Tipy, jak na akustiku domácího studia: díl 3. Doba dozvuku Jak ji změřit? A jak spočítat?

Potřebujete akusticky upravit domácí studio, zkušebnu či učebnu? Chcete přijít na kloub tomu, jak se to dělá? Máte omezené finanční prostředky a hodláte si například změřit a upravit dobu dozvuku sami? Anebo raději spolupracovat s odborníky? Poradí  miniseriál "akustických tipů"! 

Témata: vicoustic

O co jde a jak ji změřím?

Dobu dozvuku lze chápat jako jeden z nejvíce směrodatných parametrů prostorové akustiky. Řídí se podle ní normy a vycházejí z ní další objektivní parametry. Jde o časový úsek, za který po vypnutí zdroje zvuku v místnosti klesne hladina akustického tlaku o 60 dB. V praxi není složité dozvuk změřit. Využívá se měřících mikrofonů či hlukoměrů, které mají, na rozdíl od mikrofonů běžně používaných při ozvučování nebo ve studiu, velmi vyrovnanou kmitočtovou charakteristiku v celém slyšitelném spektru. Dále se pro měření používá všesměrový zdroj zvuku či signální pistole, v závislosti na použité metodě měření.

 

 

Obrázek 1: Ukázka referenčního měřícího mikrofonu a všesměrového zdroje zvuku

V měřeném prostoru pak nezbývá než vhodně umístit mikrofon a zdroj zvuku, využít měřící software nebo jen jednoduše zapnout nahrávání a zjistit tak sledovaný pokles hladiny akustického tlaku. Výsledek, který nám určí měřící software, jsme schopni s určitou odchylkou odečíst z poklesu hladiny sami.
Dobu dozvuku je také možné vypočítat. Toho se nejvíce využívá při návrhu nových prostor. Jednoduchý výpočet může vypadat následovně:

kde V je objem prostoru [m3], S je plocha všech stěn prostoru [m2] a α představuje střední činitel zvukové pohltivosti prostoru. Z výpočtu je patrné, že na dobu dozvuku má v největší míře vliv pohltivost ploch v místnosti a její objem.

Obrázek 2: Grafické znázornění teoretického poklesu hladiny akustického tlaku

Akustické materiály a obklady

Doba dozvuku je samozřejmě frekvenčně závislá a v tu chvíli zjistíme, že ne v celém spektru je dozvuk optimální. V případě potřeby útlumu na vyšších frekvencích je dost pravděpodobné, že si vystačíme s běžnými materiály a obklady – na podlahu koberec, před okna pevnější závěs a máme vystaráno. Co se ale týče nízkých frekvencí už to tak jednoduché není a bude nutné se poohlédnout po akustických obkladech. Ty jsou díky svojí konstrukci schopné pohlcovat zvuk právě na problematických nízkých frekvencích. Takovými obklady mohou být kmitající panely nebo dutinové rezonátory. Jejich funkce spočívá v přeměně zvukové energie na energii tepelnou kmitáním membrány, v případě kmitajících panelů, resp. kmitáním vzduchového sloupce v případě dutinového rezonátoru. Výhodou rezonátorů, které jsou nejčastěji v provedení děrované desky nebo úzkých štěrbin, je možnost naladění pohltivosti na nejnižší frekvence pouze díky změně poměru děrování či šířce štěrbiny.

Obrázek 3: Ukázky akustických obkladů

Produkty, o kterých se píše v tomto článku, najdete i v našem eshopu:
Líbí se Vám tento článek? Pošlete ho dál!
Přečtěte si také další související články:

Komentáře