Dobrý sampler obsahuje kvalitní banku precizně upravených a perfektně znějících vzorků. Při jejich přehrávání jde ale poznat, že jsou spojovány uměle. Pokud k nim živým nástrojem dohrajete další spoje či vrstvy, melodie, figury a akordy ožijí. A nemusí jít o nijak složité pasáže.
>>>
Nahrávání systémem postupného vrstvení stop má své zaručené výhody, ale nemusí vůbec dopadnout tak, jak když písníčku hraje kapela společně na pódiu. Co udělat pro to, aby skladba vestudiu dopadla stejně dobře jako na koncertu? Anebo ještě lépe?
>>>
Ve studiu, zkušebně, učebně, koncertním sále ad. potřebujeme vyrovnanou kmitočtovou charakteristiku. Výšky a středy případně odtlumíme relativně snadno i lacino. Horší je to v basech. Tam už potřebujeme absorbéry rozměrnější, sofistikovanější a tím i dražší: basové pasti.
>>>
Aditivní syntéza je základní metodou, kterou sestavujeme barvu v syntetizérech, ale i v digitálních klávesových nástrojích či editačních programech. Pro zvukaře či producenta v domácím studiu se stává mocným nástrojem. Umožní mu vytvořit tradiční, anebo zcela nové barvy.
>>>
Pokud na analogovém, digitálním či virtuálním pultu dobře nastavíte sběrnice, ušetříte spoustu práce i času. Měli byste ale vědět, co znamenají termíny BUS, GROUP, FX, EFT, Aux, PFL, AFL ad. Jaké cesty jimi otevírám a kam signál následně vedeme.
>>>