Ano, mohu vám pomoci, odepsal Greg Haver Vlastovi Horváthovi Míchají desky v zahraničí jinak než v Čechách?

Vlastu Horvátha jsme zastihli na cestě do studia. Novou sólovou desku tentokrát netočí úplně sám. Dříve pracoval s virtuálními nástroji, ale teď se rozhodl vrátit do osvědčených kolejí a s kapelou zase nahrávat všechno živě. Využil zkušenosti producenta Romana Šandora, se kterým spolupracuje na náběru a aranžích a výsledný mix svěřil britskému producentovi Gregu Haverovi.

Nevěděl jsem kudy kam

Mix singlu „Stále nevěřím“ jste svěřil Gregu Haverovi. Proč? Češi by takovou práci nesvedli?

To není o tom, že by to nesvedli. Dokonce jsem dříve uvažoval i o tom, že „Stále nevěřím“ smíchá Lukáš Pavlík, který tam bubnuje a některé písničky i v minulosti produkoval nebo spoluprodukoval. Pravda je ale taková, že se nedařilo dojít k tomu, co jsem opravdu chtěl. Mně na té písničce enormně záleželo, protože vlastně tehdy vznikla díky smutné události. Před dvěma lety mi umřel brácha, který byl mimochodem posledních 6 let i můj bubeník a tuhle písničku jsem napsal pro něj. Strašně jsem si na ní a na zvuku zakládal, ale i když jsem ji poslal i pár dalším lidem, pořád to nebylo to pravé. Už jsem nevěděl kudy kam, tak proč bychom to nezkusili někam ven? Abych si ověřil, že to tam ty lidi skutečně umí to, co slyšíme z jejich nahrávek. A jednoduše jsme si u stolu s basistou řekli, že Grega kontaktujme. Na facebooku jsem napsal: „Ahoj Gregu, tady je nějakej Vlasta Horváth, co vyhrál nějakou soutěž, a potřebovali bychom pomoct.“ Odepsal nám, ať mu nahrávku pošleme. Za tři minuty, co si to poslechl, odepsal: „Ano mohu vám pomoct.“

A pak to šlo prostě strašně rychle. Písničku smíchal během dvou dnů a poslal zpátky. Měl jsem možnost nárokovat v ceně 3 různé dodělávky. Vůbec jsem je nevyužil, protože to na takzvanou první okamžitě trefil. A musím podotknout, že u tohohle singlu jsem neměl tak dobré náběry kytar, jako teď děláme s Romanem Šandorem, který ví, za 20 let v branži, co který mikrofon umí. Přes horší kytary to na Novém Zélandu vymíchali tak, že skladba na můj vkus zněla naprosto výborně. Spolupráce se hodně odrazila v dobrém. Myslím, že i proto tahle písnička měla takový úspěch mezi lidmi. Zvuk dělá strašně moc.

Píseň Stále nevěřím, kterou smíchal Greg Haver na Novém Zélandu.

U Grega evidentně funguje empatie a zkušenosti

Hodně dělají nuance, je to hodně o přístupu k věci, o citu. Lukáš skladby smíchal také pěkně, cítil jsem ale, že mix není adekvátní obsahu, textu. Zněl moc tvrdě. Přirovnal bych to … jeho původní mix byl jako kapela Nickelback. Ta je tvrdá. A mně tenhle zvuk nekorespondoval k mé poetice. Na Novém Zélandu okamžitě trefili obsah, věděli, že je třeba ustoupit tlaku, protože já nejsem žádnej řvoun, jsem zpěvák víceméně kantilénový. Greg udělal vše na míru mně, mému vokálu. Prostě se trefil. Je vidět, že tam evidentně funguje empatie a zkušenosti. A samozřejmě také know how týkající se technických záležitostí. Běžní lidé to nedokážou posoudit, člověk, který ale v oboru dělá, slyší veškeré nuance – např. práci s kompresorem, anebo třeba když narůstá aranž, zpěv je stále přítomný a čitelný. A není to jen přidáním Volume, ale kombinací nástrojů. Zvuk je brilantně vyeditovaný.

Začátek ovlivňuje výsledek

Po téhle první zkušenosti Greg řekl: „Baví mě to, je fajn míchat tvé věci, ale zajímalo by mě míchat celou desku.“ A zmiňoval se, že kdybychom vše dělali podle jeho instrukcí, došli bychom k daleko lepšímu výsledku. Od začátku by věděl, že do téhle písničky chce tenhle a tenhle zvuk, a proto ho musíme nabírat adekvátním způsobem. Začátek prostě ovlivňuje výsledek. Ale nejde jen o náběry nebo výběr nástrojů. Je to kombinace všeho.

Greg totiž nedělá mix sám, má několik lidí. A to je zásadní rozdíl od práce zvukařů v Čechách. On svoje lidi navádí. Dá jim instrukce – potřebuji toto a toto. Někdo jiný edituje, někdo jiný míchá. Greg potom řeší finální zvuk a své lidí naviguje co nejlepším směrem. V neposlední řadě má v ceně zahrnutou práci s mástrovacím studiem Sterling sound. Když jsem se kouknul na jejich stránky, tak jsem nevěřil vlastním očím – interpreti od Whitney Houston, přes Bon Jovi, Nickelback. Tam mástroval celý svět. Chvíli jsem na to jen zíral. Říkal jsem si: "Je to možný?" Ale oni neřeší, kdo je kdo. Když něco dělají, tak naplno. Pro mě v tuto chvíli zkušenost naprosto úžasná, která, přiznám se, mi i trochu zvedla sebevědomí.

Tady v Čechách lidi bohužel strašně řeší, jestli jsou písničky moderní. Takový nebo makový. Pořád se musíte někomu zavděčovat. Když jsem pracoval s vydavatelstvím na prvních dvou deskách, furt bylo něco špatně, furt se něco hledalo. Každý týden to chtěli jinak a skladby stále nebyly dost moderní. Na tohle téma jsme se později s Gregem potkali. Byl tady, protože spolupracuje s Chinaski, s Jankem Ledeckým ad. Přijel na velikánský koncert do O2 arény. Sedli jsme si v mezičase na kafe. Já mu říkám: "Hele, opravdu se ti líbí, co já dělám? Nespolupracuješ se mnou jen kvůli penězům? Je má hudba opravdu dobrá?" Když to zaznělo potřetí, vyletěl z kůže a vynadal mi: „Co to **rva, řešíš, kdyby se mi to nelíbilo, tak s tebou prostě nedělám! Tohle si v sobě srovnej, protože jde o nesmysly“. Já na to: „Nezlob se na mě, ale tady to prostě hodně lidí řeší. I rádia i média. Furt něčemu podléhají.“ A on na to: „Vy**r se na ně, udělej co nejlepší produkt pro sebe. Pořádně, jak to cítíš. Všechno ostatní už není na tobě. Buď to vyjde, nebo ne.“

Takhle jeho firma pracuje, a když jim člověk něco pošle i přes jazykovou bariéru jsou schopní vcítit se, být empatičtí. Nekalkulují, ale odvádějí dobrý job.

Načechranost může být na škodu

Ale vraťme se zbět k chystané desce. Kam chcete, aby se nové CD zvukově i muzikantsky posunulo?

Říkal jsem, že se chci se vrátit k tradičnímu způsobu natáčení. Nic uměle, ale živé nástroje. A taky se snažím písničky co nejvíce zjednodušit – nedělat je jen pro sebe coby muzikanta. Nenačechrávat je, ale postavit tak, aby fungovaly, i když třeba jen vezmu španělku, song zahraji a on zabere. Myslím, že se to povedlo. A když je nahrán dobrý základ písní, dá se experimentovat. Jestli výslednou aranž postavíme víc na akustických kytarách, kterých je v písničkách přehršle, nebo vystrčíme víc kytary elektrické či piano, to se ještě uvidí. Ale to už nechávám na Gregovi a věřím, že zafunguje jeho empatie, jeho zkušenosti a že nám vnese do zvuku sám sebe. Podobně jako má Roman Šandor volnou ruku při náběru a aranžích, protože se zúročují jeho letité zkušenosti a přinášejí písním strašně moc.

Vlasta Horváth točí nové CD ve studiu Mercury, producentem je Roman Masha Šandor.

Zahráli jste si nové písničky už před publikem? 

Párkrát jsme to při vytváření demosnímků na koncertech zkoušeli. A je to veliká radost vidět reakci lidí. Desky, které jsem v minulosti dělal sám, člověk při výkonu na jevišti i jinak vnímá. Postavíte veškeré kytarové, basové, bicí, klávesové party sám, nazpíváte si všechny vokály. Každá vyhrávka tam přesně zapadá. A pak chcete po kapele, aby šla a zahrála vše do detailu. A když tam něco není nebo je zahráno jinak, trpíte. Jste upjatý a to se projevuje v celkové náladě soboru a výkonu. Vycizelizovanost může být na škodu. Přestože písničky byly dobré, v kapele se nám nehráli dobře. Nešly zcela od podlahy. Asi jsem byl komplikovanější, hodně sázel na proaranžovanost složitější postupy. Doufám, že se mi to, zaplať Pánbůh, podařilo odstranit. A nové písničky můžeme hrát i bez jakékoliv aranže, protože každý intuitivně cítí, co kde dát.

"Multiinstrumentalista" vs. "specialista"

Jako malý kluk jsem začal pianem, klavír byl můj původní nástroj. Po letech jsem se k němu rád vrátil. Funguje u něj prostě přirozenost. Na kytaru hraji strašně rád, je to nástroj, který využívám v 90 ti procentech na koncertech. Když jsem byl mladší, byl jsem hudbou natolik pohlcený, že jsem v taneční kapele zkusil hrát na bubny. Takže ty si taky případně nahraji. Sice ne úplně technicky brilantně, ale základní technické groovy dokážu nahrát. A u předchozí desky jsem si nahrál i basové party. Tyhle 4 základní nástroje zvládnu.

Je ale lepší basistu a bubeníka najmout. Najmutí hráči cvičí každý den a nedělají nic jiného. Jejich technika i nápady jsou prostě jiné. A když je nasnímáte současně, jako jsme to udělali my, nahrávky jsou ještě živější a mají energii. A je to velmi znát!

 

Více o Vlastovi a jeho tvorbě se můžete dozvědět na jeho webových stránkách.

 

Vlastovo nástrojové vybavení.