Tegeler Audio Manufaktur Raumzeitmaschine … což lze přeložit například jako časoprostorový stroj, pracující na principu algoritmického reverbu

Recenzovaný produkt nazývaný Raumzeitmaschine, což lze přeložit např. jako časoprostorový stroj, byl představený v roce 2018 a je prvním dozvukovým produktem značky a zároveň jedním ze tří přístrojů v nabídce, které lze ovládat vzdáleně po síti a které mají motorizované potenciometry.

Raumzeitmaschine je efektová jednotka pracující na principu algoritmického reverbu. Přístroj se už na první pohled podstatně liší od většiny konkurence a při hlubším prozkoumání rozdílů spíše přibývá.

Typický algoritmický dozvukový procesor, ať už budeme diskutovat o těch současných, nebo již nevyráběných legendách, má vždy alespoň jeden standardní displej, na něm nějaké menu, k tomu ovládací prvky v podobě šipek anebo enkodérů, a samozřejmě ty nejvyšší modely konkurence mají externí ovladače vybavené fadery, v některých případech dokonce motorizovanými. Raumzeitmaschine ovšem v těchto zajetých kolejích rozhodně nepokračuje. Jednak nemá naprosto žádné menu, ale nemá ani žádnou volbu různých algoritmů dozvuku ani displej, kde by šla provádět nastavení nebo na něm odečítat nastavené parametry nebo třeba úrovně signálů. Displej umístěný na přístroji plní primárně funkci estetickou, kdy způsobem silně podřízeným designu indikuje vstupní a výstupní úroveň processingu, tedy reálně vlastně pouze ukazuje, že přístroj „něco dělá“.

Hardware

Raumzeitmaschine je 2U rackový přístroj. Na zadním panelu nijak nevybočuje z portfolia značky a disponuje pouze analogovými vstupy a výstupy. To, že u moderního algoritmického reverbu, který je samozřejmě ze své definice digitálním přístrojem, nejsou k dispozici žádné digitální vstupy ani výstupy, je poměrně neobvyklé. Vysvětlením je zejména to, že mezi XLR konektory a AD a DA převodníky se nachází vždy ještě dvojice oddělovacích transformátorů a elektronek, což samozřejmě vyžaduje použití analogového vstupního i výstupního signálu. Přístroj má vnitřní napájecí zdroj se standardním IEC14. Na zadním panelu se nachází ještě jeden ethernetový port pro připojení k počítačové síti a servisní USB port, který nemá žádnou uživatelsky dostupnou funkci.

Na předním panelu se potom nachází 6 motorizovaných potenciometrů, podsvícené tlačítko Mute/Bypass, výše zmíněný displej a úplně vpravo pak hlavní vypínač.

Ovládací prvky

Input

Vstupní úroveň – zesílení nebo útlum vstupního signálu. Úroveň vstupního signálu ovlivňuje intenzitu zkreslení způsobeného elektronkami a transformátory.

Pre‑delay

Nastavení časového zpoždění prvních odrazů. Tento prvek jako jediný nemá lineární průběh. První polovina rozsahu (0 až 5) má jemné lineární nastavení zhruba od 1 do 15 ms, zatímco druhá polovina (5 až 10) má rozsah od 15 do 250 ms, ovšem s několika skoky v rámci tohoto rozsahu.

Size

Definuje rozměr generovaného sálu. Rozsah umožňuje nastavit cokoliv od opravdu malé místnosti až po nereálně obří prostory. Parametr mění celkovou vnitřní strukturu dozvuku, spojuje v sobě rozhodně více parametrů, než kolik typicky obsahuje ovládací prvek Size u algoritmických reverbů.

Parametry Size a Decay mají škálování nastaveno tak, aby bylo dosaženo realistického dozvuku v případě, kdy jsou oba parametry nastaveny stejně. Tedy přinejmenším v první polovině rozsahu.

Density

Parametr měnící hustotu nebo tloušťku dozvuku pomocí změny počtu jednotlivých odrazů, respektive jejich četnosti v čase. Nastavení na nízkou hodnotu poskytuje velmi čistý a otevřený zvuk a hodí se v situacích, kdy je potřeba přidat prostor bez toho, aby na sebe efekt upozorňoval, a bez toho, aby zbytečně zabíral prostor v mixu. Naopak vyšší nastavení umožňuje signál zásadním způsobem zahustit a dozvuk zvýraznit. Vzhledem k tomu, že přístroj nemá žádný dedikovaný ovládací prvek pro nastavení poměru prvních a pozdějších odrazů (early/cluster/late reflections, tail apod.), tak Density svým nastavením (v kombinaci zejména se Size) tento charakter také mění.

Decay

Nastavení délky dozvuku. Pro představu dostupného rozsahu – hodnota 5 odpovídá době dozvuku zhruba 2,8 vteřiny.

Mix

Parametr Mix nastavuje poměr přímého signálu a signálu generovaného dozvuku. V případě typického send‑return zapojení tedy budete tento prvek mít na hodnotě 10. V případě nastavení Mix na hodnotu 0 vychází z výstupu čistý signál pouze po průchodu transformátory a elektronkami.

Bypass/Mute

Tlačítko Bypass/Mute se chová různě v závislosti na pozici knobu Mix. Pokud je nastaven na 10, tedy na výstup jde pouze generovaný dozvuk, potom toto tlačítko plní funkci Mute a na výstupu bude úplné ticho. Pokud je Mix nastaven na 0, potom tlačítko sepne relé a přístroj je v módu true bypass. Jakékoliv nastavení mezi 0 a 10 potom znamená, že tlačítko vypne výstup z efektu (tedy wet = 0 %), zatímco čistý signál (dry) zůstává hrát na úrovni nastavené Mix parametrem.

Způsoby ovládání

Raumzeitmaschine lze ovládat dvěma způsoby, a to buďto ovládacími prvky přímo na předním panelu, nebo vzdáleně přes připojení do počítačové sítě. Ke vzdálenému ovládání lze použít buď plug‑in v DAW (AU, VST2 nebo AAX), nebo integrovaný webserver, který umožní otevřít rozhraní plug‑inu v libovolném webovém prohlížeči.

Každý ze šesti otočných potenciometrů je motorizovaný, díky čemuž lze v DAWu pomocí plug‑inu jejich pozice nejen odečítat, tedy i libovolně zaznamenávat jako automatizaci nebo ukládat jako presety, ale lze tyto pozice i přímo vyvolávat, a samozřejmě i naživo libovolně přenastavovat. Servomotorky jsou velmi tiché a kultivované. Nejsou ale úplně z nejrychlejších – celý rozsah přejede motorek za 7 vteřin. Nicméně změna parametrů není vázaná na to, jak rychle se pohybují motorky, a v případě, že přístroj obdrží jakoukoliv změnu nastavenou po síti, tak se požadované parametry algoritmu změní okamžitě. Tyto změny mají tedy přednost před aktuální pozicí knobů a přístroj ihned počítá dozvuk podle nových parametrů, zatímco motorky rozvážně dojíždějí na kýžené pozice. Toto řešení každopádně považuji za velmi dobré a upřímně si jen těžko dovedu představit workflow, ve kterém by rychlost motorků nebo tento způsob priority ovládání po síti mohly kohokoliv jakkoliv omezovat v jeho kreativitě.

Co se týče síťové konfigurace a možností zapojení, tak přístroje Tegeler Audio Manufaktur mají síťové karty fungující v módu DHCP + fallback IP, tedy pokud na síti běží DHCP server, přístroj od něj dostane adresu a můžete se na něj pomocí této adresy ihned připojit. DAW plug‑in dokáže na síti přístroj vyhledat sám, i když jeho adresu neznáte, samozřejmě vaše DAW musí mít v tomto případě povolenou komunikaci po síti. Pokud DAW plug‑in z jakéhokoliv důvodu použít nechcete a nebo byste se prostě chtěli připojit třeba jenom tabletem nebo jiným přenosným zařízením přes webové rozhraní, tak bez plug‑inu adresu nijak snadno nezískáte, protože displej přístroje vám tuto (a ani žádnou jinou) informaci nezobrazí. V takovém případě musíte ve svém routeru v přidělených adresách vyhledat, jakou adresu přístroj dostal. Pokud na síti DHCP server neběží, například pokud se připojujete pouze přes switch nebo vyloženě napřímo, přístroj si nastaví pevnou adresu zvolenou výrobcem, konkrétně 10.20.30.41. Samostatný manuál k síťovému ovládání obsahuje také návod na to, jak v počítači přemostit Wi‑fi připojení k vaší domácí/firemní síti na ethernetový adaptér, což je jeden z možných postupů pro ty z vás, kteří by ve svém pracovním prostoru neměli ethernetovou přípojku.

Zvuk

Zvuk přístroje je samozřejmě zásadní věc. Bohužel objektivních parametrů přístroje s elektronkami na vstupech a výstupech a algoritmickým reverbem, které bych mohl změřit a vypsat a měly by nějakou vypovídací hodnotu, je opravdu málo, a kromě číselného vyjádření délky dozvuku a délky pre‑delaye při konkrétním nastavení vlastně nelze poskytnout nic nad rámec informací v manuálu výrobce. 

Za čtyři měsíce jsem přístroj použil v různých situacích, různých zapojeních a s rozdílnými očekáváními. Nicméně subjektivní hodnocení shrnu primárně na zkušenosti přímo spjaté s těmi scénáři, kvůli nimž jsem si přístroj zejména pořizoval, a do kontextu porovnám s jinými konkurenčními přístroji, které jsem používal na tyto funkce dříve.

Hlavním důvodem, proč jsem si přístroj pořídil, byla dostupnost ovládacích prvků. Kdykoliv jsem jako FOH zvukař pracoval na nějakém hudebně‑improvizačním projektu – asi nejlepším příkladem, kde jsem zároveň přístroj použil nejčastěji, jsou striktně improvizační vystoupení uskupení Tros Discotequos (Dyk, Maxian a Prachař) – tak jsem chtěl vždy mít možnost ihned změnit parametry dozvuku na základě hudebního nebo hereckého vtipu, scénky, vyhrávky apod. Dozvukové jednotky přímo v digitálních mixážních pultech mě dodnes svou kvalitou neuspokojují a jejich ovládání, a hlavně změna více parametrů zároveň, je u většiny značek a většiny modelů poměrně krkolomná. Externí dozvukové efekty samozřejmě znamenají podstatný kvalitativní skok, ale jistě nejsem jediný, kdo zejména při živém zvučení koncertu není úplně nadšený z nutnosti proklikávat se skrz několik menu proto, abych kromě parametru Decay/Length nastavil ještě alespoň Size a Pre‑delay. Zde by šlo namítnout, že přece lze mít vytvořené presety na konkrétní skladby, jejich konkrétní části, případně lze mít větší množství efektových jednotek, aby se dalo snáz přecházet mezi opravdu rozdílnými charaktery dozvuku. A ano, oba zmíněné postupy jsou naprosto validní. Nicméně v improvizačních formacích je bohužel nemožné mít jasný setlist a předpřipravené presety a živé zvučení obecně s sebou často přináší nutnost adaptovat umělý dozvuk tak, aby se náležitě pojil s přirozeným dozvukem oblasti pódia, který je následně snímán mikrofony, a samozřejmě s dozvukem sálu jako takového interagujícím s přeslechem z pódia a PA systémem.

Dostupnost parametrů Size, Decay, Pre‑delay a Density přímo na předním panelu bez nutnosti navštívit jediné menu, to pro mě byl jeden ze zásadních důvodů k pořízení. Po pár měsících používání jsem si na tuto možnost, tedy tuto paletu, kterou mám hned pod rukama, tak navykl, že téměř kdykoliv používám jinou formu dozvuku (jiný přístroj), tak se sám přistihnu, jak mi ta možnost ihned otočit více než jedním parametrem zároveň chybí.

Samozřejmě žádná z těchto vlastností poskytujících komfort uživateli by neměla moc smysl, kdyby zvuk, který přístroj generuje, nebyl dobrý. Já tuto část shrnu tak, že jako pravidelný uživatel například Lexicon 960L nebo Bricasti M7 a řady softwarových emulací a algoritmických i konvolučních dozvukových plug‑inů, které snad ani nebudu vypisovat, jsem zejména při použití na koncertním ozvučení, což je můj hlavní obor, se zvukem a možnostmi Raumzeitmaschine spokojen a nebál bych se postavit ho do přímého porovnání. Je nutno zde zdůraznit, že Raumzeitmaschine na rozdíl od většiny konkurence nemá žádnou filtraci (low‑cut, high‑cut) ani žádnou formu ekvalizace (LF/HF crossover, LF/HF multiplier apod.). Ekvalizace a filtrování se tedy musejí provádět ve zvukovém pultu (DAW), ať už na vstupu, nebo na výstupu, dle kýženého efektu. Já osobně ekvalizaci a případně i dynamiku obecně vlastně raději nastavuji přímo v rozhraní pultu, který je na tuto funkci uzpůsobený, a na dozvukovém procesoru řeším jenom parametry dozvuku. Je určitě správné zmínit, že to, co byste možná na jiném dozvukovém procesoru řešili pomocí jiných výše zmíněných parametrů, u Raumzeitmaschine nemáte jinou možnost než použít ekvalizér a frekvenční ořezy někde mimo přístroj.

Co se týče zvukových ukázek, tak na produktové stránce na webu firmy Tegeler najdete odkazy na několik jejich vlastních ukázkových videí i řadu cizích recenzí, některých postavených převážně na ukázkách a porovnávání. Dohledat zvukové ukázky tedy není problém a můžete si i v pohodlí domova udělat alespoň obecný obrázek o tom, jaký zvuk umí přístroj vytvářet.

Celkový dojem z přístroje mám veskrze pozitivní. Zpracování působí opravdu bytelným a prémiovým dojmem. Od výrobce je pro přepravu zabalený v dřevěné bedýnce, skoro až truhle. I při pohledu dovnitř budí dobrý dojem.

Zvuk naprosto splňuje má očekávání. Nebudu sice ani sobě ani vám tvrdit, že si myslím, že je to „lepší“ přístroj než vlajkové modely značek typu Lexicon, Bricasti, TC Electronic apod., a to zejména pokud patříte mezi uživatele, kteří do hlubších nastavení pravidelně chodí a tyto úpravy pro svou práci dělat potřebují. Dovedu si představit situace, kdy by mi ekvalizace nestačila, respektive kdy by bylo zjevné, že to, co vše musím pro „vylepšení“ zvuku udělat, už bude stát tolik energie, že bych býval raději použil jiný přístroj. Nicméně sám jsem byl velmi překvapen, jak málo takových situací jsem reálně zažil a jak procesor, který jsem původně zamýšlel primárně pro časté změny, improvizace a zejména na vokály, skvěle obstál například na nástrojích funkové kapely anebo třeba i při ozvučení symfonického orchestru.

Přednastavení rozsahů a samozřejmě kompletní nastavení algoritmů od výrobce tedy považuji za velmi povedené a překvapivě univerzální. Co se týče méně šťastných rozhodnutí, tak jednoznačně nejvíc promarněná příležitost je displej. Chápu, že plní designovou funkci, ale mohl mít možnost si přepnout třeba nějaký info mód, kde by šlo vidět alespoň vstupní a výstupní metry, IP adresu, verzi firmwaru apod. Další z mého pohledu ne ideální volba jsou možnosti síťového ovládání, firemní fallback IP adresa a věci s tím spjaté. Dovedu si představit, že s tím většina uživatelů nebude mít žádný problém, ale pro mě je to občas trošku svazující, zejména v touringovém použití. Posledním zajímavým bodem je ta hrubší část rozsahu parametru Pre-delay. Tento parametr ve svém vyšším rozsahu neumožňuje nastavit pre‑delay na všechny možné hodnoty mezi 16 ms (cejch 6) a 245 ms (cejch 10), ale tento rozsah obsahuje dva ostré skoky, jež znemožňují nastavit pre‑delay v rozsahu 16 až 75 ms a potom 100 až 200 ms. Toto jsem konzultoval přímo s technickou podporou Tegeleru a odpovědí výrobce bylo, že tyto dva nedostupné rozsahy byly vyškrtnuty v rámci vývoje. Když jsem oponoval, že mi to přijde zvláštní a že bych některé z těchto časů přinejmenším pro účely slapbackových efektů vlastně rád nastavit zkusil, tak výrobce ochotně nabídl, že když jim přístroj pošlu, tak mi parametr pre‑delaye přeprogramují na lineární rozsah.

Raumzeitmaschine má nyní pevné místo v mém outboardovém arzenálu a nemyslím si, že by mě v dohledné době omrzel. Ostatně i mezi mými kolegy, kteří buďto slyšeli jeho výstup nebo kteří měli přístroj zapůjčený, zatím celkem jednoznačně převládají pozitivní názory. Po delší době se na trhu objevil přístroj, který na trh analogových outboardů přinesl svěží vítr.

Koupit Raumzeitmaschine na shop.disk.cz