Tranzienty jsou nakmitávací a dokmitávací pochody u neperkusních zdrojů zvuku - těmi jsou například smyčcové nástroje hrané smyčcem - tedy nikoliv pizzicato, dechové nástroje, varhany (obecně tzv. aerofony) a další hudební nástroje, kterým je nutné kontinuálně dodávat energii k tomu, aby vydávaly zvuk (konají tzv. nucené kmity).
Pro časopis Muzikus napsal lektor Deccart Mirek Mužík.
Tyto nakmitávací a dokmitávací pochody jsou vždy na začátku a na konci tónu. Jako příklad můžeme uvést tón hraný na kontrabas smyčcem. Nejprve se ozve jakýsi šramot, tedy spíše zvuk netónové podstaty, který je charakteristický rychlými frekvenčními změnami. Tento hluk je způsobený např. úderem žíní o strunu, drhnutím kalafuny a také zpočátku nepravidelným kmitáním struny. Po jisté době se kmity struny ustálí a převáží tónová podstata zvuku.
Bicí
Pak už vnímáme zvuk jako „tón“. (U každého typu hudebního nástroje je tato doba různá, může se pohybovat od jednotek do stovek milisekund.) V okamžiku, kdy kontrabasista přestane táhnout smyčcem a oddálí jej od struny (případně jím strunu zatlumí), převáží na krátký moment opět „hluková“ podstata zvuku – struna opět přestává pravidelně kmitat, ozve se šramot žíní, kalafuny, rezonance okolních strun apod.). A máme tu opět tranzient, tentokrát spojený s dokmitávacím pochodem.
Violoncello
U perkusních zdrojů zvuku (např. zvuk klavíru, kytary, cembala, bicích nástrojů) rozeznáváme pouze dva stavy – nakmitávací, po kterém okamžitě přichází stav dokmitávací. Energie se dodá pouze v jednom krátkém okamžiku (např. úderem kladívka či trsátka o strunu), poté již nástroj vykonává tzv. tlumené kmity, které postupně zcela ustanou. U těchto nástrojů označujeme za tranzient pouze stádium nakmitávací.
Viola
Kde jsou slyšet
Jako praktický pokus si můžete zkusit natočit několik dlouhých oddělených tónů klavíru. Zkuste si tyto tóny sestřihat tak, že ustřihnete cca prvních 50 ms u každého z nich. Pusťte takto upravené tóny někomu, kdo se experimentu neúčastnil, a zeptejte se, jaký hudební nástroj slyší. Pravděpodobně bude tipovat tahací harmoniku, nebo nějaký zcela jiný (třeba dechový) nástroj. Tranzienty jsou totiž jedním ze třech základních prvků, které mají zásadní vliv na barvu zvuku. V praxi je tato znalost důležitá např. ke správnému nastavení attacku na kompresoru. Pokud nastavíme attack příliš krátký u nástroje, který má dlouhé nakmitávací stádium (např. zmiňovaný kontrabas, ale i mnoho bicích nástrojů), „sežere“ nám kompresor právě již zmiňovaný tranzient a tím se nám zásadně změní barva zvuku nástroje (netřeba zdůrazňovat, že k horšímu…). Také je zajímavé sledovat, jak si s tranzienty poradí zesilovače a AD převodníky. Zatímco dnes zesilovače běžně vykazují zkreslení v řádech tisícin procent u zakmitaného stavu zvuku (např. pokud zesilovač testujeme běžným sinusovým signálem), u tranzientů jejich schopnosti reagovat na rychlé frekvenční změny a lineárně je zesílit často pokulhávají. Také proto výrobci běžně žádné jiné měření (než sinusovými signály) u svých zesilovačů a převodníků pro jistotu neprovádí (nebo spíš nezveřejňují…).
Akustická kytara
