Warm Audio WA76 a WA‑2A: Osvědčená kombinace i v digitálním věku Dva kompresory formují vokální zvuk a proč je tato synergie stále etalonem studiových postupů

Historii hudebních nahrávek psala obrovská spousta různých druhů studiové techniky. Řada z ní je již jen onou částí historie, jsou ale přístroje, ke kterým se zvukaři po celém světě znovu a znovu rádi vracejí. Jsou přístroje a osvědčené kombinace zapojení těchto přístrojů, které se staly etalonem studiových postupů, a i v době počítačových simulací a pluginů se stále používají tak jako před mnoha desítkami let, tedy i v nejlépe znějících nahrávkách špičkových studií.

Dostal jsem od firmy DISK Multimedia nabídku otestovat novou verzi oblíbeného kompresoru typu 1176 od firmy Warm Audio, ale argumentoval jsem, že psát jen o jednom jednoduchém, byť kvalitním kompresoru je až příliš obyčejné, že hardwarové studio s větším množstvím těchto kompresorů bude nyní stavět asi málokdo, ovšem je jedna oblíbená sestava, kterou by mělo mít (i dobré domácí) studio ve výbavě, tedy sestava, kdy máte za sebou zapojenou 1176 a za ní druhý slavný kompresor LA‑2A. A jelikož je tato myšlenka v DISK Multimedia zaujala, poslali mi rovnou dva typy kompresoru 1176 a jednu LA‑2A, všechno ve verzi od Warm Audio. Za chvíli se tedy dočtete, proč a kdy je používat současně, proč to má smysl i v dnešním studiu. Nyní se ale pojďme na chvíli vrátit do historie a popsat si oba typy kompresorů a jejich varianty.

GALERIE: WA76‑A a WA76‑A2

4760476147624763

Legendární 1176

V roce 1967 přišla firma UREI na trh s kompresorem 1176 ve formátu rack 2U. Byl to derivát z předchozích elektronkových typů 175 a 176, společnost UREI upravila zapojení z elektronek na tranzistory a díky provozu zesilovačů ve třídě A a kvalitním signálovým transformátorům a velkým možnostem různých zvukových nastavení se zařízení rychle stalo studiovým hitem.

Byl to tehdy první špičkový limiter/kompresor s tranzistorovou technologií a stal se studiovým standardem na řadu let. Mnoho zvukařů ho používá na zpěv, kytary, ale třeba i v režimu všech zatlačených tlačítek volby kompresního poměru („All button mode“), například na snare. První verze A a AB měly výrazný design s modrým pruhem okolo měřiče úrovně, říká se jim „blue stripe“. Tyto verze mají trochu specifický zvukový charakter, který dodnes studioví zvukaři rádi vyhledávají, i když měly trochu větší zkreslení a šum. To firma UREI následně vylepšila (z pohledu dnešních nadšenců pro modré verze spíš upravila) a na trh pak přišla inovovaná verze C, která se stala nejčastěji používanou verzí. Jelikož měla menší šum oproti původní modré, byla přejmenována na 1176LN („low noise“) a její barva byla změněna na černou. Následovala další drobná zlepšení až do revize H, která byla poslední verzí původní společnosti.

GALERIE: WA76‑D a WA76‑D2

4764476547664767

Kompresory 1176 používají k řízení zesílení tranzistory FET, takže umí být proklatě rychlý v redukci špiček, k čemuž se ještě dále dostaneme. Mají měkčí koleno záběru limitace a díky nastavitelným kompresním poměrům („ratio“), variabilním časům náběhu a návratu je tento kompresor velmi snadno ovladatelný a je to skvělý studiový dělník a pro řadu aplikací ten první a jediný kompresor, po kterém studiový technik sáhne, aby byla práce rychle a dobře hotová. Charakter komprese se pro různé poměry liší, kompresor se tak nechová vždy stejně, ale s různým nastavením vlastně hraje trochu různě. I rozdíly ve zvuku mezi verzemi tedy jsou, ale pro dále popisovanou studiovou metodu můžete použít kteroukoli z nich – možná je nejlepší mít obě, modrou A/AB i novější LN. Občas se uvádí, že zvukově nejzajímavější jsou verze D a E. Díky firmě Warm Audio mám na testy jak verzi A (WA‑76A), tak právě tu novější nízkošumovou a nízce zkreslující verzi D (WA76‑D).

Fantastická LA‑2A

Zatímco snahou firmy UREI bylo udělat ultra rychlý, nízkošumový a velmi čistý kompresor, super slavný kompresor LA‑2A od firmy Teletronix z roku 1965 by v tomto úhlu pohledu propadl a měl by být již jen v historii – ale on nejenže nepropadl, je zde stále a nové a nové typy hardwarových verzí i softwarových pluginů se snaží napodobit ten senzační charakter a vlastnosti původního, vlastně trochu nedokonalého zařízení.

Původní kompresor LA‑2A vymyslel zakladatel firmy Teletronix Engineering Company na začátku šedesátých let, kdy vylepšil svůj původní model LA‑1 a LA‑2A. Zakladatel Teletronix, James F. Lawrence, svoji společnost v roce 1965 prodal, aby pak tuto společnost koupila firma UREI, ta, o které jste již četli výše. Ta následně ukončila výrobu LA‑2A v roce 1969, a tak se LA‑2A nově začala vyrábět až v roce 1999.

GALERIE: WA‑2A

4768476947704771

Na rozdíl od ultra čistého a rychlého FET designu kompresoru 1176 je „starý“ design LA‑2A vlastně designem ze čtvrtohor… Elektronkový design, řízení redukce zesílení se děje pomocí optoelektronických prvků. Optoelektrický prvek T4 má specifické vlastnosti, takže i zde se průběh komprese mění dle nastavení. Jenže to je právě ono… Elektronky, pomalé reakce, specifické vlastnosti… Vždyť to je právě to, co v dnešní digitálně studené době všichni hledáme, abychom nulám a jedničkám vdechli trochu toho lidskému uchu a duši příjemného tepla…

LA‑2A má jednodušší ovládání oproti 1176, protože nemůžete nastavovat ani attack/release parametry, ani kompresní poměr. Čas náběhu je – a to je pro naši aplikaci velmi, velmi podstatné – průměrně 10 ms. Čas doznění je přibližně 60 ms na 50% poklesu signálu a pak přibližně 0,5 až 5 sekund v závislosti na charakteru předchozího vstupního audio signálu. Tyto hodnoty jsou ale pro uživatele nenastavitelné, nemáte k nim žádné ovládací prvky. Máte jen regulaci velikosti komprese, výstupního signálu, přepínače kompresor/limiter, kdy většinou (u mě vždy) necháte zapnutý kompresor, regulaci preemfáze, která trochu mění charakter funkce na výškách a přepínače indikátorů… Vlastně moc toho nastavovat nemůžete, ale ani nemusíte. LA‑2A je zařízení s neuvěřitelným zvukovým charakterem, takže ji slyšíte na deskách napříč spektrem, třeba od zpěvu Kurta Cobaina po Shakiru, od Jacka Whitea po Alanis Morissette, ale i v tisících dalších nahrávek. Je to naprosto senzační krabice, ale nedá se její funkce ještě trochu vylepšit? A o tom jsem chtěl právě psát: Život je krásný, když máte ve studiu 1176 s LA‑2A dohromady.

Kvalitní provedení i funkce

Všechny tři přístroje, které jsem dostal, jsou kvalitně vyrobené, všechny mají interní napájecí zdroje (což je pochopitelné u elektronkové LA‑2A, ale již jsem na testy dostal konkurenční produkt v duchu 1176, který měl externí napájecí zdroj), všechny mi fungovaly správně na první zapojení, všechny poskytovaly zvukovou kvalitu v úrovni, jakou jsem ocenil, a přístroje musím společně ohodnotit jako povedené. Všechny jsou klasicky ve formátu rack 19'' 2U.

V ovládání jsou malé odchylky od původních verzí. Možná i spíše vylepšení.

Tak například původní UREI 1176 měl nejdříve jen signálové připojení přes svorkovnici, byl určen pro trvalé studiové nasazení a instalaci, konektory XLR přišly až později. Warm Audio na všech třech přístrojích sice nemá onu svorkovnici, ale má vždy jak konektory XLR, tak i konektory jack pro snadné připojení. Ovšem těch konektorů je zde mnohem víc, protože výrobce přidal další možnou – a praktickou – konektivitu.

U WA-76 naleznete na zadní straně konektory jack Link pro spojení více kompresorů pro stereo provoz a také konektory jack pro sidechain režim, kdy kompresi řídíte externím signálem (například basu potlačujete při zaznění velkého bubnu).

Na předním panelu je oproti originálu možnost přepínání vstupní impedance pro vhodné přizpůsobení signálovému řetězci, přepínač true bypass, protože ne každý v dnešním home studiu má patch panel, notabene pro porovnávání změny zvuku je tento přepínač rychlejší na obsluhu. Na pravé straně panelu pak přibyla možnost paralelní komprese, což je dnes velmi žádané, prostě můžete míchat komprimovaný signál s původním v libovolném poměru. Dále je zde přepínač pro externí řízení sidechain navíc s ovládáním HPF sidechain signálu pro snadné ladění externího řízení, přepínač pro společný provoz dvou přístrojů Stereo link a mezi těmito novými prvky jsou klasické prvky kompresoru 1176, tedy ovladače vstupní a výstupní úrovně, časů attack a release, přepínač kompresního poměru a přepínač zobrazení VU měřiče.

Mechanické provedení a ovládací prvky modelů WA‑2A jsou bližší originálu počtem prvků, ale i zde je něco navíc. Na předním panelu je klasicky možnost přepínání funkce kompresor/limiter, který skoro vždy asi budete mít skoro vždy v poloze kompresor, možnost přesného nastavení VU měřiče, nastavení výstupní úrovně, nastavení úrovně komprese, nastavení preemfáze, která dělá malé změny, ale je dobré si najít u ní tu svoji polohu, přepínání rozsahu zobrazení VU měřiče a síťový vypínač. Tedy v podstatě klasika pro LA‑2A. Na zadní straně je ale navíc konektor jack s potenciometrem Stereo Link pro stereo provoz, stejně jako v předchozím případě jsou zde symetrické vstupy jack i XLR.

Mechanicky jsou tedy přístroje velmi pěkně a kvalitně zhotovené, navíc výrobce přidal nové funkce pro širší možnosti nasazení. Musím zde Warm Audio jednoznačně pochválit. My ale ty přidané funkce dnes nevyužijeme, my totiž jdeme rovnou na…

Zpěv, to je to, oč tu běží

Ano. To je v dnešní době to, co se pořád omílá, opakuje, vedou se diskuze, porovnávají signálové řetězce a hledají zaručené triky slavných zvukařů. V současné době, kdy extrémně čisté převodníky a předzesilovače zvukových karet mnohdy až neúprosně přesně a chladně přenesou každou nuanci nahrávaného hlasu, hledáme způsoby, jak do toho strohého technického charakteru rovnou přidat trochu tepla, názoru a hladkosti. Právě proto jsem se dnes zaměřil na tuto aplikaci a nebudu odbíhat k nahrávání bicích, kytar a dalších nástrojů. Samozřejmě, že tyto přístroje použijete i na ně, ale pokud bych vám mohl něco doporučit, zkuste si ten kombinovaný režim legend 1176 → LA‑2A na zpěv. V dnešní době má podle mě stále svoji platnost a zvukovou krásu.

Nebudu nyní řešit mikrofonní předzesilovače a mikrofony, koneckonců jsem již pro DISK na toto téma také něco napsal (o teplých měkkých a krystalicky jasných a tvrdších modelech), samozřejmě i u Warm Audio najdete velmi dobré předzesilovače, které můžete předřadit dvojici WA‑76 – WA‑2A, ale to je na jiný článek. Tak pojďme si to konečně zapojit…

Předpokládejme, že máte kvalitní kondenzátorový mikrofon s předzesilovačem, za ním zapojenou WA‑76 a za ní WA‑2A. WA‑76 si necháme v bypassu a nastavíme si hezkou kompresi zpěvu na WA‑2A. To není nic těžkého, zvuk bude měkký, hezký, ale když se lépe zaposloucháme, zjistíme, že se nám už zdá až moc měkký, že se nám trochu topí, že se po náběhu komprese pomalu sbírá zase nahoru, ale když kompresi ubereme, zase nemáme ten hezký charakter. A to je ta chvíle pro WA‑76. Vypneme bypass, nastavíme si na ní rychlý attack i rychlejší release. S poměrem ratio si můžeme trochu hrát, jako ostatně se všemi prvky, můžeme třeba začít s poměrem 12 : 1 a opatrně nastavit kompresi WA‑76 tak, aby nám jen trochu brala špičky a rychle se vracela zpět. A pokud jsme pracovali správně, tak najednou uslyšíme, že ta WA‑2A hraje mnohem muzikálněji, že se nám zpěv neztrácí, že se nám jakoby vrátil do předního plánu, že ho máme v nahrávce víc, ale pořád s tím krásným charakterem, který je pro WA‑2A (aka LA‑2A) tak typický. Jistě, chvilku si s tím budete hrát a hledat svou oblíbenou polohu prvků, budete si vyvažovat poměry komprese WA‑76 a WA‑2A. Ale myslím, že pokud s kompresory už něco umíte, tak to bude hračka a najednou zjistíte, že ten zpěv je krásně živý, ale přitom s kompresí a navíc s krásnou barvou elektronek i s trochou barvy převodních signálových traf a celé té sestavy (o tom, že tento princip použijete i na jiné nástroje, samozřejmě ani psát nemusím). A pevně doufám, že když tuto kombinaci na chvíli vypnete a pustíte si mikrofon přímo, že mi dáte za pravdu, že to zní prostě skvěle. A jelikož tato kombinace zní skvěle zvukařům všude po světě už pěkných pár desítek let, tak vám tento režim předkládám jako nápad, proč si ty kvalitní kompresory od Warm Audio nemáte koupit jen jednotlivě, ale rovnou oba.

PS: Možná jste ještě čekali na rozuzlení, proč píši jen o WA‑76 a nepíši, zda si máte zvolit verzi s koncovkou A, nebo D. Toto je již silně individuální. Obě jsou velmi dobré a testoval jsem obě verze v tomto režimu, obě v něm fungují v pořádku. Ale dobrá, zkusím to subjektivně vyjádřit… Pokud bych si osobně vybíral, asi bych pro tento režim provozu vzal spíše WA‑76D, protože hlavní část barvy zde leží na WA‑2A, a když jsem si to porovnával ve sluchátkách, přišlo mi, že ten víc „zabarvený“ zvuk verze A (viz popis v úvodu) zde nepotřebuji a spíše se mi tam hodila ta čistota verze D, tedy WA‑76D. Ale jak říkám, to je již velmi, velmi subjektivní a rozdíly velmi malé. Obě jsou výborné a pro samostatnou aplikaci by to mohlo být naopak. Ale já jsem se nyní věnoval hlavně tomu společnému zapojení, kde mi verze D fungovala skvěle.

Kompresory Warm Audio na shop.disk.cz