Ve studiu se zaměřuje na progresivní klubovou hudbu od elektra, přes indie kapely až po tvrdou kytarovou scénu. Pracoval na nahrávkách například pro Sunshine, Clou, Toxique, Charlie Straight, David Koller, Kamil Střihavka, Anna K, Michal Pavlíček a mnohé další.
Jak došlo ke studiové spolupráci na sólovém albu Davida Kollera "Teď a tady"?
S Davidem se známe už delší dobu. Oslovil mě na základě dobrých referencí muziky, kterou z mého studia zná. Před čtyřmi lety jsem u něj točil bicí pro kapelu 100°c a jejich album Brant Rock, které jsem měl jako producent na starosti nejen po zvukové, ale taky po hudební stránce. David znal původní dema kapely, do kterých se točily bicí. Když pak vedle těch demáčů poslouchal finální album, tak mi volal a byl velmi nadšený a rovnou mi nabídl spolupráci na plánovaném novém albu, k čemuž po těch letech došlo v průběhu léta 2010.
GALERIE: Jiří Paška (Studio Biotech)
Volil jsi pro práci s Davidem Kollerem nějaké zvláštní postupy, nebo se držíš svého zaběhlého standardu? Máš při své vytíženosti ve studiu čas na laborování a hledaní?
Strukturu routovaní a typy jednotlivých procesu používám velmi osvědčené. Kreativitu pak uplatňuji při budování zvuku a hledáni vhodného charakteru pro každé album a každou skladbu zvlášť. Mám rád, když každé album, které ze studia hotové odejde, má svůj osobitý zvuk. Na studiové práci je krásné, že každá hudba je ve své rozmanitosti jedinečná, takže mám spoustu prostoru nabízet zvuk na míru každému projektu.
Můžeš popsat, jakým způsobem probíhala ve tvém studiu práce na novém albu Davida Kollera „Teď a tady“?
Naprosto první věc, která na začátku každého projektu je, že všechny stopy nejprve pod sebe seřadím podle mého osvědčeného pořadí - bicí /perkuse, basa, kytary, synťáky, piano, dechy, efektové samply, vokály. Potom jim přiřadím barvy. To je zásadní bod na startu, který mi velmi urychluje a zpřehledňuje práci. Potom poslouchám stopy a současně u nich začišťuju nečistoty a přeslechy, jako brumy z kytar, zapomenuté cvakání paliček v bubnech, praskání strun u basy v místech kde basák nehraje atd. Na závěr velmi detailně prostříhám všechny vokály, kde je vždy velmi velké množství nežádoucích zvuku, od podupávání si zpěváka, až po cvakání šperků a mlaskání atd. To vše by totiž jinak vytahoval do popředí kompresor, čili je potřeba se těchto nečistot zbavit. Ruchy, které ale přirozeně dokreslují atmosféru a živost ponechávám, protože jinak by hudba zněla jako by ji natočili roboti.
Při mixáži začínám vždy od bicích. První proces, který použiju je HPF filtr, kterým zbavím přebytečnou sub basovou energii z míst, kde ji nechci, jako jsou např. HiHat, Overhead, Room, virbl, atd. HPF jsem použil z Voxengo GlissEQ, ten je hodně přesný a umí skvěle tvarovat ekvalizační křivku, jeho filtry HPF i LPF zní fantasticky. Abych v kopaku a virblu potlačil přeslechy a zkonkrétnil jednotlivé údery, použil jsem expander a gate z pluginu Oxford Dynamix. Ten používám na bicí vždy. Je to dokonalý plugin se spoustou možností. Ekvalizaci pro kopák a snare jsem volil digitální v pluginu Kjaerhus GEQ7. Digitální ekvalizéry preferuji jednak pro jejich přesnost a dobrý zvuk, ale taky z důvodu že analogové outboard mašiny by vzali v nastavení a naroutovaní spoustu času. Digitální pluginy člověk snadno uloží do projektu, takže je pak otázkou okamžiku vyvolání všech nastavení u jednotlivých skladeb.
Na hlavní dynamickou definici jednotlivých úderů pro kopák a virbl jsem použil analogový kompresor Focusrite BLUE 230, což je hodně rychlý VCA kompresor, umožňuje mi bubnům dodat potřebný úder a detail attacku. Fascinuje mě zvuk tohoto kompresoru a tvar kontury který lze s jeho správným nastavením získat. Room a OV jsem tvaroval digitálně v Oxford Dynamix kompresoru.
Na přechody a kotle nikdy nepoužívám gate, ty vždy všechny ručně vystříhám v Nuendu a nastavím fade out na každý úder zvlášť. To je hodně důležité pro plnost a tvar přechodů a hlavně kvůli přesnému potlačení přeslechů činelů a všech dalších informací, které zvuk bubnů ze stop přechodů špiní. Kompresor a EQ jsem použil jako u virblu a kopáku.
Celou bicí sadu jsem pak na podskupině komprimoval v analogovém kompresoru SSL 4000G, ve kterém bubnům dodávám sytost a taky důležitý efekt stmelení.
Basu jsem komprimoval v Kjaerhus kompresoru: V ekvalizeru URS Neve, jsem ji dodal tělo a detail středů. Následně jsem basu velmi jemně nabudil v elektronkovém distrortionu Thermionic Culture Culture Vulture MV. Tím basa získala na plnosti a jemné harmonické textuře. Kytary jsem míchal komplet digitálně, tak jako i synťáky a samply.
Davidův hlavní vokál jsem komprimoval v elektronkovém kompresoru TubeTech CL1B. Ten umí zvuk nádherně nasytit a dodat mu profi charakter. V CL1B vokál umísťuju hodně před hudbu, mám rád, když jsou vokály dominantou v pomyslném prostorovém plánu, který se pomocí kompresoru skvěle buduje. Za CL1B jsem použil starý analogový ekvalizér Siemens W295b, ve kterém jsem o 3dB projasnil výšky vokálu. Siemens má hodně hezkou barvu a úžasný krémový charakter, je to hodně „barvící“ EQ. Back vokály a sbory jsem procesoval komplet digitálně, převážně v kompresor/limiteru Kjaerhus GPP1. Před tímto kompresorem i za ním byl plugin ekvalizér Kjaerhus GEQ7. Pro eliminování sykavek a ostrostí ve vokálech jsem použil Spitfish Deesser. Je to skvělý freeware, který má hodně dobrou detekci a citlivou míru potlačení sykavek.
Jako master kompresor jsem na sumační stereo out použil kompresor Thermionic Culture Phoenix MV. Ten umí zvuk velmi jemně nabudit a přitom nezměnit tvar bubnů ani nabourat vyladěnou dynamiku skladby.
Jak vlastně pracuješ s Nuendem ? Držíš se raději prostředí plug-inů, nebo raději inzertuješ "živé" analogové procesory?
Mám hodně rád kombinaci digitálního a analogového prostředí. Z obou využívám to, v čem jsou nejsilnější. Digitální prostředí je pro mě nástrojem přesnosti a rychlosti práce, analogové pro mě zastupuje charakter, barvu a finální balanc. Např. když míchám, tak v analogových ekvalizérech nedělám složité řezání, to dělám právě v pluginech digitálně. Nejčastěji používám OXFORD EQ, který má úžasný zvuk a v modu "2" mi nabízí přesnost s velmi úzkým Q. Pro strmé Q taky rád používám Voxengo GlissEQ. V analogu pak dodávám zvuku plnost a barvu v širokých EQ. Z dynamických nástrojů používám digitál zrovna tak, např. gate a expandery používám výhradně digitální. Jsou přesnější a rychlejší než analogové. V analogu pak mám kompresory už pro konkrétní celky, jako jsou bicí, vokály, basa atd.
Analogové mašiny mám napojeny do systému přes RME HDSP 9652, ze kterého z Nuenda přes „external effects“ posílám digitální audio na AD/DA převodníky Apogee AD16x, DA16x a LUCID 88192. Po každém dokončeném projektu si analog outboard fotím s přesnou datací a fotky nastavení pak přikládám do folderu, je to přesné dokumentování nastavení jednotlivých mašin. Používám to jak pro mix, tak pro mastering :)
Proč volíš spíše analogové procesory, když existují kvalitní akcelerované pluginy?
Pro zvukovou kvalitu mám rád na zásadní celky analogový outboard protože zní skvěle. Ať už je to pro mix kde v analogu získávám plný zvuk a dávám v nich konkrétním nástrojům patřičnou váhu, nebo při masteringu, kde pak v jemných krocích finišuju zvuk nahrávky. Digitální pluginy mám ale hodně rád, jsou dnes nekonečně tvárné a nabízí možnosti, které jsou v analogu komplikovaně realizovatelné a pokud, tak člověku berou ohromné množství času. A co si budeme říkat, čas vs. studio, je věčný boj. Z toho důvodu je digitální proces velkou výhodou a kromě jeho dobrého zvuku je i čas nemalým argumentem pro jeho používání. Ale abych se vrátil k otázce, nedávno jsem ve studiu pro zajímavost zkoušel některé pluginy které simulují reálné analogové HW přístroje a byl jsem překvapený jak blízko dnes design v simulacích je. Ve studiu mám několik analog mašin, které už firmy v digitálních pluginech simulují, např. SPL PASSEQ, TUBE-TECH CL1B, nebo SSL 4000G kompresor. Byl jsem samozřejmě hodně zvědavý. Tak jsem si do inzertu pod sebe zařadil analog SSL compressor a plugin Waves SSL, a musím říct, že jsem si v mnoha nastaveních nebyl jistý, zda poslouchám analog nebo plugin, což mě mile překvapilo. Plugin se prozradil až při radikálnějších kompresích, zvlášť v okamžiku kdy míra komprese byla na hranici zkreslení. Tam začal plugin Waves znít placatěji, ne tolik bohatě a pevně jako analog SSL. Zkreslení a harmonické zabarvení vnímám jako poslední část zvuku, kterou když digitál zvládne nasimulovat, tak bude k nerozeznání. Rozdíly v mém testu slyšet byly, ale ta hranice se už dnes velmi ztenčila a musím říct, že jsem zvědavý, co přijde v následujících letech. Ještě před pár lety bych na položenou otázku radikálně odpověděl, že analog je prostě analog, ale dnes už by člověk stál na tenkém ledě. Každopádně za sebe věřím, že i když možná budou v budoucnu pluginy zvukově k nerozeznání od analogu, tak budu i pak stále používat analog outboard, protože tyhle kousky mají kromě výborného zvuku taky své osobní kouzlo a dělají mi radost z práce! :)
Tvoje studio Biotech je také vyhledávané masteringové studio. Jak vypadá tvůj analogový masteringový řetězec?
Srdcem mého masteringového řetězce je fantastický AD-DA převodník Cranesong HEDD192, přes který posílám zvuk z počítače do analogu a zpět. Je to precizní masteringový převodník se skvělým zvukem a možností dodat harmonické zabarvení známé například z pásových magnetofonů. HEDD192 mi zaručuje, že zvuk nahrávky který finálně ladím v analogových kompresorech a ekvalizerech bude přenesený v maximální kvalitě. Cranesong při masteringu inzertuji buď do Nuendna, nebo do Wavelabu, ve kterém dělám jak mastering, tak montáž, která obsahuje tradiční ISRC kódy, CD Text, pauzy atd.
Mastering je v mém studiu postaven na analogovém zvuku, který buduji na špičkovém outboardu, jsou to často jediné exempláře v ČR. Podle hudby, kterou masteruji si vybírám z několika mašin, které se svým charakterem a zvukem hodí ke konkrétní hudbě. Pro album Davida Kollera jsem zvolil kombinaci elektronkového varimu compressoru Thermionic Culture Phoenix MV a unikátního německého passive ekvalizeru SPL PASSEQ. Stejnou kombinaci jsem teď naposled zvolil i na albu Outlet People kapely Toxique, kterou jsem také míchal a masteroval. Pro tvrdší kytarové kapely (The.Switch, FDK, Momma Knows Best) mám v oblibě britské kousky Focusrite BLUE, což je speciální masteringová série. Focusrite umí nabídnout podstatně tvrdší a pevnější zvuk než cokoliv jiného, co mám ve studiu. Jejich ekvalizer BLUE 315 a VCA compressor BLUE 330 umí znít opravdu velmi radikálně, což nahrávce pomůže dodat zásadní údernost a váhu, čehož často využívám právě u kytarových alb k dosažení razantnějšího zvuku. Tomu napomáhají i transformátory, ve kterých umí Focusrite zvuk hezky saturovat a obohatit ho o harmonické zabarvení. Jsou to modrá monstra nejen zvukem ale i na pohled, mám je moc rád. Pokud ale naopak hledám kulatý hřejivý charakter, tak používám třetí masteringovou kombinaci ekvalizer + kompresor, kterou jsou Dánské elektronkové přístroje firmy Tube-Tech. Ty mají klasický vintage design ze staré školy. Používám jejich tří pásmový multiband opto compressor SMC 2BM (což je speciální masteringová verze s krokovými potenciometry) a k němu výborný elektronkový ekvalizer EQ 1A, který vychází z původního pultec konceptu. Tuhle kombinaci používám často pro elektronickou hudbu, od elektra po HipHop, ale taky pro pop, se kterými se jemný detail a hřejivý elektronkový zvuk velmi dobře pojí. Muzika je v ČR míchaná vesměs komplet digitálně, tento digitální charakter umí tyhle analogové kousky moc hezky analogově zakulatit a projasnit.
Na jaké další nové projekty kromě Davida Kollera se z tvého studia teď můžeme těšit?
Připravuju teď nové album kapely Support Lesbiens, což bude hodně velký projekt a výborné album. Určitě bych zmínil skvělé elektro album Natálie Kocábové - Walking on the A-bomb, které právě vyšlo na CD ve velkém nákladu jako příloha časopisu Report. Album je propojením elektroniky, smyčců a spousty perkusivních zvuků s výrazným hlasem Natálie. Album jsem ve studiu komplet nahrával, míchal a masteroval, byl to hodně velký projekt. Potom bych rád upozornil na krásné akustické album dua Republic Of Two - Raising The Flag, nebo na elektro-popové album kapely Toxique - Outlet People. Z posledních projektů bych taky zmínil velmi velkou masteringovou zakázku 3xCD kytarového velikána Michala Pavlíčka - Srdeční záležitosti. A pro fanoušky tvrdé kytarové muziky bych určitě doporučil fantastické EP kapely Momma Knows Best, kterým jsem udělal velmi tvrdý výbušný zvuk. Kompletní novinky a detaily jsou na webu mého studia.
