V České republice zatím spíše neznámá společnost Ferrofish nemá v nabídce příliš velké množství produktů. Kromě dvou „velikostí“ A/D D/A převodníků nabízí ještě ADAT/Dante/MADI převodník a zvukový modul pro varhany. Tím je nabídka firmy vyčerpaná. Nedávno se mi do ruky dostala základní verze dvaatřicetikanálového převodníku A32. Dal jsem si tu práci a ptal jsem se na Ferrofish na více místech, ale z kolegů tuto společnost nikdo neznal. Bylo mi řečeno, že firma je známá v Německu a v Rakousku, to se opravdu potvrdilo a dostalo se mi několika pozitivních hodnocení. Jelikož zrovna obnovujeme technologie v nahrávacím studiu, rozhodl jsem se převodník vyzkoušet.
Poštou přišla malá krabice, akorát pro 1U přístroj, A32 je přesně tak veliká. Na přední straně jsou čtyři TFT displeje, které okamžitě upoutají pozornost. (Dočkáme se toho, že i převodníky budou mít celou čelní stranu překrytou třeba dotykovým displejem?) Vlevo od nich jen jméno značky a přístroje a sluchátkový výstup, vpravo jeden otočný knob a dvě tlačítka. O to plnější je ovšem zadní panel, který obsahuje analogovou konektivitu, ADAT a MADI konektory, MIDI vstup a výstup, připojení USB, napájecí konektory a tak na něm zbývá pouze několik čtverečních centimetrů místa (i ty jsou v nové verzi převodníku využity pro konektory k připojení Dante). Pro analogové připojení jsou použity D-Sub25 konektory, MADI formát tu má optické i koaxiální připojení. Ferrofish A32 používá extermí napájecí zdroj, což je věc, za kterou bývá na některých fórech kritizován, nicméně jsem na tom neshledal nic problematického. Externí zdroj je malý a lehký (cca stejně jako zdroj k notebooku) a toto řešení umožňuje další velkou přednost převodníku: použití redundantního zdroje. Konektory pro napájení jsou totiž dva, a pokud si zakoupíte druhý zdroj, A32 se k němu chová jako k záložnímu řešení pro případ výpadku prvního zdroje. Neměl jsem možnost toto otestovat, ale podle mého názoru se jedná o výbornou pomůcku.
Po zapnutí se nejvíce projeví právě TFT displeje. V základním zobrazení ukazují metry pro všechny analogové vstupy a výstupy. Jejich velikost je na to právě dostatečná, takže je všechno vidět přehledně i z větší dálky (na rozdíl od např. RME UFX, kde jsou metry malé). Ve spodní části displeje je zobrazené vše potřebné, nepřipojené digitální konektory jsou vykresleny šedě, připojené barevně, i podle funkce a dat, která přijímají. Samozřejmě, je potřeba se ve zobrazení trochu zorientovat, ale jde to i bez návodu a poté stačí jediný pohled na displej, abychom věděli všechny informace, které u převodníku potřebujeme vědět.
Ovládání menu je také řešeno chytře a účelně. Pokud jen otočíme knobem „Select“, nastavujeme hlasitost sluchátkového výstupu, dalším stiskem „Menu“ nastavujeme, odkud bere tento výstup signál. Je jasné, že sluchátkový výstup tu slouží spíše pro kontrolu signálu na různých bodech, ale dovedu si jej v nouzi představit i jako výstup pro monitoring. Jako zdroj můžeme navolit kterýkoliv vstup nebo výstup jak v mono tak stereo konfiguraci nebo několik uživatelských mixů. Na základní zobrazení se vždy dostaneme pomocí krátkého stisku tlačítka “Power“, o krok zpět pomocí dlouhého stisku tlačítka „Menu“. Ze začátku se mi neustále stávalo, že jsem volbu chtěl potvrdit stiskem otočného knobu, jak je to na mnoha přístrojích zvykem, ale za čas jsem si zvykl i na toto řešení. Stiskem „Menu“ při základní obrazovce se logicky dostaneme do přehledného několikastupňového menu, které se zobrazuje na pravém displeji, vlevo od něj se vždy zobrazuje nápověda, která popisuje stav a možnosti. Takže manuál jsem musel otevřít pouze při připojování ADAT konektorů, jelikož nejsou popsány vstupy a výstupy a při vypnutém přístroji výstupní konektory nesvítí.
Prohlédnout A32pro na shop.disk.cz
Jinak se přes menu lze jednoduše dostat k potřebným funkcím nastavení wordclock, routování a vstupních a výstupních úrovní. Routování funguje jednoduše po osmi kanálech. Celkem logicky lze přiřadit jeden vstup více výstupům a nelze přiřadit dva vstupy do jednoho výstupu. Pokud otočíme knobem jakoby o jednu stránku nazpět, přiřazujeme celé 32-kanálové bloky. Opět jedna chytrá funkce, která urychlí ovládání a minimalizuje chyby. Úroveň linkových vstupů (A32 nemá mikrofonní předzesilovače) se dá nastavit v hrubých krocích +4dBu, +13dBu a +20dBu. Tyto kroky jsou řešeny analogovým přepínáním útlumových článků (při otevřeném vstupu se to projeví tichým kliknutím). Mimo to lze nastavit úroveň i po 1dB krocích, to pak vstupuje do hry útlum na digitální straně. Podobně funguje nastavení výstupní úrovně. Stejně jako u routování je možné nastavit úrovně hromadně. Funkcí má tedy Ferrofish A32 dostatek, řekl bych, že i více, než by člověk od převodníku čekal (včetně připravovaného ovládání přes PC a DSP modulu s plug-iny).
U převodníku je samozřejmě nejdůležitějším atributem to, jaký má zvuk, jak hraje.
Při testování se může do velké míry jednat o objektivní zhodnocení zvukových parametrů, dříve či později však vstoupí do hry i subjektivní dojem a osobní preference. S tímto předpokladem jsem se tedy pustil do poslouchání. Nejprve jsem testoval D/A část. Pomocí různých nahrávek populární, vážné a world music jsem se snažil najít specifika tohoto převodníku. Partnerem byla RME UFX. Pro kontrolu a také abych slyšel nejprve zásadnější rozdíly, jsem místy porovnával i s M-Audio ProFire 2626.
První, co mě zaujalo, byla precizní prokreslenost zvuku. (Jedná se o ten parametr, který trpí na kvalitě např. při převodu wav do mp3.) Pokud je prokreslenost dobrá, při poslechu slyšíme například mnohem podrobněji dozvuk, lépe v prostoru odlišíme dva nástroje (ať už pravolevém nebo předozadním prostoru). Celkově máme větší přehled přes „druhý plán“ mixu. I nástroje, které jsou v mixu mírně potlačeny nebo umístěny dozadu nejsou smazané a můžeme v nich pečlivě číst. Tento parametr byl (podle mých dojmů) na stejné úrovni jako UFX. Další věcí, která na sebe okamžitě poutala pozornost, byla barva zvuku. Ta byla u Ferrofish jiná než u RME. Ferrofish se tu odlišoval ve dvou pásmech, v oblasti vyšších středů-nižších výšek byl jakoby hrubší, toto pásmo mělo agresivnější charakter. V oblasti basových frekvencí se Ferrofish projevovala zdrženlivěji než UFX. Celková barva se tedy (mírně) liší. Nejvíce zaujme rozdíl v horní oblasti, Ferrofish tak vyznívá jakoby agresivněji, to rozhodně nehodnotím jako chybu, jedná se jen o odlišnost. Někomu se může líbit více někomu méně. Při testování A/D části jsem došel k velice podobným výsledkům.
Na závěr je snad vhodné dodat, že existuje ještě několik funkcí, které jsem nezmiňoval, jako například schopnost komunikace MIDI over MADI. Ferrofish A32 se tak stává univerzálním kusem vybavení, nově se dá koupit i ve verzi s Dante.
MgA. Pavel Kunčar
Radio Proglas
Prohlédnout A32pro na shop.disk.cz
Všechny produkty značky Ferrofish na shop.disk.cz
Chcete se o převodnících Ferrofish dozvědět více?
Milan Včelař
Milan se dlouhodobě věnuje produktům pro studiovou práci, profesionální mixáž a živé ozvučení a to nejen jako zkušený produktový specialista, ale především jako dlouholetý uživatel.
Kontaktovat jej můžete na audio@disk.cz
