Warm Bender by Warm Audio, legendární efekt ve variaci z Austinu Aneb texaský masakr chlupatou pilou!

Hlavní myšlenkou firmy je umožnit uživatelům dosáhnout na legendární a léty prověřené vybavení bez toho, aby se narodili do dynastie miliardářů, případně se nejprve stali úspěšnými bankovními lupiči, a tak se firma věnuje výrobě dostupných variací, často přímo věrných replik vintage přístrojů, které jsou mnohdy vzácné a zdaleka ne pro každého cenově dostupné. Kromě nahrávací techniky se její pozornosti dostalo též několika velmi ceněným kytarovým pedálům, které doslova zatřásly světem elektrické kytary.

Co je Tone Bender, ptáš se: „Kde jsi byl celý můj život, příteli, a proč maminka nechtěla, abychom se poznali?!“

V tomto případě se jedná o ikonický Tone Bender, kytarový efekt z rodiny fuzzů, který hraje veledůležitou roli ve zvukovém řetězci na nahrávkách velikánů, jakými byli nebo stále jsou mimo jiné Eric Clapton, Jeff Beck, Jimmy Page, Pete Townshend, Mick Ronson (David Bowie)… Variaci na MK 1.5 v podobě Dallas Arbiter Fuzz Face, přesněji takřka klon lišící se jen hodnotami několika z hrstky součástek, jež oba obvody tvoří, a který přišel na trh jen o pár měsíců později téhož roku 1966, potom hojně používali Jimi Hendrix, David Gilmour, Stevie Ray Vaughan, Gary Moore, případně ze současných hráčů třeba Eric Johnson, Doyle Bramhall II, Joe Bonamassa, John Mayer a další.

GALERIE: Warm Bender

479047914792

Austin jako ostrov pokladů, proč boutique kvalita a co vzácného najdeme uvnitř Warm Benderu

Pokud se podívám na Warm Bender blíže, ihned mě upoutá prostřední knob, třípolohový přepínač, jenž nabízí na pozici vlevo pod názvem NOS 76 obvod Tone Bender Mk 1.5, který jsem již zmínil jako takřka totožný s obvodem Fuzz Face, tedy stojící na dvou germaniových tranzistorech. V poloze uprostřed, která nese název NOS 75, přepneme do třítranzistorového obvodu Tone Bender Mk II, jenž nás přenese rovnou na první dvě desky Led Zeppelin, kde mimo jiné Jimmy Page tento fuzz použil, poslední poloha vpravo nazvaná Silicon nabízí (jak lze z názvu odtušit) tentokráte obvod s křemíkovými tranzistory, moderněji znějící fuzz charakterem ne až tak dalekým distortion efektu.

Co řadí tento efekt svým provedením do třídy tzv. boutique výrobků, je použití NOS, tedy „new old stock“ součástek, což je naznačeno i v pojmenování jednotlivých režimů. Takto provedené efekty okamžitě opouštějí běžnou ligu sériových výrobků, kdy lze vnímat jejich jistou jedinečnost už jen z důvodu špatné dostupnosti a v současnosti omezeného množství součástek, které se nepoužity dochovaly ze starých dobrých časů (odtud ono označení NOS, nové ve smyslu nepoužité, staré zásoby) a které mají mnohdy kvůli dnes jiným normám i technologii výroby dost odlišné vlastnosti. Ve výsledku přinášejí autentický, s dnešními komponenty hůře napodobitelný konečný zvukový charakter původních fuzzů. Firma Warm Audio uvádí, že se do výroby mohla pustit až díky nalezení dostatečného a spolehlivého zdroje toho nejdůležitějšího, tedy starých germaniových tranzistorů OC76 a SFT337 pro obvod Mk 1.5 a germaniových OC75 tranzistorů pro obvod Mk II.

Tři stupně štěstí, germaniový ráj, křemíkové horizonty a střídání režimů jako při kubánské revoluci: Tone Bender vs. Fuzz Face

Režim NOS 76, tedy obvod Mk 1.5, je ve výsledku ostřejší než zmiňovaný notoricky známý Fuzz Face, což nabízí širší možnosti nastavení úrovně zkreslení, gainu zde nazvaného Attack. V případě obvodu Fuzz Face je obvyklé mít gain otevřený v oblastech maxima, při stažení se efekt stává nekonkrétním, značně zahuhlaným. Toto se řeší, tedy citlivější nastavení úrovně zkreslení, prací na potenciometru Volume kytary, kdy se Tone Bender i Fuzz Face velice rychle čistí z fuzzy lead zvuku, přes šťavnatý, později lehký overdrive sound až po mírně přibroušený clean. Toto mají společné, Fuzz Face obvod má přitom zpěvnější a tlustší lead v „plném fuzzu“, TB Mk 1.5 zase ostřejší a agresivnější lead, nicméně nabízí onu možnost citlivého nastavení míry zkreslení až na vstupu krabičky — nezahuhlá se.

Tímto se dostáváme k důležité věci. Tento typ fuzzů by měl být vždy na první pozici hned za kytarou, tolerovat lze umístění před wah pedál ideálně s true bypass spínáním. Fuzz tohoto typu se nesnese s buffery, nespolupracuje nejlépe ani s aktivními snímači nebo aktivní elektronikou v kytarách obecně. Má rád impedanci klasických pasivních snímačů, jeho reakce na práci s Volume kytary je absolutně jedinečná. Potenciometr Level, jak je obvyklé, reguluje výsledné zesílení; nakonec má, je‑li s ním naloženo tak, že způsobí v polohách okolo svého maxima přebuzení vstupu zesilovače, také značný vliv na výsledný tón celého zvukového řetězce. Posledním ovládacím prvkem je z čela efektu umístěný přepínač SAG, kterým docílíme snížení napětí ze zdroje a tím efektu „umírající baterie“, která zajímavým způsobem posouvá charakter fuzzu k větší navrčenosti, oblíbený to trik nejednoho z příznivců fuzzu. V režimu Silicon potom způsobuje výrazné gatování tónů a oblíbený „velcro sound“, se kterým se neztratíte ani v alternative, garage a všech psycho, rock, pop nebo metal kytarových žánrech. Limitem je pouze kytaristova tvůrčí fantazie, odvaha a odhodlání experimentovat. Nemáme před sebou utichající ozvěnu dávné minulosti, tyto divoké zvuky kytar lze slyšet i u mnoha současných interpretů, jak při částečné renesanci classic rocku, grunge, blues roku, tak v moderních odnožích rockové i popové hudby. Můžeme vzpomenout Jacka Whitea, Black Keys, Tame Impala, Muse, St. Vincent.

Olověná vzducholoď MK2

NOS 75 nabízí neméně ikonický obvod Tone Bender Mk II, který utvořil mimo jiné výraz legendárních těžkých riffů Jimmyho Page na prvních deskách Led Zeppelin, včetně místy štěkavého, kousavého, jinde šťavnatého a zpěvného tónu Jimmyho sól. Jedná se o mírně složitější schéma, které stojí na třech germaniových tranzistorech typu OC75, zde firmou Warm Audio opět štědře použitých takzvaných „new old stock“ kousků. A zjednodušeně by se dalo říct, že tam, kde zkreslením a přebuzením tranzistorů končí Tone Bender Mk 1.5, začíná Tone Bender Mk II. Šťavnatý lead tón, hutný v riffech ve spodních rejstřících kytary, opět s reakcí na práci s potenciometrem Volume kytary, ovšem zde se tón nečistí nikterak dramaticky, spíše se z plného přebuzení zpevňuje a získává mírně větší dynamiku. Opět si dovedu představit jak tradiční využití v classic, jižanském či třpytivém glam rocku nebo rockovém blues, tak i v alternative nebo stoner rocku.

Z mlhy vystupuje křemíkový Jack Rozparovač

Silicon režim nabízí, jak jsem již předeslal, na poměry fuzzy divokých vod podstatně uhlazenější barvu, tento režim ovšem nejdramatičtěji reaguje na sepnutí přepínače SAG, kdy máte dojem, že se vám na zádech páře těsné sako. Takže opět, žádní hrdinové divokých kytarových bitev ani zde nepřicházejí zkrátka. A to je na celém Warm Benderu z Texasu tak skvělé. Nabízí v jednom balení tři značně odlišné efekty typu fuzz, postavené bez větších kompromisů a z kvalitních součástek, v poměrně kompaktním balení, v designu původních Tone Benderů, ovšem takřka poloviční velikosti. Jeden z dobových Tone Benderů Mk 1.5 značky Vox/Jen vlastním – a rozhodně není „pedalboard friendly“.

Koupit Warm Bender na shop.disk.cz