Tadeáš Věrčák: Investuji do nových věcí velmi často S autorem znělek pro ČT Déčko, pro seriál Rapl aj. o jeho království s pěti počítači

Tadeáš Věrčák se živí komponováním hudby k filmům, TV seriálům ad. Na kontě má několik celovečerních filmů, dokumenty Heleny Třeštíkové ad. Jak má zorganizováno své studio? S jakými SW pracuje a jak je má propojeny? A jak kombinuje hudbu živou s VSTi?

Témata: -studio

Je vaše studio pouze postprodukční nebo v něm i nahráváte?

Nenazval bych to “studiem”. Jedná se o místo, kde skládám a hudbu připravuji pro mix i mix dělám. 

Jaké zakázky ve studiu nejčastěji realizujete?

Filmovou hudbu. Obecně hudbu k “obrázkům”. Pro televizi a tak.

Pokud se žánrů týče, kam jako skladatel ale i zvukař inklinujete nejvíce?

Nejsem zvukař, takže v tomto směru nikam. V hudbě mám rád propojování kdesčeho.

Na jaké nástroje hrajete?

Na kytaru a špatně na piano.

 

Pracují ve vašem studiu i filmoví režiséři?

Ano. Především režiséři.

Přizpůsobil jste studio činnostem, které tam nejčastěji probíhají? Jak?

Trávím v pracovně velké množství času. Dobrá židle je dobrá investice. Dobrej kávovar taky. 

Kolik máte počítačů a kolik obrazovek? Proč?

Když nepočítám nějaké množství tabletů a notebooků, tak teď je tady 5 počítačů. Hlavní Mac Pro a 4 PC, které používám jen jako samplery.

Mám dva monitory na video. 3 monitory přímo připojené k Mac Pro, z nichž jeden je dotykový Raven MTi. Další dotykový monitor používám někdy pro ovládání DAW skrze Emulator Pro, když potřebuji mít k dispozici i mix na Ravenu. 

Je poznat rozdíl mezi počítačem, který na zakázku vyrobil Disk Multimedia a ostatními?

To je těžko říct, protože každé z PC, které teď používám, je jiné. Jedno postavené v Disku, dvě PC HP a jedno Dell. Konfigurace je různá. To se týče i ceny. PC z Disku je nejdražší z celé sestavy. Nebylo by asi fér to nějak srovnávat. Všechny fungují, což je milé.

Proč a k čemu jste si tedy nechal od Disku speciální počítač sestavit?

Jedním z důvodů je možnost specifikace. Např. v počítači, který je samplerem, mně stačí grafická karta, co je na základní desce. Na druhou stranu ale potřebuji spolehlivý a rychlý ethernet. Racková verze je i určitou výhodou, když má člověk malou pracovnu. A v neposlední řadě, je dobrý, že vždy víte koho sprdnout, když to nebude fungovat …

Kolik máte zvukových převodníků a kolik audio-monitorů?

Apogee Ensemble + Ferrofish A16 MK II a Avid Omni + Avid 96. Monitoring Quested V2108 pro R, L, Rs a Ls. Centrální Quested S7R. LFE je Quested SBC12 + SBC800 bass management. Nicméně, centrální monitor nahradím za V2108. Správně pro surround je samozřejmě mít všechny monitory stejné, což říkám proto, kdyby se chtěl někdo inspirovat, aby nedělal stejnou chybu jako já. Monitor kontroler používám Dangerous Music. Druhé monitory jsou Miller & Kreisel se subwooferem.

Jaké programy?

ProTools, Cubase, Logic. Občas si hraju s Digital Performerem nebo Abletonem a sem tam používám Maschine od Native Instruments s jejich Studio ovladačem nebo Akai spolu s MPC Touch. Občas si hraju i s Reasonem. 

Jak je tohle všechno propojené a synchronizované?

Všechny počítače jsou zapojené v síti přes ethernet. Na všech počítačích je Vienna VEPRO. Tím je vyřešeno midi i audio. Synchronizace je vnitřní. 

Dá vám práci vybrat rychle patřičný nástroj a jeho rejstřík?

Ani ne. Vím dopředu, jak by mělo znít to, na čem pracuji, a k tomu směřuju.

Máte „předuložené“ určité šablony nástrojových seskupení?

Na každý projekt se dělají nové template. U nového projektu začínám úplně od začátku.

Kromě Vienna Symphonic Library pracujete i s jinými VST nástroji nebo sampl bankami?

I když mám k dispozici takřka kompletní Viennu, tak jí v podstatě nepoužívám. Používám Spitfire nebo 8Dio. Cinesample, ProjectSam, Heavycity, Output. Mám rád Straight Ahead Samples nebo Wide Blue Sound. EastWest mám kompletní, včetně zvuků pro Fishman Triple Play. Mám tady nějaké věci od Sample Logic. Strezov Sampling mají hezké věci. Handheld sound jsou moje oblíbené perkuse. Samozřejmě Kontakt od Native Instrument. A spousta dalšího. Zvuků je tady spousta tera bytů. 

Není banka Vídeňských filharmoniků až „přeestetizovaná“? Tj. jsou tam rejstříky, polohy a následně lehce provedené laufy, které většina muzikantů dá jen stěží…

Nevím. Jak jsem řekl, v podstatě ji nepoužívám. A ani pro mě není důležité, aby to, co dělám, znělo např. jako Vídeňská filharmonie. Kdybych potřeboval zvuk Vídeňské filharmonie, mohu jet do Vídně a nahrát to tam. Pokud mi projekt finančně neumožní to udělat, tak to vlastně není důležité. Najdu jiné řešení.

Kde, s kým a jak točíváte živou hudbu? Máte s určitými týmy užší vztahy?

Rád pracuju s lidmi ze studia 3bees a moc rád pracuju ve studiu Sono. Jak kvůli lidem, tak samozřejmě kvůli putlu Neve. Mám ten zvuk rád. Je pro mě důležité se obklopovat lidmi, kteří mohou mojí práci někam posunout. Obecně se lidé baví hodně o technice, ale podle mě  je naprosto nepodstatné zda člověk natáčí do Cubase nebo Logic, na PC nebo na Mac, nebo použije kompresor Manley namísto Behringer. V hudbě jsou důležití lidé. Ti co ji vytvářejí a pak ti co ji poslouchají. 

Co když propojujete živé nástroje s nasamplovanými a super vyžehlenými? Není to poznat? Nevadí to?

Co znamená, že to “je poznat”? Slyšel jsem spousty živých nahrávek, které zněly tak příšerně, že by bylo lépe je předělat na GM v Roland Canvas … Já takhle nepřemýšlím. Takže nevím.

Tak možná otázka trochu jinak: dohráváte k VST instrumentům i živé nástroje? Případně kdy?

Ano. Často. Např. u hudby pro ČT:D se kombinoval orchestr s množstvím zvuků “dětských” hudebních nástrojů, u nich bylo z časových důvodů lepší použít sample library. Také mě vyhovuje dodávat perkusívní zvuky později k natočenému materiálu. Dodávání basových zvuků je, myslím, už dnes takový standard a kombinace samplů piana a živě hraných sólových nástrojů je taky běžná věc. Ale principielně to vždy záleží na možnostech projektu.

Které syntetické zvuky, jaké VST používáte nejčastěji?

Zebru od Uhe nebo Phobos od Spitfire.  A již zmíněný Kontakt. To je dneska takřka nutnost. Ale je tady kdeco, na co si vzpomenete. Investuju do nových věcí velmi často. Některé pořídím jen na jeden projekt a pak už je třeba nikdy nepoužiju. Pořád se to mění dle potřeby.

Jak vlastně komponujete? Představou uvnitř hlavy a pozdějším zapsáním do not? Díváním se na video obraz a přitom improvizováním na klávesy? Anebo se necháte inspirovat zvuky samplů a ty vrstvíte postupně nad sebe?

Pokud je to možné, rád se podívám na obraz dřív, než začnu přímo o hudbě mluvit s režisérem. A to je v podstatě pro mě nejdůležitější. Komunikace s režisérem. Pak si začnu různě skicovat nějaká hudební témata. Na piano, na kytaru nebo v hlavě. Hodně toho nachodím nebo prokrastinuju pohledem z okna :-).

Způsob “přehrabování” se v presetech nepoužívám. Ani moc nepoužívám presety u VSTi. Preset vytvořil někdo jiný a může ho použít každý. Radši si vyrobím zvuk, který potřebuji, když potřebuji.

Píšete i do not? Používáte některý z notačních programů?

Píši nerad. Pokud je to nezbytné, přenechám rád psaní not orchestrátorům. Používám Sibelius, ale nijak významně jej neovládám.

Jak pracujete s VST instrumenty – spouštíte je přes MIDI projekt? Přes notační program? Anebo raději určité pasáže nahrajete rukama s „feelingem“?

Používám je normálně v DAW. Co se týče “quantizace”, což je asi podstatou otázky, používám ji tak, jak mi přijde, že to dává smysl. Nemám na to žádný systém, vyjma ucha.

Kombinujete zvuky akustických nástrojů s umělými? Jak? Spontánně nebo racionálně? Tj. máte vlastní systém na propojování těchhle dvou světů?

Dělám všechno, co mě umožňuje technologie v době, kdy žiju. Baví mě propojovat cokoli s čímkoli. Pokud se mi to líbí, nechám to tak. Neřeším, zda by to “živě” znělo jinak nebo jak. Proč by to mělo být důležité?

Jakou používáte ruchovou banku?

Mám tady něco od Sound Ideas pro 5.1, ale ruchy tohoto typu používám minimálně. Je to práce ruchařů a nevidím důvod je připravovat o práci. Navíc to neumím a nemám na to ani čas. 

Jak často mícháte v 5.1 nebo dokonce v 7.1? Je to rozdíl proti stereu?

Pro televizi málokdy. Pro film připravuju hudbu většinou v stems, které pak odnesu na dubmix, nebo do míchací haly. Hudbu dělám jen ve 4 kanálech. Nepoužívám LFE kanál ani centrální kanál. No a rozdíl oproti stereu to je velikej. I věci, co budou ve výsledku ve stereu, dělám ve 4 kanálech, protože se mi tak zábavněji pracuje. Ale na 5.1 v pracovně jsem přešel letos. Uvidíme, kam se to posune.

Produkty, o kterých se píše v tomto článku, najdete i v našem eshopu:
Líbí se Vám tento článek? Pošlete ho dál!
Přečtěte si také další související články:

Komentáře