MIDI klaviaturu (případně i více) tedy máme ve studiu proto, abychom mohli nahrávat muziku přirozeným způsobem a používat virtuální nástroje. Na rozdíl od klikání myši nebo ťukání do klávesnice počítače, klaviatura nám nabízí další rozměry, které jsou v hudbě velmi důležité. Jedním je čas (reálná hra na klaviaturu není přesná, což je často dobře, protože právě časové mikro-odchylky od přesnosti jsou zajímavé a jedinečné); a druhým je dynamika (hlasitost), tedy plastičnost. A také je nahrávání mnohem rychlejší, než “ťukální”.
Jak vybrat MIDI klaviaturu?
Přečtěte si i další článek Martina Jirsáka na téma MIDI klaviatur.
Od MIDI klaviatury čekáme každý trochu něco jiného. Může se jednat pouze o “pár klapek” a nic víc, třeba pro nahrávání basové linky nebo melodické linky. Ale může se také jednat o kladívkovou klaviaturu s 88 klávesami a spoustu dalších hýbátek, tlačítek, světýlek, polštářků a třeba i s možností připojení iPadu. Pojďme si představit 3 základní typy klaviatur.
Mobilní, odolná a levná klaviatura
Základní klaviatury mají obvykle tu výhodu, že jsou mobilní. Kromě minimálního počtu kláves, někdy dokonce i zmenšených), dostaneme obvykle i jedno tzv. Pitch Bend kolečko, pomocí kterého můžeme ovládat tzv. ohýbání tónů. To se skvěle hodí zejména pro syntezátorové zvuky. Zejména syntezátorová sóla jsou typická, kde se toto kolečko používá. Ale hodí se i při simulaci živých nástrojů. Kromě kolečka většinou dostaneme alespoň jeden slider, kterým můžeme obvykle řídit hlasitost znějícího tónu nebo celé stopy. Výhodou této kategorie je obvykle nízká cena, ale zároveň malé rozměry a nízká hmotnost. Proto se tato varianta často hodí i do mobilní sestavy k notebooku. I na takové použití řada výrobců myslí a nabízejí v této kategorii různým způsobem klaviatury odolnější. Typickým příkladem klaviatur této kategorie je například AKAI LPK25 nebo z těch větších pak řada Keystation od M-Audia.
Větší rozsah a spousta MIDI ovladačů pro pohodlnou práci
Pak tu máme střední třídu, do které bych zařadil klaviatury se 49 až 61 klávesami. Zde už bývá rozmanitost výrazně větší. Obvykle již dostaneme klávesy standardní velikosti. Stále se ale může jednat jen o velmi základní klaviaturu s příslušným počtem kláves a pouze dvěma ovladači, jako v základní kategorii. Takovým příkladem může být už zmiňovaná řada Keystation od M-Audia.
A nebo se na druhém pólu může jednat o klaviaturu se stejným počtem kláves, ale spoustou dalších ovladačů. Oblíbeným rozšířením bývají tzv. “Pady” (plošky nebo polštářky), které stejně jako klaviatura vysílají MIDI noty. Ty jsou ale namapovány tak, že se hodí pro nahrávání bicích stop. Strefování se do Padů je pro neklávesistu mnohem snazší a bicí pattern tak zní mnohem přirozeněji. Počet sliderů se obvykle rozšíří na 8 nebo i více. Pomocí nich můžeme ovládat nejen hlasitost, ale třeba i ostrost zvuku, stereopozici, různé filtry, nastavení efektů, atd., atd. Také kolečko Pitch Bend k sobě zpravidla dostane ještě (minimálně) jedno, tedy tzv. Modulation, pomocí kterého ovládáme sílu vibrata (a nebo řadu dalších parametrů). A pak tu můžeme mít také spoustu tlačítek. Pomocí nich můžeme ovládat náš nahrávací software (Cubase) a spoustu povelů, jako například Start, Stop, Record, ale klidně i Zoom, přepínání stop a definovat můžeme i vlastní příkazy. Takovou sofistikovanou klaviaturou, ale stále ještě ve střední třídě, může být například kterákoli z řady Advance či MPK2 od AKAI Professional, nebo nové CODE či stále oblíbené Oxygeny od M-Audia.
Plný rozsah s kladívkem pro dokonalý pocit ze hry
Na závěr tu máme třídu nejvyšší. Zde se jedná o klaviatury se 76 nebo 88 klávesami, ve variantě 88 kláves často s tzv. kladívkovou mechanikou. Tyto klaviatury se snaží simulovat chování klaviatury reálného akustického křídla, díky čemuž umožňují pohodlnou hru i skutečným klavíristům (ale nutno říci, že často i neklavíristům). Kromě většího počtu sliderů, Padů, tlačítek, pomocí kterých můžeme ovládat další funkce, jsou k dispozici například i sofistikované možnosti ovládání mixážního pultu našeho nahrávacího softwaru. Obvykle bývají k dispozici vstupy pro nožní pedál a to nejen základní Sustain (pro “podržení”) zvuku, ale třeba i Expression pedál pro ovládání hlasitosti nohou (stejným způsobem jako u kytary) nebo i další pedály. V neposlední řadě může taková klaviatura nabídnout i propojení s iPadem, kde najdeme další aplikace pro ovládání dalších parametrů.
Taková sofistikovaná klaviatura může zásadním způsobem zrychlit práci ve studiu, protože přímo od klaviatury můžeme ovládat spoustu parametrů a nemusíme se neustále vracet k myši a počítačové klávesnici. Zároveň se díky takové klaviatuře stane naše hudba živá, plastická, proměňující se. Takovéto možnosti nám může nabídnout třeba klaviatura Studiologic SL88 GRAND s vynikající klaviaurou značky Fatar nebo komplexní studiový keyboard Komplete Kontrol S88 od Native Instruments.
Na DISK Magazínu najdete také řadu recenzí, včetně spousty výše uvedených klaviatur.