Studio One, program pro každého: jednoduchý jak facka a v češtině! Interview s Jarkem Musilem a Milanem Včelařem nejen o počešťování hudebních programů

Počeštit či nechat? Toť otázka!

Jarek Musil se zabývá programy určenými pro výuku, Milan Včelař je specialistou na vybavování domácích i velkých studií. Ptáme se jich, zda má smysl zavádět českou terminologii v hudebních programech.

Dokážou se učitelé, ale i žáci vyrovnat s anglickými verzemi „softvérů“?

Jarek Musil: Odpověď na tuto otázku bych rozdělil na programy výukové a notační, kde je čeština ze strany pedagogů i studentů velice vítána a požadována. Je to především pro textový obsah, který je v tomto případě zaměřen na hudební teorii a notopis, kde se u nás stále používají hudební výrazy spíše české, případně italské. U programů pro záznam a úpravy hudby typu DAW, programy pro mastering a virtuální hudební programy mají již od svého historického vzniku ustálené anglické názvosloví, které při překladu do češtiny nemusí přesně vystihovat pravý význam a jednoznačnost. Nicméně hodně záleží na tom, kdo překlad do češtiny provedl. Například české prostředí programu Studio One je povedené.

Je tedy ve školství zájem o české verze programů?

Jarek Musil: Obecně je v našem školství o české verze velký zájem. Bývá to jedna z prvních otázek při konzultaci nákupu daného programu pro výuku.

Jak je na tom školství s nahrávacím a editačním programem Studio One?

Jarek Musil: Program Studio One je jakoby předurčený pro využití ve výuce svou jednoduchostí, moderním způsobem práce (systém drag-and-drop, dotykové ovládání), otevřeností a českým prostředím. Jediné, co zatím programu Studio One trochu neoprávněně chybí, je jeho uznání, jako DAW standard. Je to však pouze otázka času :-).

Čím speciálně pomůže česká mutace programu Studio One?

Jarek Musil: Programy pro záznam a úpravy hudby jsou na rozdíl od výukových a notačních programů méně známé a bohužel není jednoznačně na první pohled zřejmé jejich využití ve vzdělávání. I vlastní ovládání těchto programů, obzvlášť z počátku, se může zdát komplikované. Program Studio One naštěstí patří k programům s jednoduchým a intuitivním ovládáním a právě české pracovní prostředí tomu všemu ještě hodně pomůže. Myslím, že má velkou šanci se stát standardem DAW v hudebním vzdělávacím procesu.

Obor hudebních programů se celkem překotně vyvíjí. Jak řešíte novou, leckdy divoce se vyvíjející terminologii?

Jarek Musil: Je to někdy oříšek, správně zvolit český výraz za ustálený výraz anglický. Obzvlášť v případě, kdy existuje více možností a máte vybrat tu nejlepší a pak také, když se jedná o zcela nový anglický odborný výraz, jehož doslovný překlad nelze použít. Pak je asi nejlepším řešením anglický výraz zachovat nebo vkusně počeštit.

Milan Včelař: Některé výrazy je opravdu složité přeložit. Na jedné straně existuje snaha o maximální počeštění, na druhé straně zachování výrazů, které se i mezi Čechy ustálily v původním anglickém tvaru. Jelikož předpokládáme, že uživatel, který má potřebu si software počeštit, bude obvykle začátečník a nebude se orientovat ani v anglických termínech, spíše jsme volili cestu překladu „za každou cenu“, i když termín může znít někdy kostrbatě, pro někoho až komicky. Jde v první řadě o to, abychom usnadnili práci těm, kteří to potřebují, než o nějakou „akademickou čistotu“ překladu - o tu, myslím, nikdo z potenciálních uživatelů české lokalizace nestojí a netrápí se tím.

Znamená to, že když zatím neexistuje stoprocentně usazený výraz v češtině, přesto jsou překlad i česká verze užitečné?

Jarek Musil: Myslím si, že pro vzdělávací prostředí určitě ano.

Milan Včelař: Osobně si myslím, že čeština by měla být jen pomůckou či berličkou, když člověk opravdu s hudebními softwary začíná nebo nedokáže pochopit daný termín v původním jazyce. Zde může být velmi užitečná. Přesto bych však uživatelům doporučil časem přejít na původní jazykovou verzi, a to obzvláště studentům. Jednak si osvojí běžně používané odborné výrazy v původním jazyce, zdokonalí se v jazyce jako takovém a hlavně pokud někdy přijdou do profi studia v ČR či v zahraničí, málokde jim bude umožněno pracovat v českém prostředí. Dlouhodobým používáním lokalizované verze by mohlo dojít na celkem nežádoucí „návyk“ a následnou zhoršenou schopnost pracovat ve stejném software v původní jazykové verzi. Česká lokalizace je tedy v tomto smyslu dobrým sluhou, ale může být zlým pánem. Příkladem jsem já sám, který (i když jsem na lokalizaci spolupracoval), nejsem schopen v českém prostředí vůbec fungovat. Zvyk na původní verzi je prostě silný.

Co má dělat uživatel, když si myslí, že zná lepší řešení?

Jarek Musil: Kontaktovat nás :-) a třeba v další verzi bude již jeho výraz použitý. (Využít můžete email presonus@disk.cz. pozn. redakce)