou vesměs systémová nastavení a tedy věci pro naši recenzi nedůležité. Ušetřený čas naopak věnujme tajemství, které se skrývá za nápisem “Sessions”. Nejprve ale musím trochu odbočit...

MojeStopa + JehoStopa + JejichStopy = NašeStopy

Pokud si po přečtení předchozích několika odstavců říkáte, že ten MyMix je vlastně docela šikovná věcička, máte samozřejmě pravdu. Hlavní už sice víte, ale jednu důležitou vlastnost MyMixu jsem si záměrně nechal jako překvapení až pro tuto příležitost, a vězte, že mi dalo hodně práce se v úvodu nepodřeknout. Systém MyMixu totiž umožňuje signál každého nástroje v systému ukládat jako WAV soubor na vloženou SDHC kartu a lidově řečeno tak nahrávat celou vaši zkoušku či vystoupení. Není nic jednoduššího, než krátce stisknout pod displejem tlačítko REC. S výslednou nahrávkou se pak dají dělat lumpárny, jako je například u muzikantů tolik “populární” trestný poslech, nebo jednotlivé stopy odeslat zvukaři do nahrávacího studia. Nevím jak vy, ale já osobně neznám žádné podobné zařízení, které by něco takového umožňovalo. Odhalování nedostatků a vychytávání aranžmá k dokonalosti je tak mnohem snazší a v důsledku také levnější, než se o aranžích dohadovat až ve studiu (kdo někdy něco točil, tak ví, o čem mluvím). Uložené vícestopé nahrávky najdete právě v menu pod položkou “Sessions”, kde si je můžete pojmenovat, přehrát a konečně i smazat. Tím, že záznam probíhá ve standardních souborech formátu WAV (24b/48kHz), je možné s uloženými nahrávkami stejně snadno s pomocí SD čtečky pracovat i z počítače.

MojeMetry ukázaly

Protože jsem člověk nejen umělecky, ale také technicky založený, neodolal jsem, abych nepředhodil MyMixy citlivým měřícím přístrojům přítele Viktora. Zajímala mě především celková latence (zpoždění) systému a také úroveň phantomu při napájení jednotky ze switche přes PoE. Měření latence dopadlo výborně, z analogové vstupní zdířky jedné jednotky do analogové výstupní zdířky druhé to signálu trvá přesně 4,5 ms, což je velmi slušná hodnota. Ještě než budete tuto hodnotu s něčím porovnávat, tak bych vás rád upozornil, že jsme měřili celkovou latenci systému a nikoliv jen vstupní či jen výstupní, které výrobci karet v honbě za hezčím číslem často ve svých materiálech uvádějí. Snad ještě lépe dopadlo měření phantomového napájení, které, jak jsme zjistili, je přímo odvozené od napětí, které v rámci protokolu PoE (IEEE802.3af) posílá switch, tedy 48V (je všechno jenom náhoda?). S takovým napájením by neměly mít problémy ani ty nejnáročnější skutečně kondenzátorové mikrofony.

MyMix je vlastně něco jako miniaturní počítač s dvoukanálovou zvukovou kartou a ovládacím softwarem. Více jednotek lze propojit přes klasický počítačový switch, s jehož pomocí se potom v síti posílají potřebná data...

 

MojeMuzika

Šéfredaktor našeho časopisu by mi neodpustil, kdybych vám nenapsal něco svých postřehů z praxe hraní s MyMixem, a to i přesto, že jsem je volně rozséval všemi předchozími odstavci. Sestavení systému MyMixu zvládne snad každý, kdo dokáže naladit kytaru či zapojit klávesy. Ovládání je přímočaré a co víc, lze jej pohodlně zvládnout jednou rukou, tedy aniž byste museli tou druhou pouštět svůj nástroj či trsátko. Digitální latence systému je natolik malá, že jsem na své uši nepozoroval žádnou nepřirozenost nebo nedej Bože zpoždění, takže i potud v pořádku. Jediné, s čím jsem měl trošku problém, byla hlasitost mých šestisetohmových sluchátek AKG K240DF, což ale není žádný div, s tím má problémy i leckterý mixážní pult. Jakmile jsem k jednotce připojil DT231Pro a posléze DT770Pro, bylo po problému s nedostatečnou hlasitostí. Přestože reklamní kampaň na tento systém je zaměřena na proklamování tichého, komorního způsobu zkoušení, myslím si, že s aktivními odposlechy je MyMix ideálním pomocníkem i do hlasitých zkušeben. Smíchat si sám svůj poslech do odposlechu, a to třeba i pro každou skladbu jinak, je přeci úžasná věc.

MojeProkletí

Americké firmě Movek se zkonstruováním MyMixu podařilo najít oblast, kde se předtím firmy angažovali spíše jen okrajově. Zároveň tím splnili sen mnohých muzikantů a nabídli jim přístroj, který jim pomáhá nejen dobře se slyšet, ale díky záznamu umožňuje také později doladit nedostatky. Snad jediné prokletí systému MyMix vidím v ceně jednotek. Oněch 22 tisíc korun za kus se může zdát pro ledasjakou tuzemskou krizí stiženou muzikantskou kapsu přece jen hodně peněz. Na druhou: stranu systém MyMix nabízí možnosti, které žádný z konvenčních způsobů ozvučení zkušebny asi hned tak nenabídne.

MůjHadraplán

A vůbec největší nevýhodou recenzovaného systému MyMix je, že ho po napsání recenze musím vrátit zpět do redakce lakotnému šéfredaktorovi. Takové už je ale zase moje prokletí a stinná stránka recenzentovy práce.

 

Recenzi pro časopis MusicStore napsal Jan Šafařík | fader.cz.

 

*** 

 

Chcete se dozvědět více?

Milan Včelař

Milan se dlouhodobě věnuje produktům pro studiovou práci, profesionální mixáž a živé ozvučení a to nejen jako zkušený produktový specialista, ale především jako dlouholetý uživatel.

Kontaktovat jej můžete na milan@disk.cz 

 

Produkty, o kterých se píše v tomto článku, najdete i v našem eshopu:
Líbí se Vám tento článek? Pošlete ho dál!
Přečtěte si také další související články:

Komentáře