Nejdůležitější je vyzkoušení
Klaviatura je prostředníkem mezi námi jakožto muzikantem a počítačem. Pomocí klaviatury s počítačem komunikujeme. A je přirozené, že každému vyhovuje jiný způsob komunikace. Každý máme jinak velké i jinak vyvinuté ruce a prsty. A protože budeme pomocí klaviatury komunikovat, není žádná lepší rada, než si klaviaturu hlavně vyzkoušet. Recenze a popisky o tom, že jedna klaviatura je moc tvrdá, jiná zase příliš měkká, některá je až blátivá, některá je hlučná, jiná se nevrací dostatečně rychle, jiná zase moc rychle, atd., atd., jsou jen subjektivními dojmy pisatele naroubovanými na jeho vlastní představu o klaviatuře. Proto to nejdůležitější je: vyzkoušet!
Způsob hraní
Osobně mám ve studiu už dlouhou řadu let minimálně dvě klaviatury. Jednu s kladívkovou mechanikou, od které očekávám co možná nejlepší simulaci klaviatury akustického křídla. Nejsem klavírista, ale přesto se mi na takovou klaviaturu spousta věcí hraje prostě lépe. Samozřejmě počínaje klavírními party, ale osobně se mi na kladívkovou klaviaturu hrají dobře i smyčcové plochy, obecně zvukové plochy (syntezátorové), žestě, akustické kytary, basy, bicí… Druhá klaviatura naopak kladívkovou mechaniku nemá. U této klaviatury očekávám rychlou a přesnou reakci, velmi rychlý zdvih, vysokou odolnost a zabalené hrany (klávesa může být shora i mírně kulatá), aby se na ní dala hrát i glizanda. Na takovou klaviaturu se mi dobře hrají elektrifikovaná piana, elektrické kytary, syntezátorové zvuky (hlavně sólové), dřevěné nástroje orchestru a v podstatě vše ostatní. Od této klaviatury očekávám vyšší odolnost, protože na tu se hraje prostě všechno, zběsile a drsně.
Jak se vyznat v různých typech klaviatur, k čemu slouží, jak je využít a co od jednotlivých typů čekat najdete v článku Martina Jirsáka: MIDI klaviatury ve studiu, na pódiu i na cesty.
Vlastnosti a výbava
Pokud máme vybranou klaviaturu samotnou, můžeme se podívat na další parametry. Jak již bylo řečeno v článku o MIDI klaviaturách, těch ovladačů, hýbátek, tlačítek a světýlek může být na nástroji opravdu spousta. Osobně jsem si vědom toho, že na klaviaturu hraju vždy sám a mám omezený počet prstů. Například mít k dispozici více než 8 otočných ovladačů mi přijde spíše zbytečné. Otočné ovladače je obvykle potřeba uchopit dvěma prsty, takže většinou lze stejně ovládat maximálně jen dva parametry současně (každou rukou jeden).
Samozřejmě na vícero ovladačích můžu mít přiřazeno vícero parametrů a rychle mezi nimi přecházet. Ale upřímně, stejně si jejich funkce pak už většinou ani nepamatuji. Podobně je to se slidery. Pokud jsou udělané jako fadery na mixážním pultu, je fyzicky možné pohybovat až 10 slidery najednou. To bývá ale spíše výjimka, takže i 8 sliderů bohatě stačí. Naopak tlačítek není z mého pohledu nikdy dost. Jim přiřazuji různé specifické funkce nahrávacího softwaru. Mívám fáze ve svém studiu, kdy mám další klaviaturu, kde každé jedné klávese je přiřazena nějaká funkce nahrávacího softwaru a klaviatura funguje v podstatě jen jako klávesové zkratky.
Na DISK Magazínu najdete také řadu recenzí, které vám při výběru vhodné klaviatury jistě pomohou.
Co se týče padů bicích, tam je situace v podstatě shodná s klaviaturou, zejména pokud víme, že pady budeme pro nahrávání používat často. Není zde lepší, než osobní zkušenost. Někdo preferuje tvrdé pady, do kterých musí opravdu “mlátit” (styl MPC) a někdo jiný zase preferuje pady měkčí, na které se dá jednoduše hrát pouze prsty.
Sečteno, podtrženo, zjednodušeno
Na klaviaturu si především zahrajme (ostatně to bývá její primární účel). Vyzkoušejme také Pady, pokud je budeme používat. A pak racionálně zvažme, kolik dalších ovladačů budeme potřebovat. Osobně preferuji kvalitní klaviaturu a třeba externí ovladače v podobně tzv. MIDI kontroléru, než kompromis s horší klaviaturou.
Prozkoumejte také ostatní články týkající se problematiky klaviatur.
