Jak dlouho používáte pulty PreSonus StudioLive?
První digitální pult, na který jsme v prosinci 2013 přešli z analogu, byl PreSonus Studiolive 32.4.2AI. Předtím jsem měl na pár akcí od kluků z Disku půjčenou starší verzi Studiolive 24.4.2. Na první osahání si získal moje sympatie - kromě zvukových vlastností zejména díky ovládání, které se velmi blížilo analogu. Nejdříve jsme 32.4.2AI používali klasicky s analogovým párákem a asi od začátku roku 2016 s „rackem“ Studiolive RM32AI jako digitálním stageboxem propojeným přes CAT5. Za 4 roky jsme odjeli opravdu desítky nejrůznějších akcí od pěveckých sborů, dechových orchestrů až po rockové kapely a festivaly. No a nedávno jsme přešli právě na novou řadu Studiolive 32 III + rack-mix/stagebox SL 32R.
Jak se vám obecně líbí třetí generace StudioLive III?
Líbí :-), co si budeme povídat – vzhledově je Studiolive 32 III naprostý krasavec !!! No, přiznám se ale, že půlka první akce, na které jsme nový pult měli, se nesla lehce v duchu malé nervozity. Přece jen to byl nezvyk, když člověk najednou jede „naostro v novém“. Hlavně se to projeví, když je třeba „pod tlakem situace“ rychle provést některé dříve běžně zautomatizované úkony. Ale postupně a docela rychle jsme si zvykli a „nasáli“ trochu nový styl práce a ovládání.
Jinak je v nové verzi spousta věcí, které celé zařízení posunuly o pár kroků dopředu. Za všechny bych jmenoval funkční větší dotykový display, stálou ledkovou indikaci signálu na šavlích, USB propojení s PC, User – uživatelskou vrstvu, DCA grupy, programovací User tlačítka, atd. Je toho samozřejmě víc. A konečně - příznivce jezdících autíček jistě potěší motofadery. Spuštěný demo-režim je učiněná „babolapka" !!! I dětem se velmi líbí :-).
Ocenil jste nové uspořádání a design horní desky s barevným dotykovým displejem?
Určitě ano. To, že je i bez připojeného PC vidět křivka EQ, kompresoru, gatu, směrování označeného kanálu do auxů a efektů nebo RTA analyzér, je zcela jistě a jednoznačně posun k lepšímu. Vyvolaná dotyková klávesnice k rychlému pojmenování scén a kanálů nám konečně vyřadila z provozu popisovací pásku:-).
Je pro vás novinka - kompresor, gate, limiter ad. na každém kanálu - komfortnější?
Samozřejmě – to je obecně jedna z hlavních výhod digitálu. Při takové výbavě u analogu by zvukař musel mít vysoký rack (nebo dva) plný přístrojů (nejen) na úpravu dynamiky. V tomto ohledu je to velké usnadnění práce a fyzických sil :-).
Studiolive III je vylepšeno vyšším odstupem užitečného signálu od šumu, brilantnějším zvukem. Jde to poznat na koncertech?
Zatím jsme asi nedělali až tak komorní akci, kde se takové věci hmatatelněji projeví, a přiznám se, že na těch dosud absolvovaných jsme konkrétně tenhle parametr příliš neřešili. Ani přímé zvukové srovnání starší a nové verze Studiolive jsme zatím nedělali. Takže bych se nerad pouštěl do nějakých nepodložených dohadů, kterých jsou plné diskuze na internetu :-). Všiml jsem si ale, že např. při „vyjetí“ korekcí – hlavně výšek na kanálu nebo při „vyjetí“ masteru jen tak bez zvuku se oproti dřívějšku méně zvedne celková hladina šumu.
Užíváte multitrackový záznam?
Již v dobách zvučení na analog jsem poměrně často pořizoval z Direct Outů nahrávky do stop – např. koncerty komorních orchestrů se sborem v kostelích, záznamy koncertů pod video apod., které se pak míchají ve studiu. Dříve to pro mě znamenalo - půl studia rozpojit - kartu, PC, kabeláž, vše propojit na nahrávané akci, poté sbalit a zase zpátky ve studiu zapojit do původního stavu. PreSonus má od počátku výborně vyřešený multitrackový záznam, dnes jen zařízení propojím USB kabelem (dříve FireWire 800) s PC a spustím multitrack záznam (Capture nebo Studio One), který si poté ve studiu naimportuju do Cubase, kde jej následně zpracovávám. To je celkově nesrovnatelně rychlejší a jednodušší záležitost. Nový Studiolive umožňuje navíc multitrack i na SD kartu, což je naprostý komfort.
Kam všude pouštíte efekty a jaké? Např. na inserty, sendy, sběrnice, grupy?
Pokud to nevyžaduje nějaká speciální situace, tak efektuji klasicky - na šavlích - tedy na sendech. Systém máme stejný jako na 32.4.2AI: jednotka A - reverb na bicí, B - univerzální reverb na vokály a nástroje (jeden kratší, jeden delší), C - tapovaný mono delay, D - příležitostný stereo delay na speciální efekty.
Pracujete i s tabletem a ovládáte pult přes wifi? Kdy?
Vážnější akce jedeme vždy na konzoli SL 32 III propojenou CAT5 s 32R rackem jako digitálním stageboxem. Pokud řídíme i monitory z F.O.H. (front of house/do publika), tak kolega na pódiu, je-li to třeba, někdy příležitostně doladí poměry na tabletu případně i na telefonu s nainstalovanou aplikací.
U větších akcí používáme konzoli SL 32 III na F.O.H. a rackový 32R jako digitální stagebox a současně monitorový pult ovládaný 23,8“ dotykovým All In One PC (buď přes wifi nebo přes USB). Jednodušší akce, kdy hraje např. jedna kapela celý večer, jezdíme jen s rackem SL 32R (dříve SL RM32AI) a ovládáme jej opět z 23,8“ dotykového All In One PC se softwarem Universal Control. Používáme Mikro Tik Groove A52 outdoor wifi router na 5GHz. Celý systém zařízení PreSonus je tedy takto zajímavě variabilní.
Víťa Křivánek
je zvukařům určitě znám jako autor dvou seriálů pro Muzikus: Jak to vidí (slyší) zvukař ( dnes téměř 4,5 roku) a Seřízeno, naladěno (3 roky).
Studiová činnost: v Deltaphon records od roku cca 1998 (studio slaví 20 let) - www.deltaphon.cz. Mezi klienty patří např. Pavel Novák ml., David Spilka, Pavel Trávníček, Ladislav Županič, Stracené ráj ad. Studio je zaměřené na všechny žánry - od cimbálovek, pěveckých sborů až po rock.
Ozvučování: aktivně zvučí cca od roku 2000, znovu všechny žánry.
Kapely:
kytara: Marasd - www.marasd.cz, Absolute Bon Jovi revival - www.bonjovirevival.com,
baskytara: Black Rose - www.blackrose.cz, Pavel Novák band.
Učí na ZUŠ Němčice nad Hanou - kytaru, el. kytaru, baskytaru, zvukařinu (EZHZT).