DI boxů je na dnešním trhu nepřeberné množství a ještě zajímavější je snad cenové rozpětí, ve kterém se tato vlastně celkem primitivní zařízení pohybují. Jednokanálový DI-box můžete koupit za 300, ale i za 30 000 korun.
Co je direct box?
Direct boxy slouží pro převod nesymetrického vysokoimpedančního signálu z nástroje na symetrický nízkoimpedanční signál. Nesymetrický signál je například ten z vaší kytary, kláves či DJ pultu, vedený po klasickém nástrojovém kabelu (TRS jack). Takový signál, respektive kabel je silně náchylný na ruchy z okolí (rádiové vlny, špatné uzemnění apod.) a proto není možné vést ho na dlouhé vzdálenosti například z pódia až do mixpultu ke zvukaři. Právě zde nastupuje DI-box, který takový signál už na pódiu převede na signál symetrický, jenž může být bez problému veden v nezměněné kvalitě na dlouhé vzdálenosti a v nízké impedanční úrovni, která je žádoucí pro mikrofonní vstupy mixážního pultu. S DI boxy se setkáte především na pódiu, kde právě pomáhají zdolávat dlouhé signálové cesty, ale stejně tak poslouží v nahrávacích studiích, kdy nám jde o ten nejkvalitnější přenos signálu.
Já DI box (mimo pódium) využívám běžně při snímání basy, kdy si z DI boxu vezmu čistý signál hned za kytarou, ještě než proleze pedalboardem, korekcemi zesilovače a reproboxem. Tento signál pak libovolně kombinuji právě se signálem z mikrofonu (tedy z repráku basového zesilovače). Získám tak konkrétnost a možnost vlastní dodatečné úpravy čistého signálu z basy/kytary.
Abych řekl pravdu, signál z linky (tedy z DI) tvoří v drtivé většině třeba 80–90 % finálního zvuku mých mixů, který pak už jen upravuji v DAWu a doplňuji zvukem nasnímaným – dle toho co si mix žádá.
Úplně stejně pracuji se zvukem kytar, kdy DI poslouží senzačně pro potřeby re-ampingu.
Tedy například tehdy, když u mě kytarista nahraje celý kytarový part na zkreslený zvuk a při finálním mixu se zjistí, že by bylo fajn mít některou pasáž s čistým nebo zkrátka úplně jinak zprocesovaným zvukem. Můžu zavolat kytaristovi, aby daný part přijel nahrát znovu, nebo vzít „suchý“ linkový signál z DI a „naohýbat“ ho libovolně dle potřeb dodatečně.
Vlastním několik DI boxů různé kvality a ceny. Ty levné pracanty používám pro živé zvučení, kde s nimi není zacházeno zrovna nejlíp, občas se některý ztratí nebo nesprávným zacházením vypoví službu (nejsou „pivotěsné“ a tak). Ty dražší si hýčkám pro potřeby nahrávání. A chci říct něco, co se v horlivých zvukařských debatách neodpouští… znějí stejně!
Možná najdete drobné odchylky mezi opravdu špičkovými DI, ať už jde o dynamiku, možná konkrétnost tónu (spíš tedy ne), ale v podstatě: DI za pár stovek mi ve finálním mixu udělá stejnou službu jako DI z opačného konce cenového spektra. Signál z obou mi plně poslouží pro následné tvarování a míchání a bude mít stejnou (nebo jen bezvýznamně rozdílnou) kvalitu.
Ovšem i mezi DI boxy existují výjimky a jedna výrazná se mi právě dostala do rukou…
IK Multimedia Z-TONE DI
Tento DI box jsem si koupil v podstatě hned, jak se objevil na trhu a já slyšel pár zvukových ukázek. Vedle všech tradičních funkcí, které od DI boxu čekáte, nabízí totiž něco extra: integrovanou jednoduchou možnost tvarování zvuku již na vstupním předzesilovači! Po připojení baskytary máte vlastně už hotový zvuk, který si jen pomocí jednoho knobu a přepínače volby doladíte přesně tak, jak potřebujete.
Vedle standardní konektivity (jack in/out, link a symetrický XLR výstup) a obvyklých funkcí jako je tlačítko pro útlum Pad -20dB a GND lift, zde navíc naleznete samostatný ovladač gain s plynulým chodem v rozsahu od -8dB do +8dB, takže můžete sílu signálu pohodlně optimalizovat pro vstupy zvukovky/mixpultu (což se mi ve videu stejně nepovedlo a občas jsme na signálu přes).
Pak je tu ona sekce Z-TONE, která z tohoto DI boxu dělá zcela ideálního pomocníka pro záznam zvuku a díky níž jsem se rozhodl si právě tento DI pořídit.
Z-TONE sekce
S možnostmi, které přináší DI box Z-TONE, se u drtivé většiny konkurenčních DI boxů nesetkáte.
Nalezneme zde 3 ovládací prvky „navíc“:
- Přepínač ACTIVE/PASSIVE pro výběr aktivních či pasivních snímačů připojeného nástroje.
- Další z přepínačů mění nastavení předzesilovače. PURE pro transparentní zvuk tedy zachová signál nástroje v nezměněné podobě. A volbu JFET pro obarvení a jemnou saturaci signálu class-A JFET předzesilovačem. V této poloze dojde ke zvýraznění středního pásma a zvuk je bohatší/teplejší.
- A konečně je zde otočný knob Z-TONE control pro plynulé tvarování zvuku: od ostrého a konkrétního SHARP po tlustý a kulatý tón BOLD.
Jak Z-TONE „hraje“ v praxi jsme se pokusili ukázat v následujícím videu na basové kytaře. Stejně dobře ale poslouží i na kytaru (především zkreslené zvuky) a jakýkoliv jiný zdroj příchozího signálu.
Závěrem
Z-TONE DI je pro mě objev, který zásadně usnadnil můj proces nahrávání a hledání zvuku. Navíc ihned po připojení se zvuk vašeho nástroje opravdu rozzáří a začne znít přirozeně. Kytara, kterou občas nahrávám jen do linky, už není plochá a syntetická a basu dokážu okořenit a lehce zkreslit přesně tak, jak potřebuju, a to už na vstupním signálu bez nutnosti post-processingu. U basy jsem měl instantně hotový zvuk jen kytara > kabel > Z-TONE DI > zvukovka. Nic víc nebylo třeba.
Drobným minusem je, že při otáčení ovladače Z-TONE control pro tvarování zvuku se poměrně zásadně mění i úroveň výstupní hlasitosti, takže stále musíte hlídat i vstupní úroveň na zvukovce… což jsem ve svém videu opomněl. Přesto, že jsem na začátku nastavil gain se značnou rezervou, v určité poloze Z-TONE control jsme se dostali do červené a objeví se drobné praskání.
Je to moje chyba a v praxi je potřeba to ohlídat.
Z-TONE DI mi ale jinak významně ulehčuje práci a šetří spoustu času s výběrem a nastavením efektů a plug-inů.
