Lukáš Chromek: Nahrávání Rozhovor nejen o práci ve studiu, produkci a lásce k hudbě

V první časti třídílného rozhovoru (3. díl) jsme se Lukáše ptali na jeho postupy při skládání, aranžování a lehce naťukli také roli producenta, které se budeme ještě podrobněji věnovat ve třetí části rozhovoru. Dnes se ale zaměříme na práci se zvukem, nahrávání a vybavení, které Lukáš ve svém studiu používá.

Jak pracuješ se zvukem songů? Děláš všechny zvukové úpravy a postprodukci sám, nebo máš svého dvorního zvukového mága, s nímž rád spolupracuješ?
Snažím se budovat tým okolo svého studia Blacksplash. Ale zrovna postprodukci a mix si dělám výhradně sám. V týmu pak řešíme jednotlivé zvuky v produkci, výběr zpěvů a další dílčí kroky. 

Mícháš a masteruješ raději své autorské songy, nebo je pro tebe inspirativnější práce na „cizích“ kouscích?
Mix cizích produkcí si asi užívám víc, protože pracuju na něčem, co jsem neslyšel už tisíckrát. Ale popravdě – moc často to nedělám. Věnuju se hlavně vlastním produkcím a míchám z 90 % jen je. Mixu se věnuju už přes patnáct let a teprve poslední roky mám pocit, že opravdu vím, co dělám. Už mám nějaký standard a jasnou představu. Proto je pro mě těžké nechat své produkce míchat další lidi. Zkoušel jsem to a vrátil jsem se ke svému postupu, kdy všechno dělám sám pod hlavičkou studia Blacksplash.  

Čím se při zvukovém uchopení songu inspiruješ? Máš už nějaké zaběhané a osvědčené metody i postupy, nebo se snažíš ke každému kusu přistupovat úplně z „čisté vody“?
Tím že střídám hodně žánrů, musím zkoušet různé postupy. Nemám žádnou jednu metodu, která by vládla všem. :) Každý styl má své principy a pár modelů, které fungují. Ale vždy se snažím přijít s něčím neoposlouchaným. 

Absolvování porodních bolestí při vzniku songů může v postprodukční práci svazovat ruce. Na druhou stranu je dobré vědět, co se dělo při náběrech a snažit se zohledňovat i názory muzikantů. Jak toto věčné dilema řešíš?
Jsem tu od toho, abych ty problémy řešil. Náběry jsou základ, jdu hodně po přesnosti, mám rád, když je nahrávka “tight”. Názorům muzikantů jsem otevřený, ale většinou rozhodnu podle sebe. Pak se v kapele nikdo nemusí hádat a ve finále to šetří čas na natáčení. Někdy musí být producent soudcem. Jednám v zájmu interpretů, a i když tomu někdy nerozumí, pak mi zpětně děkují, že jsem to udělal právě tak. 

Pojďme konkrétněji k vybavení, které ve studiu používáš. Patříš mezi analogové puristy, co se obklopují výhradně hardwarem, nebo preferuješ variabilní a dnes už téměř přesné počítačové emulace a pluginy?
Nabírám přes kvalitní pre-ampy Manley a Heritage (handwired klon Neve). Občas využívám efekty z Eventide Eclipse. Jinak vše z pluginů. Nicméně rád pracuju i v jiných studiích, třeba u Borise Carloffa, který má jednu z nejvybavenějších režií v Evropě a tam si rád zapojím některý z jeho úžasných kompresorů. Na pluginách mě baví, že se dají nesmyslně detailně tweakovat (nastavovat) a automatizovat. Snažím se o organicky mix, kdy se parametry různě mění v průběhu písně. 

Domácí studiový rack zvrchu Heritage TT–73 (pre-amp klon Neve), Eventide Eclipse (efektová jednotka), Black Lion Audio Bluey (1176 kompresor), Manley Core (channel strip), Audient ASP800, RME UFX II a Black Lion Audio PG-1 F (ochrana napětí).

Máš pravdu, možnosti dnešního softwaru jsou téměř neomezené. Myslíš, že je přesto nutné nebo důležité znát, co se ve které mašince odehrává, nebo se dá ke všemu přistupovat intuitivně? Kterému přístupu dáváš přednost?
Pokud to člověk myslí s mícháním vážně, musí znát základy fyziky a vědět co který potenciometr přesně dělá. Tím se vyvaruje začátečnických chyb. Zbytek už je cit, vkus, řemeslo a kreativa. Ale zase bych nerad někoho odrazoval. Není to zas tak složitý, jak to vypadá. Důležitý je začít experimentovat a postupně si doplňovat znalosti. 

Jaké používáš monitory a sluchátka? Preferuješ poslech na monitory, nebo dáš raději přednost sluchátkům? 
Můj hlavní poslech obstarávají monitory Adam audio A77x.  Jako kontrolní monitory používám Yamaha NS10, na které zase vylézají jiné věci. Na sluchátka nemíchám, ale často je používám pro kontrolu mixu a poznámky. Mám různé modely od AKG, Sony a Sennheiser.

Mezi studiovými pracovníky i nadšenci se neustále vedou spory ohledně převodníků. Jakou důležitost přikládáš profi kvalitě převodníků ty? Jaké používáš a proč?
Samozřejmě chci používat profi převodníky, ale pokud jde o výběr konkrétní značky, řídím se spolehlivostí a bezproblémovým chodem. Mou značkou je už patnáct let RME. Nejsem fanatik, jde mi o písničku.

Jak moc je důležitý a určující náběr zvuků a nástrojů? Je možné vše nějak standardně zaznamenat a až při postprodukci ze stop vykouzlit zvuk s tou správnou šťávou? Nebo musí být vše precizní už od prvního náběru? 
Snažím se dělat vše precizně už v náběru. Ale je pravda, že dneska se dají dělat kouzla a editace s postprodukcí dokážou vytáhnout nahrávku na úplně jiný level. Na každé i sebelepší nahrávce nakonec trochu „zakouzlím“ a přidám její kvalitě, těch posledních pár procent. Když není co dolaďovat a rovnat, vždy se dá pohrát se side chainem, automatizací efektů a dalšími detaily, které oživí nahrávku i když posluchač si to uvědomuje jen podprahově. 

Je výhodou, když má muzikant znalosti a dovednosti z práce se zvukem? A je naopak užitečné, když je zvukový mistr i muzikantem, nebo má aspoň hudební cítění?
Stoprocentně platí obojí. Hlavně muzikantům silně doporučuji, aby si hned na začátku vybrali nějaký software a ovládli ho. Člověku to otevře novou dimenzi. Vlastně mi přijde, že když v roce 2021 narazím na hudebníka, který si sám něco nenahrává, je to blázen a profesní sebevrah.

Kdo je Lukáš Chromek?

Lukáš je muzikantem a producentem, vlastní hudební studio Blacksplash music, pro které neustále objevuje mladé hudební talenty. Má rád kytary značky Fender. Jako producent již spolupracoval s řadou známých či neznámých interpretů jako je např. Ewa Farna, Sofian Medjmedj, Deaf Heart, MIG21, IMT Smile, Sebastian nebo Michal Hrůza.

https://www.facebook.com/LCHmusic/