Tipy, jak na akustiku domácího studia: díl 2. Stavební úpravy Co vyjadřuje činitel pohltivosti? A jak silné by měly být zdi či přepážky, aby odtlumily basy?

Potřebujete akusticky upravit domácí studio, zkušebnu či učebnu? Chcete přijít na kloub tomu, jak se to dělá? Máte omezené finanční prostředky a hodláte komponenty nakoupit a instalovat sami, anebo raději spolupracovat s odborníky?  Poradí  miniseriál "akustických tipů"! 

Témata: vicoustic

Tip úvodem:

Tip 3: Pokud bychom neřešili v nahrávacím studiu izolaci od okolního hluku, může nám to velmi znepříjemňovat práci a v krajních případech se i nesmazatelně zapsat do nahrávky, proto je dobré: „Nepodceňovat zvukovou izolaci“

Výstavba versus rekonstrukce

Pokud se chystáte na výstavbu nahrávacího studia, jistě je nejvhodnější volbou konzultace s odborníky. Ti vám jsou schopni navrhnout prostory právě s ohledem na jejich budoucí specifické využívání. Avšak v případě, kdy jde o menší domácí studia, které bývají většinou umístěny v garážích, sklepech, půdních prostorech apod., tak se při výstavbě zcela jistě nikdo nezabýval použitím vhodného stavebního materiálu, odhlučněním, osvětlením, elektroinstalací či snad vzduchotechnikou. V tomto případě jsou na místě stavební úpravy ať už menšího či většího rozsahu.

Nic nesmí dovnitř a nic ven

Dobré je si uvědomit, že ať už jde o studio, zkušebnu nebo režijní pracoviště, může hrozit přenos zvuku směrem z venkovního prostředí do místnosti ale i opačným směrem.

Pro utlumení přeslechů zvenku i naopak se používají dvojité dveře i okna. Fofo: DISK Multimedia realizuje audio studio na FAVU VUT v Brně.

Jedním z předpokladů zamezení šíření zvuku je celkové uzavření prostoru, to znamená vyplnění všech případných otvorů, kterými mohou být díry a praskliny, ale i průduchy, okna a dveře. Samozřejmě ne vše je možné a přísun kyslíku je také důležitý. Zvukové vlnění však dokáže projít i skrz překážku, to je způsobeno jeho vlnovou délkou. Do určité míry tento problém lze vyřešit vybudováním jednoduchých či dvojitých „předstěn“ a stropních podhledů, kde mezi stávající a novou konstrukcí bude výplň z materiálu s vysokým činitelem zvukové pohltivosti1.

 

Zároveň si budeme chtít zachovat co nejvíce objemu místnosti, tím pádem by neměla být tato konstrukce příliš hluboká. Tyto kritéria asi nejvíce splňuje kombinace sádrokartonových desek a minerální vlny. Takové řešení je efektivní v případě, že celková hloubka konstrukce je větší než čtvrtina vlnové délky zvuku.

Poznámka: Činitel zvukové pohltivosti, označovaný α, udává poměr absorbované a odražené energie zvuku. Může nabývat hodnot 0 až 1. Nula pro absolutní odraz a jedna pro absolutní pohlcení. Je frekvenčně závislý.

Trochu té fyziky:

Slyšitelné pásmo lidského ucha: f → 20 Hz – 20 kHz Rychlost šíření zvuku ve vzduchu: c = 344 m/s Vlnová délka zvuku: λ = c/f → 17,2 m – 1,72 cm

Z toho vyplývá, že k útlumu na frekvenci např. 1 kHz, by měla být konstrukce silnější než 8,6 cm, ale pro efektivní útlum zvuku na frekvencích nižších než 100 Hz by síla konstrukce musela přesahovat 86 cm. V tu chvíli už jsou řešením akustické obklady.

Zajímavé odkazy:

https://www.vicoustic.com/page/r-and-d-lab

https://www.vicoustic.com/page/project-team

Stěny s  více vrstvami mají daleko lepší tlumící a nepropustné vlastnosti.

 

Produkty, o kterých se píše v tomto článku, najdete i v našem eshopu:
Líbí se Vám tento článek? Pošlete ho dál!
Přečtěte si také další související články:

Komentáře