Rozhlasové vysílání a podcasting
Audio monitory jsou v takovém případě určeny hlavně pro poslech mluveného slova, kde spíkři mluví ve střední (mf) či vyšší dynamice (f). Účelem je, aby zvukový inženýr slyšel všechny hlásky v dostatečném detailu. A aby případně dokázal srovnat úroveň slova s hudbou. Hudbu používá rozhlas již smíchanou od vydavatelů či muzikantů a většinou ji ani nijak frekvenčně neupravuje.
Tip1: Audio monitory určené pro podcasting a rozhlasové vysílání nemusí mít až tolik vysoký výkon (stačí 100 – 150 W), ani široký dynamický rozsah – mluvené slovo v rozhlasovém vysílání totiž nevyniká nijak vysokými dynamickými skoky (navíc je obvykle zprůměrováno kompresorem) a bude v nich i tak dostatečně zřetelné.
Pro zvukaře je důležité, aby poslouchal a srovnal zvuk na takové monitory nebo sluchátka, na jaká vysílání poslouchají posluchači. A protože jde většinou o monitory u počítačů nebo o „pecky“ do uší, může být dokonce výhodnější, když bude podcasting poslouchat na frekvenčně ořezanější reprobedny. A to hlavně o hlubší frekvence.
Pár Eris E3.5 od firmy PreSonus se hodí pro kontrolu mluveného slova.
Tip2: Nejhlubší mužský hlas začíná odspodu obvykle na velkém E, tedy na 82 Hz, této hranice se však u basů mluvené slovo dotýká jen minimálně. Proto nevadí, když budou audio monitory určené pro podcasting postrádat pásmo pod 100 Hz. Informaci nijak neuberou.
Navíc, i pokud mluví více hostů, zvukař jejich hlasy neroztahuje do širokého sterea, ale spíše směřuje do středu, aby byly čitelné a bez vady i v monu. Pro rozhlasový zvuk proto primárně nepotřebujeme pár monitorů, které je směrově vyvážený a detailně pokrývá prostor ve stereu.
Ale abychom byli objektivní, i mluvené slovo v různých žánrech dokáže v témbru zabrat většinu frekvenčního pásma.
Tip3: Jiným žánrem už může být rádio drama, kde herec používá rozsah od tichého šepotu po buráclivý řev. Navíc je slovo doplňováno různě dynamickými i barevnými ruchy. Zde jsou audio monitory s plným frekvenčním pokrytím i širokým dynamickým rozsahem přímo nutností.
Video
V případě videa a to především uměleckého filmu či dokumentu bude jak zvukový mistr míchat, tak divák poslouchat dohromady slovo, ruchy, šumy a hudbu, a to různě rozložené na stereo ose. Bude proto potřebovat audio monitory na zcela jiné úrovni.
Zvuk ve videu může být smíchán buď do sterea, potom budeme potřebovat reprobedny stejného typu jako na míchání hudby (viz odstavec Nahrávání a míchání hudby), anebo smíchán do surroundu, a potom bude zvuk vyzařován nejen z předního půlkruhu (180°), ale z celého kruhu (360°) kolem posluchače.
Tip4: Surround neboli rozložení reproduktorů 5.1 či 7.1 se stále jistěji zabydluje ve filmu i videu. Ze strategického hlediska není špatné takový systém mít a naučit se v něm mixovat.
Poslechy 5.1 a 7.1 známe vlastně dobře z multimediálních produkcí či kin.
Systém 5.1 má vpředu na 0° centrální monitor, od něj 30° napravo Front R a nalevo Front L monitory. Vzadu potom na 110° napravo Surround R a nalevo Surround L monitor. Plus subwoofer ležící v poslechovém kruhu.
Systém 7.1 je zaplněn monitory ještě hustěji, předek zůstává stejný, ale na bok na 90°-100° se přesunuly Surround R a Surround L monitory a vzadu na 135°-150° přibyly Surround Back R a Surround Back L monitory.
Tip5: Set všech 6ti či 8mi monitorů nemusíte nakoupit najednou, ale začít systémem 2.1 a k němu pak přidat další 3 či 5 doporučených monitorů od stejného výrobce.
Samozřejmě, že takto komplikovaný systém je již náročný na přesné vyvážení hladin akustického tlaku každé z reprobeden.
Tip6: Počítejte, že v rámci surroundu budete pro tzv. sweet spot (místo, kde se energie z jednotlivých monitorů vyrovnaně spojí a bude vyváženě slyšet) potřebovat místnost s většími rozměry, alespoň 4 m x 5 m i více.
Mixování v surroundu je samozřejmě odlišnější než ve stereu, a to jak z akustického, tak i psychického hlediska: posluchač jinak vnímá signál přicházející zepředu a jinak zezadu.
Tip7: I v surroundu je hlavní zónou prostor před posluchačem, proto se v něm v rámci systému 5.1 nachází větší počet monitorů (3) než v prostoru za posluchačem (2).
Subwoofer KRK 12s2 lze použít i v sestavě 5.1 s monitory Rokit nebo VXT série.
Nahrávání a míchání hudby
Větší i střední hudební těleso kompletně pokrýje slyšitelné spektrum od subbasů (20 Hz) po vysoké frekvence (20 kHz). Tonální zvuky složené z harmonických složek dokáží při přirozeném, ale částečně i temperovaném ladění vytvořit jedinečné mixtury – valéry barev. Ty vznikají velkou měrou právě překrýváním a spojováním jmenovaných harmonických složek. Aby zvukový mistr dokázal co nejpřesněji vytvořit požadované barvy a vlastně uplatit svůj osobitý rukopis, potřebuje co nejvěrnější reprobedny.
Tip8: Reprobedny pro nahrávání a míchání hudby by měly mít co nejširší frekvenční rozsah s co nejplynulejšími přechody mezi pásmy jednotlivých reproduktorů i mít vysoký dynamický rozsah. Měly by být frekvenčně co nejrovnější.
Takové, které mu při nahrávání prozradí, zda zaznamenává nástroj tak, jak skutečně zní. Tj. že mu mikrofony, zvuková karta, způsob snímání aj. nepřidávají nebo neubírají na věrnosti.
Set: monitory Eris E5 a subwoofer Temblor T10 pokrývají celé slyšitelné pásmo 20 - 22kHz. Rovněž výkonem 80W + 250W vykreslí na blízký poslech věrně dynamiku hudebního tělesa.
A takové, které mu bez příkras odhalí, zda jsou v mixu dobře trefeny proporce hlasů či nástrojů. Že je správně vyrovnán poměr mezi basy, středy a výškami. Že dynamické roviny mají patřičné rozestupy a že i vhodně využívá a pracuje s tranzienty (přechodovými jevy).
Dobrá vykreslení dynamiky už vyžaduje silnější výkon (200-250 W i více) i vyšší SPL - zjednodušeně úroveň tlaku, kterou je monitor schopný vygenerovat, aniž by zkreslil signál (zde 110/120 dB). Monitory, které mají dobrou citlivost, potom zaručí, že „leností“ reproduktorů nebude ořezán attack - začátek tónů a tedy i některé tranzienty.
Tip9: Referenční studiové audio monitory by měly co nejvěrněji – suše, analyticky, ba studeně a bez příkras reprodukovat zaznamenaný zvuk.
Výhodou je, pokud má reprobedna více reproduktorů, které pokrývají více pásem. Pozor ale, velice důležité je, aby mezi hranicemi pásem nevznikaly hlasitější skoky, nebo naopak prázdné mezery. To, jak se výrobci se zahlazením přechodů mezi pásmy poradí, patří mezi důležité know-how.
Přečtěte si také:
Vybíráme poslechové monitory: mix hudby na sluchátkách ano či ne?
Neušetřím tím, že budu míchat jen na sluchátka? Vždyť je tam zvuk mnohem čitelnější, detailnější a vlastně i pocitově silnější? Ale na reprobendnách už to tak pak nezní. Proč?…
Vybíráme audio monitory: podle místnosti a vzdálenosti od posluchače
Hledáte nejvhodnější poslechové monitory do svého studia? Jaké se hodí pro menší místnost, kde budete poslouchat blízko u počítače? A jaké byste měli vybrat do místnosti střední? A…
HiFi poslech
U reprobeden používaných pro HiFi poslech se vyžaduje určitá míra estetické osobitosti. To znamená, že např. zvuk akustických nástrojů v nich nebude jen syrový a suchý, ale patřičnou měrou přikrášlen, aby působil např. mohutněji nebo i průrazněji.
Tip10: Od Hifi monitorů se naopak určitý druh přikrašlování očekává: obvykle vypichují určitá pásma – např. vyšší středy nebo nižší basy, aby nahrávkám pomohly a učinily je hutnějšími či zpěvnějšími. Know-how výrobců spočívá v tom, kde a jak moc čeho přibylo, aby sound cílovou skupinu na první poslech zaujal a „lapil“.
Je samozřejmé, že neexistuje univerzální vzorec pro „přikrašlování“ všech typů hudebních těles a všech žánrů. Proto jsou i poslechové HiFi bedny vyšší měrou určeny pro omezený okruh stylů či žánrů a v jiných už až tak pevné v kramflecích být nemusí.
Z jednotlivých monitorů Cerwin-Vega můžete sestavit vysoce výkonný domácí set nejvyšší jakosti!
U HiFi audio monitorů určených do obývacích pokojů, ale třeba i pracoven se očekává vysoký uživatelský komfort. Proto u nich uživatelé oceňují bezdrátový přenos, ale i dálkové ovládání, kterým můžeme nastavit různou intenzitu, ekvalizaci (posílit výšky, středy či basy), šířku sterea ad.
Audified PAir umožňuje bezdrátový přenos audio signálu.
