logo Disk

Recenze: Akai MPD232 Padový USB MIDI kontrolér s krokovým sekvencerem

Série padových ovladačů MPD je už klasikou značky AKAI. Druhá generace těchto MIDI kontrolerů se dočkala zajímavých vylepšení nejen co se týká designu a ergonomie, ale také pokud jde o softwarovou výbavu. Recenzi největšího modelu MPD232 připravil pro portál Audiozone Mirek Píša.

Kategorie: Studio - Recenze | DJing - Recenze
Audiozone.cz | 7. března 2016

Japonská firma Akai je desítky let synonymem pro samplování. Byla jako první u zrodu dostupných samplerů a díky myšlence spojení sampleru a sekvenceru dala vzniknout legendárním grooveboxům řady MPC (Music Production Center). Velkého rozšíření se řada MPC dočkala v době vzniku hip hopu a rapu. V těchto hudebních stylech se plně využilo šestnáct padů pro spouštění vzorků a vznikla tak samostatná podskupina hudebníků, kteří tvořili jen s využitím grooveboxů.

S nástupem softwarových nástrojů však firma Akai několikrát padla na dno a měnila vlastníky. Konkurence se toho snažila využít a zaplnit díru na trhu, zmínit můžeme například nedoceněné grooveboxy firmy Roland. S posledním vlastníkem inMusic, který Akai koupil v roce 2012, ale firma nabrala dech a produkuje jeden výrobek za druhým. Dnes je možné koupit MPC groovebox pro iPad, Mac nebo PC a to v podobě kontroléru, klaviatury a přidaného softwaru.

Pohled shora

Dnes testovaný MIDI kontrolér Akai MPD232 je nejvyšším modelem řady MPD. Uživateli nabízí šestnáct dynamických padů s tlakovou citlivostí a RGB LED podsvícením, osm tahových faderů, osm otočných Q-Link knobů s nekonečným chodem a osm Q-Link tlačítek. Pady jsou sdruženy do čtyř bank a fadery, knoby a tlačítka do tří. V jednom okamžiku má uživatel k dispozici až 64 padů a 24 faderů, knobů a tlačítek. Celkově nabízí kontrolér přístup k až 136 MIDI kontrolérům. Pro ovládání hudebních programů je možné využít i tři transportní tlačítka, která nabízejí základní funkce Stop, Play a Rec.

To vše je uloženo v elegantním plastu společně s monochromatickým displejem, kurzorovými a funkčními tlačítky a otočným datovým kolečkem s potvrzovací funkcí. Celkový vzhled je velmi elegantní, červený spodní panel zasahuje až do černých boků a vytváří kolem nich hezkou linku. Jiskru dodává použití lesklého plastu v horní části kontroléru, který rozbíjí velkou matnou plochu vrchního panelu. Lesk plastu má však i svá proti. V temných místech DJ stolu se budou lesknout světla a zhoršovat viditelnost popisků, ale tolik tlačítek zase na lesklé části není, aby se nedala zapamatovat. Plast bude ale také náchylný na poškrábání. Původně jsem myslel, že na něm budou také zůstávat otisky prstů, ale po zátěžovém testu jsem zjistil, že by musel uživatel jíst mastný salám holýma rukama, aby byly otisky vidět - v tomto případě je plast kupodivu odolný.

Zadní panel obsahuje kromě nezbytného firemního označení pouze vypínač, připojení externího zdroje a dva 3,5 mm Jack konektory pro připojení MIDI redukcí.

Pady jsou vyrobeny z kombinace tvrdé gumy a silikonu, přičemž guma je na povrchu a dodává pevnost, zatímco silikon zajišťuje průhlednost padů vzhledem k jejich barevnému podsvícení. Ostatně všechny ovládací prvky jsou velmi dobře zpracovány, nic se neviklá a člověk se nemusí chovat příliš opatrně, aby mu náhodou nezůstalo něco v ruce. Fadery mají přiměřeně tuhý chod a knoby sedí pevně na svých místech.

Sourozenci

Kdo by chtěl řešit peníze nebo prostor na stole, může sáhnout po nižších modelech řady MPD, které jsou omezeny v celkovém počtu dostupných prvků. MPD 226 nabízí také 16 padů, ale jen čtyři knoby a čtyři tlačítka. MPD 218 obsahuje pouze 16 padů a 6 knobů, nemá display a veškeré programování parametrů probíhá pouze v počítači.

To oba větší sourozenci jsou na tom o něco lépe. Jsou vybaveni podsvětleným displejem a ovládacími prvky, které dovolují nastavit jednotlivé parametry přímo na kontroléru a uložit je do 30 paměťových míst. Od výroby je v paměti uloženo nastavení pro nejrozšířenější hudební programy. Jelikož kontrolér využívá pro fadery pouze MIDI povely Continuous Controller a AfterTouch, bude stejně ještě nutné vyladit ovládání kontroléru a programu k dokonalosti.

Externí MIDI

Nastavení parametrů přímo na kontroléru má i své výhody pro uživatele hardwarových MIDI zařízení. Kontrolér totiž nemusí pracovat jen s počítačem, ale dovede být i zcela samostatný a řídit MIDI nástroje jako jsou například bicí moduly, samplery nebo i světelné ovladače. Aby mohl být kontrolér připojen k MIDI zařízení, je nutné mít MIDI konektory. Modely řady MPD jsou příjemně nízké, výška přístrojů však nedovoluje zabudovat klasické DIN pětikolíky pro připojení MIDI. Inženýři ve firmě Akai ale přišli s jednoduchým řešením - kabelovou redukcí. MIDI je vlastně pouze komunikace po sériové lince, kde si vystačíme s dvěma dráty. Proto je do kontroléru zabudována dvojice 3,5 mm konektorů a součástí balení je i redukce na DIN konektory. Jsou dva, neboť MPD232 má i MIDI vstup. Je tomu tak proto, že umí hezky postaru poslat nastavení parametrů do MIDI jako System Exclusive zprávu a také nastavení přijmout. Uživatel pracující s hardwarem takové zálohy dělá zcela běžně a tento způsob mu dovoluje využít více nastavení než je vestavěných 30 míst.

Aby mohl kontrolér pracovat samostatně bez napájení z počítače, bude mu třeba dodat energii. Připojení k externímu zdroji na 6 V tu sice je, ale trochu zarážející je skutečnost, že zdroj není součástí balení. Je pravdou, že uživatelů, kteří budou řídit hardware, bude nepatrné procento, ale při ceně kontroléru okolo 5.000 korun by se už částka o tolik nelišila.

Programování

Jak jsem zmínil, dva nejvyšší modely řady MPD je možné programovat přímo z kontroléru pomocí kombinace displeje, kurzorových tlačítek a otočného enkodéru. Stačí aktivovat editaci samostatným tlačítkem a ťuknout do padu, pootočit knobem, pohnout faderem nebo stisknout tlačítko a na displeji se objeví aktuální nastavení daného prvku. Pak stačí parametr změnit a je hotovo.

O něco snadněji to jde s programem MPD232 Editor, kde jsou na velkém rozhraní zobrazeny všechny ovládací prvky a jejich parametry. Musím uznat, že přímo na kontroléru se parametry programují celkem snadno, ale v editoru ještě snadněji, hlavně díky přehlednosti. U padů lze nastavit vysílání povelu Note, Program Change nebo Program Bank. Díky tomu, že mají i tlakovou citlivost, dovedou vysílat také povel AfterTouch a to jak globální kanálový, který je společný pro všechny noty, tak také polyfonní, jenž se vztahuje pouze na danou notu.

Pokud je vysílán povel Program Change, nastavuje se pouze číslo programu od 0 do 127. Pokud je v řízeném nástroji více zvuků rozdělených do bank, lze využít povel Program Bank, kde ještě přibudou povely Program MSB a LSB, jež umožňují přepnout zvukovou banku nástroje. Na rozdíl od padů mají knoby rozšířenou funkci pro vysílání povelů. Standardně jde o MIDI povely Continuous Controller (dále jen MIDI CC) a AfterTouch s nastavitelnými maximálními a minimálními hodnotami. Navíc ale dokáží vysílat i povely pro přičtení nebo ubrání hodnoty a to jak MIDI CC, tak také kombinací povelů MSB a LSB. Díky tomu lze nastavit například listování v menu nebo přepínání parametrů nástroje.

Nastavení faderů je jednoduché, přiřadit jim lze pouze parametry MIDI CC a AfterTouch a jejich rozsah. To tlačítka jsou králové v ovládání. Mohou vysílat MIDI CC, Note, Program Change, Program Bank a navíc jim lze přiřadit libovolnou klávesovou zkratku pomocí Key Stroke. Na výběr je kompletní rozsah standardní počítačové klávesnice včetně funkčních tlačítek a numerické části. Dokonce je možné nastavit jako druhý parametr libovolnou kombinaci stisku kláves [Ctrl], [Alt], [Shift] a [Option]. Pozor na kombinaci [Ctrl] + [Alt] + [Delete], tu lze v Akai MPD232 nastavit také.

Pro portál Audiozone.cz napsal Mirek Píša. Zkráceno. Plná verze zde.

Produkty, o kterých se píše v tomto článku, najdete i v našem eshopu:
Líbí se Vám tento článek? Pošlete ho dál!
Přečtěte si také další související články:

Komentáře