logo Disk

Warm Audio Warmdrive – reinkarnace legendy? Nelíbí se mi, ale hraje skvěle!

Společnost Warm Audio vnímám již dlouhá léta jako výrobce špičkového studiového hardwaru, především tedy velice zdařilých klonů dnes již v podstatě nedostupných předloh, jakými jsou například kompresory LA–2A nebo 1176. Setkal jsem se také s jejich mikrofonními předzesilovači i reinkarnacemi legendárních mikrofonů (C800G, C414, U87…).

Kategorie: Studio - Reference
Tomáš Bouda | 27. dubna 2023

Vždy se jednalo o dokonalé produkty, které si kromě ceny v ničem nezadají s originály. Když jsem se díky společnosti DISK Multimedia dozvěděl o tom, že se ve Warm pustili i do legendárních kytarových krabiček, bez váhání jsem kývl na nabídku si jednu z nich vyzkoušet. I s vědomím rizika, že to dopadne jako u všech mých předešlých recenzí – tedy že u mě testovaná věc opět zůstane.

Konkrétně jde o dva nové kytarové efekty:

  • Centavo, což je reinkarnace jednoho z nejhodnotnějších kytarových overdrive efektů Klon Centaur. Byl charakteristický pro zvuk mnoha kytaristů, z těch slavných jej používal například Jeff Beck, John Mayer, Joe Perry nebo Ed O’Brien z Radiohead.
  • Warmdrive je stejně tak legendární overdrive, který vychází z originálního Hermida Audio Zendrive (Robben Ford, Eric Clapton, Eric Johnson…). Záměrně nepíši, že se jedná o přesný klon, protože si tím nejsem jistý. O tom ale dále v článku.
    Mně se do rukou dostal druhý z těchto efektů, tedy Warm Audio Warmdrive.

Jak to vypadá plus první dojmy

Efekt je, co se designu týče, zcela věrný své předloze – tedy jednoduchý kvádr se čtyřmi ovládacími prvky a klasickým přepínačem true bypass. Ona „věrnost“ je zároveň asi to jediné, co efektu můžu vytknout. Protože nepatřím zrovna mezi kytarové puritány, nevidím důvod, proč by se věci, které se již dají udělat lépe, měly stále opakovat dle původních předloh. Ovládací potenciometry jsou jako u originálu celkem malé, na dotyk nepohodlné a vyrobené z laciného plastu.

Dál je tu přepínač true bypass. Pravděpodobně pobouřím hodně kolegů kytaristů, ale nenávidím ho. Dnes existují spínače s mnohem plynulejším chodem (na mechanicky stejném principu), které svou funkci plní ve všech ohledech lépe. Jelikož ve své hudbě používám především čisté, nezkreslené zvuky a často měníme dynamiku, cvaknutí tohoto spínače je v tichých pasážích (a co teprve ve studiu) slyšet nejen v prostoru, ale udělá peak i v samotném kytarovém signálu.
Dalším poměrně nešťastným řešením je umístění napájecího 9V konektoru z boku, a to hned vedle vstupu pro kytarový signál. Používáte-li kabel s rovnou jackovou koncovkou, nijak to nepřekáží, ovšem pokud bych efekt umístil do pedalboardu, kde kvůli úspoře místa používám propojky s L“ lomenými koncovkami, pak už může konektor napájení překážet.

To vše završeno poměrně jednoduchým potiskem ve firemních oranžových barvách pro mě zkrátka není tou nejpřitažlivější kombinací. Je to ovšem pouze záležitost mého osobního vkusu a zde výčet veškerých (snad ani ne) negativ končí. 

Možná zde také můžu zmínit první rozdíl: Warmdrive je proti Zendrivu o trochu větší, což je spíše plus. Má teď standardní rozměry kytarové krabičky, takže padne přesně do pedalboardů s předpřipravenými efektovými sloty (Boss BCB, apod.) 

Ovládací prvky

Ovládací prvky efektu jsou velice intuitivní, efekt tak nevyžaduje žádné hluboké studování manuálu. Jedná se o čtyři jednoduché potenciometry:

  1. Vol – celková hlasitost na výstupu
  2. Tone – tónová clona pro vstupní signál (doprava více výšek, doleva basy)
  3. Gain – úroveň zkreslení
  4. Voice – tónová clona na výstupu, tedy až za zkreslením (Gain)

Dvojice ovladačů ToneVoice (tónové clony před i za zkreslením) jsou tím, co z tohoto efektu dělá poměrně unikátní zařízení s nekonečnou možností tvarování zvuku. Díky různým kombinacím těchto potenciometrů získáte nepřebernou paletu zvuků a barvu efektu přizpůsobíte jakékoliv kytaře nebo zesilovači.

Nakonec je zde onen zmíněný přepínač bypass pro zapnutí/vypnutí efektu a ledka, která o stavu informuje.

Zvuk

Když jsem efekt zapojil, s prvním sešlápnutím se ihned rozplynuly všechny moje zatím možná trochu negativní počáteční dojmy. Jak jsem již uvedl, kromě sól nepoužívám zkreslený signál v podstatě vůbec. Mám rád jen lehké „zašpinění“ při větší dynamice hry, které tónu dodá harmonické prvky.
Jelikož často hraji také na hybridní nebo tranzistorové zesilovače, což je další důvod, proč mě nenávidět :-), nemohu tento lehký lampový „breakup“ nastavit přímo na zesilovači. Proto jsem dlouho hledal overdrive nebo distortion, kterým mohu lehké lampové nabuzení napodobit, a přitom zachovat stále stejný, téměř nezměněný charakter a projev mé kytary.
Zdá se tak, že už jsem ho našel. Právě díky dvojici ovladačů Tone a Voice máte nad zvukem absolutní kontrolu a dají se zde nakroutit opravdu zajímavě znějící kombinace, které jsem u podobných efektů nenašel.

Z hlediska míry a charakteru zkreslení (Gainu) je rozsah opravdu obrovský: od lehkého boostu, který se na barvě tónu téměř nijak neprojevuje, přes teplou lampovou saturaci až k opravdu silnému zkreslení, kdy se efekt chová téměř jako distortion. To je také podstata, v čem se podle mě od originálního Zendrivu odlišuje především, a proto není zcela přesným klonem – což ovšem vnímám jako jednoznačné plus.

Toto tvrzení je ovšem potřeba brát s rezervou, protože efekty nemám vedle sebe, a tudíž se nezakládá na přímém srovnání. Nicméně originál jsem si v minulosti poměrně detailně vyzkoušel, a jestli mě paměť neklame, právě větší míra zkreslení mi tam chyběla. Byl to takový „hodný“ efekt v jakémkoliv nastavení, což se o Warmdrivu říct nedá. Snadno z něj dostanete opravdu masivní lead tón.

Nějaké ukázky zkreslení Warmdrivu a mého nesmyslného hraní (všechny zásadní rockové riffy jsem zapomněl, nebo nikdy neuměl) najdete v následujícím videu.

Na ukázce hraju na Fender Stratocaster v konfiguraci snímačů HSS. Jako zesilovač jsem oprášil své lampové kombo MESA/Boogie Express.
Nutno říct, že možná i to může mít vliv na mé odlišné vnímání Warmdrivu vs. původního Zendrivu. Zendrive jsem dříve zkoušel na zesilovači Fender, který jsem tehdy používal výhradně. MESA jde do zkreslení ale výrazně ochotněji, takže je mé srovnání opravdu pouze domnělé.



Čím mi Warmdrive udělal velkou radost a proč u mě pravděpodobně zůstane? Úžasně funguje s tranzistorovým zesilovačem, který sám o sobě nemá v podstatě žádný výrazný charakter. Zní to opravdu senzačně, extrémně rozšíří dynamiku a přidá harmonické prvky do jinak „sterilního“ zvuku. Výrobce efekt označil jako Amp-In-A-Box a já mohu potvrdit, že to není prázdná fráze.

Srovnání

Zajímalo mě, jak efekt obstojí ještě ve srovnání s efekty, které znám a běžně používám: s Ibanez Tubescreamer TS9DX a distortion Maxon Master DS–830, což je takový Tubescreamer na steroidech. Musím říct, že charakter zkreslení na TS9DX je mi o trochu bližší, reaguje na dynamiku přesně tak, jak to mám rád, ovšem v možnosti nastavení korekcí zvuku zase Warmdrive dominuje, a tak by bylo vlastně nejlepší mít je zapojené oba – což není vůbec od věci.



Tady jen malý tip… vím, že my kytaristi víme o všem všechno, a tak se pouštím na tenký led s malým doporučením, pokud jste to tedy ještě nezkusili. Chcete-li dosáhnout opravdu nekonečného a sytého sólového zvuku, zkuste namísto jednoho vytaveného distortion pedálu nebo zesilovače použít dva i poměrně lehce nastavené overdrive pedály (či kombinaci overdrive a distortion) dohromady.

Co mě u Warmdrivu překvapilo a s čím jsem se už dlouho nesetkal, je jeho náchylnost na rušení rádiovým signálem. Když jsem ho zapnul při nastavení vyšší úrovně zisku, mohl jsem si před testem poslechnout poměrně zřetelně večerní zpravodajství skrze svůj zesilovač. :-)
Opět to může být způsobeno jen mými konkrétními podmínkami, bydlím totiž ve velkém městě plném všemožného (nejen) rádiového smogu a mám v pokoji hromadu elektrických zařízení. Nicméně používám kvalitní kabeláž i filtr elektrického napětí, a přesto jsem musel hledat polohu, v níž se tento jev vytratil. S jinými efekty tento problém ve stejných podmínkách nemívám.

Závěrem

Warmdrive je bezesporu prvotřídní overdrive efekt s tlustým, kulatým tónem (ovšem nepostrádá brilantní výšky), jenž i se svými mouchami patří jistě mezi ty nejlepší, na které jsem kdy hrál. Ocení ho asi především hráči, co hledají tradičnější vintage zvuk než moderní „hájgejnisté“. Se všemi barvami a tónovými charakteristikami, které na něm dokážete nakroutit, umí kytaru doslova rozezpívat a vy ho budete milovat. Je to takový ten efekt, který při hře dodá lehkou kompresi a hraje jakoby pocitově před vámi. Za cenu kolem čtyř tisíc korun se jen těžko bude hledat srovnatelně dobrá alternativa.

Já jen sám sebe budu muset ještě nějakou chvíli přesvědčovat, že se mi ta krabička jako taková opravdu líbí, protože to je pro zvuk nejdůležitější! :-)

Přečtěte si také:

Nové kytarové pedály UAFX Woodrow, Ruby a Dream u Maťo Mišíka

Po loňské úspěšné premiéře pedálové série UAFX, uvedli Universal Audio před pár dny tři nové kytarové pedály. WOODROW, RUBY a DREAM jsou horkým adeptem dost možná na nejlepší mod…

Centavo a Warmdrive: Nové kytarové pedály Warm Audio

Po úspěšných kytarových efektech Jet Phaser a Foxy Tone Box přichází Warm Audio s dalšími dvěma přírůstky. Centavo je přesná reinkarnace jednoho ze světově nejžádanějších overdrive…

Produkty, o kterých se píše v tomto článku, najdete i v našem eshopu:
Líbí se Vám tento článek? Pošlete ho dál!
Přečtěte si také další související články:

Komentáře