Recenze: Presonus Eris E8 a E5 Poslechové monitory s vynikajícím poměrem ceny a výknu

Modely se liší pouze výkonem a v pár drobnostech. Možnost otestovat je oba najednou jsme uvítali, protože ať si říká, kdo chce co chce, klíč dobré nahrávky leží právě v poslechu. A čím dál častěji se ukazuje, že dnes už skutečně lze za málo peněz dostat hodně muziky.

Obě bedny se vyznačují jednoduchým, ale účelným designem. Přední hrany jsou zaoblené, zadní ostřejší. Na přenášení poslouží tenký výstup bassreflexu. Zapnutí je signalizováno svítícím logem.

Na zadní straně jsou hned tři druhy konektorů pro připojení. Zároveň je zde trojice korekcí a přepínače úrovní. Na rozdíl od klasického předzesilovače nemají korekce takový vliv, což je rozumné. Ve střední poloze mají potenciometry lehké cvaknutí. Manuál je dostatečný, ale chyběly charakteristiky (impedanční, fázová). V nabídce najdeme ještě nejmenší model E4.5.

Pro časopis Muzikus napsal Ladislav Ptáček

Bedny hrály v silné závislosti na úrovni vstupní nahrávky. Pokud byla skutečně kvalitní, byl stejný i přednes a korekční prvky stačilo nechat na nule. Pro poslech nahrávek s průměrnou kvalitou už bylo třeba sáhnout po korekcích a poslechu pomoci. U tvrdších nahrávek bylo nutné přidat basy, aby nahrávka získala šťávu, což platilo hlavně pro E5.

Standardně buzené hrály E5 na danou cenovou hladinu velmi dobře. Úplně nestíhaly, pokud byly buzené silným zdrojem s hlasitostí nastavenou na maximum. Větší osmičky s tím problém neměly. Ani naplno se nehltily, přednes byl pořád v rozumných mezích. Vytavené umí oba páry zahrát pořádně hlasitě. V režii cca osmdesát kubíků se dalo dosáhnout značné hlasitosti, ale ještě ne na ohluchnutí.

Rozdíl ve výkonu mezi „pětkou“ a „osmičkou“ nebyl dle očekávání ani tak v hlasitosti, jako v méně pevném zvuku, menším množství detailů, vše dané výkonovou rezervou. E8 mají nadýchanější a plnější zvuk, jsou hezky znát detaily i pocit prostoru. Ale E5 se nemusí mít před E8 za co stydět, jen prostě nemají takovou kubaturu a rezervu výkonu.

Ještě k otázce umístění. Co se týče vertikální osy, nejlepší poslech byl, pokud stály bedny ve stejné výšce jako posluchač nebo výše. Při umístění pod úroveň uší, se rychle ztrácela kvalita přednesu. Méně citlivě působila změna horizontální osy.

Oba páry představují zajímavou volbu. Oceníme velkou variabilitu vstupů i vlídnou cenu. Výrobce doporučuje využít oba páry současně, což samozřejmě v součtu znělo skutečně dobře. Když jsme u toho spojení: spíš ze srandy jsem zkusil levý kanál zapojit do malé E5 a pravý kanál téhož zdroje do E8. Při tomto zapojení se nečekaně objevil brum. Jinak pokud jsou bedny zapojeny normálně symetricky, brum samozřejmě žádný. Stejně tak vykazují velmi nízký šum.

Rozhodnutí, zda menší nebo větší model, je jako vždy na naší peněžence; a taky na tom, jak moc netopýří uši máme.

 

Chcete se dozvědět více?

Milan Včelař

Milan se dlouhodobě věnuje produktům pro profesionání mixáž, živé ozvučení i studiovou práci a to nejen jako zkušený produktový specialista, ale především jako dlouholetý uživatel.

Kontaktovat jej můžete na presonus@disk.cz

Produkty, o kterých se píše v tomto článku, najdete i v našem eshopu:
Líbí se Vám tento článek? Pošlete ho dál!
Přečtěte si také další související články:

Komentáře