První zvukařské triky okukoval ve zlínském Studiu V koncem 90. let. Rád “zmáčkne” a “zmanipuluje” audio kreativními Waves, ale při míchání využívá do posledního zbytku DSP UAD pluginy. Protože se prostě chovají jako vintage hardware a jde s nimi dosáhnout nadčasové libozvučnosti, takové té čisté špíny… a mnoho dalšího se dozvíte v rozhovoru s Martinem Ledvinou.

Písničky se psaly a aranžovaly na cestách v hotelech i na soustředěních na chalupách. Díky Apollu Twin, technologii Unison a technologii UAD byly neustále k dispozici nejmodernější pluginy, které se chovají jako vintage hardware. V každé místnosti během chvilky lze udělat z iLoud referenční monitory pro základní mix. Noty pro smyčcaře se psaly v ruce, ale chtělo to upgrade, tak pod vedením Jarka Musila a jeho skvělého návodu se přešlo na Sibelius.

Technologie se dnes velmi podílejí na práci muzikanta a producenta. Mohl byste popsat jednotlivé složky tvorby a jak vám práci od základu změnily či usnadnily jednotlivé produkty? A porovnal to s dobou, když jste začínal? Co se vše změnilo.
Moje první nahrávání bylo na půjčený čtyřstopý kazeťák, dnes naprosto nepředstavitelná a v podstatě možná dnes už zase “cool věc”. :) První profesionální zkušenosti jsem sbíral ve Studiu V ve Zlíně, když jsme zde nahrávali alba s Druhou Trávou. Vidět Ivo Viktorina a Petra Vavříka v akci bylo totální privilegium. Studio V bylo samozřejmě kompletně analogové. Všechny party nahrávaly v celku, většinou živě a společně, při míchačce bylo osm rukou na pultu, neexistoval žádný “pitch correction”. S dnešními technickými možnostmi se to nedá srovnávat, ale já si i v této době hodně z tradičního způsobu nahrávání nechávám. Něco to pořád totiž dělá. Přechod na Pro Tools byl samozřejmě zásadní “game changer”. Nicméně nejraději pracuji v kombinaci s klasickým přístupem, ale se všemi aktuálními virtuálními možnostmi včetně zvukových bank včetně jakékoliv manipulace s audiem. Nikdo už mi ale nikdy neodpáře moje poctivé základy z překrásného dřevěného analogového studia. Díky současným technologiím jsme také mohli dokončit album Davida Stypky i po jeho smrti. Nakonec stejně všechny technické prostředky slouží jen a jen k tomu, aby vyjádřili emoci tvůrce a přenesli jí co nejpravdivěji k posluchačům a je jedno jestli je to čtyřstopý kazeťák nebo Pro Tools Ultimate se všemi kartami světa.

Jaké jsou vaše nejoblíbenější pluginy UAD, které jste použil a proč?
Začal jsem se základní kolekcí pluginů, kterou jsem dostal k Apollu Twin: Studer pro dobarvení a saturaci barvy jednotlivých nástrojů, LA2 pro paralelní kompresi, EMT 140 pro delší plate haly, Pultec EQ pro ekvalizaci, když hledám nejen frekvence, ale i změnu barvy změnu… a stala se z toho až bych řekl droga, kontinuálně dokupuji další. Oxide Tape na grupy, Plexi na kytar, Eventide harmonizér pro subtilní prostor vokálů, Neve pre-ampy na vstup v rámci UAD technologie Unison. Na všech UAD produktech je prostě znát, že Universal Audio bylo u nahrávaného audia téměř od úplného začátku a neuvěřitelně se jim povedl přechod do digitálu. Mám ještě OX k Plexi a Princetonovi z šedesátých let.

Jaký DAW používáte pro cesty ve spojení s Apollo Twin? A jaký pak ve studiu?
Aranžuji a skládám v Logicu, protože ho rychle všude otevřu a okamžitě mám přístup k základním virtuálním instrumentům a k nahrávání audia. Audiovizuální projekty míchám v Pro Tools, singly a alba míchám v LUNA nebo v Pro Tools. V Pro Tools dělám od roku 2004, přešel jsem na ně, už ani nevím z čeho, v San Franciscu, když jsme s Lenkou Dusilovou pracovali na albu Mezi světy a já měl to štěstí, že jsem se workflow a spoustu triků učil přímo od lidí z Digidesignu. Na Craig’s Listu jsem si koupil starej 12“ MacBook, MBox a už jsem fičel. LUNA od UA je moje volba v okamžiku, kdy vím, že budu chtít do mixu dostat jakousi extra čistou špínu, či pokud vím, že budu pracovat s výraznou vintage libozvučností. Nádherně funguje s UAD pluginy a využiji zde také Neve summing, který UA vyvinulo přímo pro Lunu.

Když napíšete noty v Sibeliovi, co na to pak muzikanti, jsou noty pro ně v pořádku a hratelné, neboli umí Sibelius psát stejně jako když to je rukou?
Ještě na minulé album Davida Stypky Neboj jsem Terezii Kovalové psal vše v ruce a posílal jí scany. Na místě pak stejně vždy part ještě upravuji, takže spousta škrtání, gumování a přepisování. Na Dýchej jsme nechali smyčcařům mnohem větší volnost a spíše pracovali s jejich spontánními nápady.  Poslední dva roky ale už používám téměř výhradně Sibelius. Noty píšu v ruce strašně rád, stejně jako hraji rád na opravdové dřevěné piano, ale Sibelius je samozřejmě praktičtější zejména při větších aranžmá. Také máte ihned po ruce všechny artikulace, transpozice a klasické názvosloví. Ocenil bych výraznější integraci s instrumenty od Spitfire, ale prý třeba s Viennou funguje Sibelius perfektně.

Co se týče propojení Sibelia a Pro Tools, většinou píšu MIDI noty v Logicu nebo Pro Tools, čistou MIDI stopu bez automatizace exportuji respektive importuji do Sibelia a všechny artikulace a dynamiku už píšu v Sibeliovi. Je to takové blbuvzdorné a pro můj workflow ideální.

Akustika bývá ošemetná. Při pracovních mixech s monitory iLoud, jak jste s nimi spokojený? A vešly se tedy do “batůžku”? :-)
Ano, iLoud jsou další část mého nezbytného cestovatelského pracovního vybavení. Se sluchátky a monitory iLoud vím, že kdyby došlo na lámání chleba, smíchám píseň tak, že je ready na mastering. Ale preferuji samozřejmě svůj studiový poslech včetně místnosti, na kterou jsem zvyklý.

Jaký jste používal počítač? A přesto, že pluginy UAD odčerpává výkon, narazil jste na nějaké limity… stop, počtu pluginů apod.?
Mám MacBook Pro M1 – předposlední generaci a pokud se dostanu na hranu výkonu, freezuji nebo printuji do audio stop jako každý. Ale s tou novou “emjedničkou” a DSP s pomocí Apolla se často stává, že to ani není potřeba.

Když tedy Dolby Atmos, využil jste ho pro výsledné nahrávky a tedy jsou prostorové, a když ano, pro jaký systém 5+1 nebo až pro 7+1? A jak se vlastně pracuje při rozmístěni zvuku? Je na to nějaký plán, či schéma, nebo je to intuitivní práce při mixu? Řekl bych, že Atmos je primárně spíše pro filmy, jak se uplatní v muzice a co tím posluchač získá navíc oproti stereu?
Dolby Atmos je vzrušující záležitost! Předchozí surround formáty se podle mě v hudbě úplně nechytly, ale Dolby Atmos věřím. Studio na Dolby Atmos právě optimalizuji. Na to, aby byly pohyby v imerzivním audiu opravdu plynulé, ale potřebujete aspoň 9.1.4 tzn. 9 repro okolo sebe, 1 subwoofer a 4 repra nad sebou. Je to výrazná investice. Musíte mít zvukově opravdu vyladěnou místnost a celý systém musí kalibrovat přímo firma Dolby. Mně akustiku ve studiu dělal můj tchán Josef Žikovský – zakladatel Sonningu a Avetonu, a musím říci, že se opravdu překonal. S kalibrací mi pomáhá Pavel Štverák – kdo taky jiný, že? V branži, zejména té hudební, se to v současné době všichni učí a to u nás i ve světě, protože Atmos se používal spíš pro filmy. Míchání hudby a filmu je obojí manipulace s audiem, takže v obojím platí základní fyzika, ale zároveň se ty přístupy výrazně liší, a tak udělat pořádný hudební Atmos mix je “challenge”. Ale znovu se vracím k tomu, co jsem řekl na začátku. Atmos je ohromně vzrušující, protože od přechodu na stereo, které bylo vynalezeno tuším v letech třicátých a masivně se na něj aspoň v hudbě přešlo v šedesátkách, je podle mě první opravdová revoluce, co se týče standardu poslechu audia, která bude běžně přístupná (i finančně) veřejnosti.

Děkuji za rozhovor a po všem tom tech-talku bych jen rád zmínil, že jakákoliv technologie je dobrý sluha, ale špatný pán. Mylím, že je volně parafrázovaný jeden ze zákonů robotiky, kdyby nás náhodou ovládla umělá inteligence. :) Méně je prostě velice často více.

Kdo je Martin Ledvina?

Martin Ledvina je český hudebník, skladatel a producent. Koncem devadesátých let působil jako kytarista v kapele Druhá tráva, později se začal věnovat činnosti hudebního producenta. Alba produkoval například Mandrage, Anetě Langerové, Debbi, Davidu Stypkovi, Tereze Balonové nebo kapele Jelen. V roce 2012 založil s hledačem talentů Martinem Červinkou hudební label SinglTon. Věnuje se také filmové hudbě a kreativní přípravě koncertních turné.