Pokud jde o mě, tak ve studiu Maschine používám zejména jako VST plugin pod Abletonem nebo Cubase a při žvém hraní jednak jako kontroler k Serato Scartch Live a samozřejmě jako sampler. Maschine totiž umožňuje velice jednoduše přepínat mezi samplerem a kontrolerem. V jedné sekundě ho používáte pro ovládání efektů v Seratu a v další sekundě z něj už “mlátíte” živé beaty a dostáváte parket do varu. Mým krédem vždy bylo snažit se odlišit od ostatních DJs a tenhle nástroj mi to umožňuje. Dává mi šanci dělat něco kreativního přímo na stagi a vytvářet tak vždy trošku jinou show. A je jen na vás jak moc necháte fungovat svoji fantazii a kolik času a skillz tomu věnujete, možnosti jsou takřka neomezené.
Musím samozřejmě podoktnout, že čím víc času věnujete samotné přípravě (někdy jsou to doslova hodiny stříhání a zkoušení samplů), tím více se vám to zúročí na stagi.
Teď ale zpět k samotnému přístroji. Oproti přechozí verzi má Maschine několik vylepšení, některá jsou „pouze“ kosmetického rázu, některá jsou zcela zásadní. Nové použití různých barev pro podsvícení jedotlivých padů či group se zdá jako triviální záležitost, nicméně podle mě je to celkem velká změna, která pomáhá v orientaci mezi jednotlivými samply. Můžu si například označit kopáky červeně, snare zlutě, basy modře atd. Když se pak přepnu do určité „grupy – vrstvy“, tak hned vidím, kde mám jaké samply. Druhá zásadní změna pro mě bylo implementování několika synthetyzátorů přímo do Maschine a kompletní změna jejich ovládání. Jedná se zejména o legendární synth Massive, dále FM8, Absynth a Reaktor. Dříve zde sice také byly (myslím, že ne všehny), ale pouze v podobě vysamplovaných zvuků a s dosti omezenou možností editace. Respektive, editovat se daly stejně jako každý jiný audio sample, dnes je ale editace na trošku jiné úrovni. Synthetyzátory zde totiž nově nejsou pouze jako audio vzorky, ale jako samotné nástroje, kde je možné měnit jednotlivé parametry, stejně jako na synthetyzátoru samotném. Parametry jsou automaticky přiřazeny k jednotlivým knobům, ale jelikož je jich tu „jen“ 8, můžeme se dále přepínat mezi jednotlivými „vrstvami“ a zvuk si perfektně editovat.
GALERIE: Philip TBC & Maschine mkII
Pro ty z vás, kdo už nějaký pátek například s Massivem pracují a už se v něm umí orientovat, ví kam sáhnout, bude ovládání v Maschine hračkou, jelikož je to skoro stejné. Navíc jsou zde také stejné či podobné banky, takže i v tomto se člověk poměrně rychle zorientuje. Navíc je skěle vyřešené vyhledávání jednotlivých zvuků v bankách a to nejen u synthetyzátorů, ale i celkově.
Pro lepší pochopení si uvedeme jednoduchý příklad a podíváme se zrovna třeba na Massive. Představte si, že máte hotový bicí loop a snažíte se do něj dodělat bassu. Načtete si tedy Massive, zvolíte si banku kterou chcete použít (např. Massive factory), dále si zakliknete subtype – bass a vyjedou vám všechny bassy, které jsou v této bance k dispozici. Pak už je jen projíždíte a vybíráte si vhodný zvuk. Máte vybráno, tak si ho načtete, pustíte si loop a pomocí padů si nahrajete na živo midi notičky. Ty pak samozřejmě můžete ještě pomocí myši doeditovat. Když jste se zápisem spokojeni, chopíte se knobů a zkusíte bassu trošku rozhýbat. Zahýbete s „cutoffem“, zkusíte co dělá attack, nastavíte rychlost LFO, nastavíte release, filter a tak dále až jste se zvukem spokojeni. Samozřejmě, často se stane, že si původní dobrý zvuk „rozštelujete“ tak, že už je nepoužitelný a můžete začít znovu, ale to k produkování samozřejmě taky patří. Když jsme tedy bass upravili do finální podoby, mužete začít s automatizací. Ta se zde dělá velice jednoduše, pouze držíte tlačítko „autowrite“ a kroutíte knobem a automatizace se nám sama zapisuje. Samozřejmě ji pak můžete zase myší poupravit. A takhle můžete postupovat i s dalsími zvuky. Pokud tedy máte na začátku jasnou představu, co vlastně chcete udělat za track a jak by měl přibližně znít, je tohle skvělá cesta jak toho dosáhnout. Druhou cestou je samozřejmě čistá improvizace, která je neméně zajímavá.
Trošku předělaná je i master sekce, kde původní tři knoby nahradil jeden massivní knob a tři tlačítka pro přepínání mezi volume, swing a tempo. Díky tlačítku volume a knobu můžete nastavovat celkovou hlasitost, ale i jednotlivé hlasitosti group nebo jednotlivých samplů. Pokud chcete nastavovat hlasitost group nebo samplů, podržte tlačitko groupy nebo pad samplu a otáčejte knobem pro volume. To samé samozřejmě funguje i pro pitch, který se zde skrývá pod tlačítkem tempo. Pokud chcete jakýkoliv parametr ovládat citlivěji, stačí přidržet shift a poté měnit parametr, ovládání se přepne do jemnějšího a přesnějšího módu. V nové verzi najdeme i několik nových efektů, jako například Transient master, zejména pro tvorbu bicích nebo Tube efekty, Tape Saturator a Tube Saturator.
Na závěr bych chtěl zmínit ještě jednu velice důležitou věc. Maschine Mk2 můžete používat jako VST plug in ve vašem produkčním softwaru, přičemž si sám samozřejmě srovnává BPM, takže každý loop či zvuk co použijete, vám sedí do tempa. Samozřejmostí je možnost využívání všech efektů a jejich automatizace. Prostě skvělý pomocník do studia.
Co se týká estetické stránky, tak zde máme dva nové displeje s lepším rozlišením, vysokým kontrastem a lepším pozorovacím úhlem. Také bylo vylepšeno připojení USB a midi, které je teď méně náchylné k nechtěnému vytažení. V neposlední řadě je zde možnost „vytunit“ si svůj Maschine barevnými kryty či knoby a konečně je k dispozici i Maschine stand neboli stojánek. Věřte nebo ne, ale poměrně často není v klubu místo kam Maschine umístit, takže stojánek opravdu cením :).
Jak jsem již psal na začátku, já jsem Maschine celkem propadl a pomalu se na něm stávám závislým. Pokud je někde v klubu na stagi málo místa a já ho během svého hraní nemohu použít, vyloženě mě to štve a připadám si jako jednoruký. Všem, kdo se rozhodnou pro Maschine, držím palce a přeji příjemnou zábavu.
