A když mluvím o zábavě, mám na mysli jak tu aktivní jako je sledování filmů, brouzdání na internetu, chatování, poslech muziky, tak i aktivní a kreativní jako je tvorba hudby, jednoduchý střih videa, psaní blogů a článků, ale i monitorování našich výkonů při sportu, atd. Asi od nás nečekáte, že bychom se zde věnovali aplikacím pro monitoring tělesné zátěže. Podíváme se samozřejmě na příslušenství a aplikace zaměřující se na hudební a zvukovou tvorbu.
Android,iOS a kdo dál?
Na poli máme 3 důležité hráče (abecedně): Android, iOS a Windows. Windows začínají být v posledních měsících zajímavou platformou díky novým konceptům aplikací, které budou použitelné jak na mobilním zařízení, tak na plnohodnotném počítači. Konvertibilní zařízení začínají dávat smysl v okamžiku, kdy se umí chovat v režimu mobilního zařízení (chytrý telefon nebo tablet) s omezenými funkcemi, ale vyšší výdrží a po připojení dalších periférií a zdroje napájení se přepnou do režimu plnohodnotného počítače s vyšším výkonem. Tento koncept je ale teprve v plenkách, a tak o něm zatím ještě není moc co psát.
"Android platforma", to je tak široký pojem, jako bychom řekli, pojďme se bavit o osobních autech. Za operačním systémem Android vidíme obrovskou spoustu různých a různorodých zařízení mnoha výrobců. A to i v případě, že se budeme soustředit pouze na mobilní telefony a tablety. To s sebou nese spoustu výhod, ale zároveň také omezení.
Proč je – zejména v oblasti příslušenství k mobilním zařízení – tolik protěžována platforma iOS? Vždyť na Androidu běží po celém světě mnohem více zařízení. Trh musí být logicky větší a tedy pro výrobce zajímavější? Může za to fakt, že “IOS platforma” znamená v podstatě jen pár produktů. Za tu dobu, kdy se Apple mobilním zařízením věnuje, už také vydal pěkně dlouhou řadu produktů. I přesto se však při výrobě nového příslušenství počítá více méně jen několika málo generacemi nazpět. Takže počet produktů, se kterými má být daný hardware kompatibilní, je stále velmi omezený. A není asi potřeba opakovat, jak vysoké procento uživatelů neustále upgraduje své iOS mobilní zařízení na nejposlednější generace.
Naproti tomu u Androidu je situace úplně jiná. Nejen že uživatelé neupgradují tak často, ale ve stejný čas je na trhu současně obrovské množství naprosto různých zařízení. “Mobil s Androidem” je asi jako “auto se čtyřma kolama”. Výrobce, který chce nabídnout držák mobilního zařízení na mikrofonní stojan, tak musí vyrobit něco velmi univerzálního. A i potom musí vydat omezení, pro jaké že velikosti zařízení je toto příslušenství myšleno.
Cesta k hudbě na Androidu a iOS
A jak je na tom sofistikovanější příslušenství, jako jsou třeba MIDI klaviatury, mikrofony nebo dokonce celé zvukové karty? I zde je situace poněkud komplikovanější než na platformě iOS, a to tentokrát především kvůli softwaru. Na rozdíl od operačního systému iOS v sobě Android neobsahuje žádné hotové nativní řešení pro zpracování zvuku nebo MIDI událostí. Co to znamená? Jestliže připojíme jakýkoliv hardware k mobilnímu zařízení (nebo počítači), musí zde existovat software, který bude umět s tímto hardwarovým zařízením komunikovat – tzv. ovladače. Jedná se o prostředníka mezi dalším softwarem a právě hardwarem. Software vyšlou nějaká data a ovladač řekne hardwaru, co má s těmito daty dělat. Jenže Android platforma postrádá takové univerzální zvukové ovladače. Takže tvůrci softwaru posílají zvuk rovnou na interní zvukový výstup daného Android zařízení, kde je zpracováván. Ale jednoduše nemají kam jinam zvuk poslat do jiného hardwarového zařízení. To mohou pouze v případě, že by toto hardwarové zařízení mělo své vlastní specifické ovladače. Ty by ovšem zase nebyly univerzální. Nekomunikovaly by s veškerým hardwarem, ale jen s tímto jedním.
Musel by tak přijít někdo, kdo by vytvořil nějaký univerzální systém, který by fungoval jako univerzální ovladač jak pro Android operační systém, tak pro řadu hardwarových produktů. Tento “někdo” by musel být natolik silným hráčem na trhu, aby dokázal přesvědčit i ostatní výrobce hudebního SW a HW pro mobilní zařízení, aby jeho systém ovladačů začali používat. Takový ovladač by musel být k dispozici nejspíš zdarma nebo jen za velmi malý licenční poplatek, aby jej ostatní výrobci převzali. Asi by se muselo jednat o výrobce HW i SW, který by sám těžil z toho, že má takový ovladač k dispozici a mohl by vydělávat nikoliv na licencování daného ovladače, ale na prodeji vlastního HW a SW, který by tento ovladač využíval.
Umím si několik takových výrobců představit – především italskou firmu IK Multimedia, která je velkým průkopníkem v oblasti hudebního příslušenství i softwaru pro mobilní zařízení a ostatně byla průkopníkem i v oblasti VSTi. Ale jsou zde i další hráči, jako je třeba AKAI nebo Alesis, uměl bych si představit i Native Instruments, ta se ale v oblasti Android zatím neangažuje. Jednoduše řečeno, muselo by zde vzniknout něco podobného, jako kdysi vznikl standard ASIO ovladačů pro Windows pod firmou Steinberg.
A jak se na budoucnost hudebního příslušenství díváte vy?
Chcete se dozvědět více?
Pavol Behún
Pavol se dlouhodobě věnuje vybavení pro kytaristy, klávesisty i další hudebníky. Jako zkušený a dlouholetý kytarista a producent má k těmto produktům velmi blízko.
Kontaktovat jej můžete na ik@disk.cz