logo Disk

Vybíráme audio monitory: podle místnosti a vzdálenosti od posluchače Vyberte si nevhodnější reprobedny a postavte je tak, aby co nejčitelněji hrály!

Hledáte nejvhodnější poslechové monitory do svého studia? Jaké se hodí pro menší místnost, kde budete poslouchat blízko u počítače? A jaké byste měli vybrat do místnosti střední? A co do velkého objemného studia? Kde mají monitory stát a jak mají být na zvukového mistra namířeny? A jak nahlas hrát?

Kategorie: Studio - Tipy & Triky
Ondřej Jirásek | 11. listopadu 2018

Pro různou vzdálenost a kubaturu je vhodný jiný typ monitorů

Každá místnost je jiná svými rozměry a tím i objemem. Ale také frekvenční charakteristikou: některá díky obložení posiluje více basy, jiná zase výšky. A také je jiná odrazy - dozvukem, který proniká do původního suchého signálu, špiní jej a snižuje jeho čitelnost.

Tip1: Pro místnosti s menší, střední a větší velikostí a tedy i objemem se hodí odpovídající typ reprobeden. Bedny, které mají kratší vyzařování, větší místnost nezaplní a bedny, které mají vyzařovací dráhu delší (a jsou i silnější), se v menší místnosti nestačí ani rozeznít.

Symetrický poslech

Předtím, než reprobedny do místnosti postavíte, si pořádně prohlédněte její horizontální i vertikální profil. Je žádoucí udržet energii vyzařovanou v rámci sterea dvěma monitory v co nejsymetričtějším tvaru. Aby nám např. díky prázdnému prostoru vlevo neodteklo množství energie právě tímto směrem, tam „vyschlo“, a tím bude na levé ucho přicházet mnohem méně původně vyrovnaného signálu. Anebo aby se signál odrážel jen zprava a tam byl nesymetricky posilován.

Tip2: Pozor, boční stěny byste měli mít vyrovnané, nejlépe rovnoměrně se mírně rozšiřující, aby jimi proud vyzářené energie symetricky postupoval.

I příliš silné a natož nesymetrické odrazy ze stěny za zády posluchače mohou způsobit nechtěné příměsi, narušují jinak stejnorodé a difuzní poslechové pole.

Tip3: Za zády by měl ležet difúzor – panel, který přicházející energii rovnoměrně rozestře po místnosti.

Vicoustic Multifuser Wood 64 slouží k rozptylu energie přicházející na hladkou stěnu.

Kam „šoupnout“ posluchače?

Pokud jsme zvážili, kudy poteče energie vyzařovaná z monitorů a zhruba vybrali místa, kde budou audio monitory stát, zbývá ještě domyslet, kam posadit posluchače, aby se co nejvíce vyhnul stojatým vlnám. A dle pozice posluchače ještě dotáhnout přesná místa reprobeden.

Co jsou stojaté vlny?

Má-li místnost všechny stěny, to je i spolu se stropem a podlahou rovnoběžné a stejně od sebe vzdálené, v takovém případě stojaté vlny vzniknou nejsilněji. A na frekvenci, která odpovídá vlnové délce shodné se vzdáleností stěn, pak dojde k nežádoucímu posílení hlasitosti. Např. vlnové délce 3 metrů odpovídá +- frekvence velkého A. Toto frekvenční pásmo/tón a jeho celočíselné násobky pak nepatřičně dynamicky vylezou z jinak vyrovnaného spektra. Budou co do hlasitosti "vyčuhovat" a to nechceme.

Tip4: V předozadní rovině neumísťujte židli posluchače přesně do poloviny, středu, tam se stojaté vlny právě scházejí a vznikají nechtěné módy. Raději volte vzdálenosti od zdí v nepravidelných násobcích (2/3, 3/5 apod.)

Tip5: Rovněž v rovině horizontální by neměla být posluchačova hlava přesně v polovině.

Je samozřejmě nejlepší, pokud je místnost lichoběžníkovou architekturou rozbita tak, že vniká rovnoměrné difúzní pole s co nejnižším množstvím stojatých vln. Potom můžeme posluchače i monitory umísťovat volněji.

Magický rovnostranný trojúhelník

Audio monitory by s pozicí posluchače měly tvořit rovnostranný trojúhelník. Stereofonie doporučuje mírně širší stereo bázi (úsečku AB spojující monitory), než je vzdálenost posluchačovy hlavy jdoucí po ose souměrnosti (tedy po patě) kolmo na úsečku AB. Poměr bývá udáván 1,2 (vzdálenost beden od sebe): 1 (pata, vzdálenost posluchače od stereobáze).

Reprobedny by pak měly svírat úhel cca 60 stupňů, být shodně namířeny na hlavu posluchače a být stejne "vyladěny", aby jejich signály urazily stejnou dráhu ve stejném čase.

PreSonus R65 disponuje AMT páskovým tweeterem a speciálně vinutými Kevlar reproduktory. Díky tomu dosahuje široký horizontální rozptyl.

Tip6: I při úhlu 60 stupňů nevyzařují všechny monitory stejně. Záleží na směrovosti, která u reprobeden funguje podobně jako u žesťových nástrojů. Například trubka vyzařuje z úzkého roztrubu směrově úzce a lesní roh pak z exponenciálně otevřenějšího roztrubu šířeji. To je i jeden z důsledků, proč má horna mnohem měkčí barvu. Podobně to funguje u reprobeden. A mají-li užší radiaci, může se stát, že u mixu, který má těžiště na bocích, dojde u posluchače k přetržení stereo báze. Přestože sedíme přesně na vrcholu trojúhelníku. Pokud posuneme hlavu mírně dozadu do ostřejšího úhlu, stereo báze se spojí. A u beden s širší směrovostí to pak platí naopak.

Blízký, střední a vzdálený poslech

Podle toho, jak bude zvukový mistr od reproduktorů vzdálen, dělíme monitory do tří kategorií. Konstruktéři s touhle vzdáleností počítají a snaží se je navrhnout a postavit tak, aby v dané zóně hrály co nejvyrovnaněji. Hlavně frekvenčně.

Tip7: Víte, co je sweet spot? Vlastně ohnisko či střed, ve kterém se schází osy, a tedy i co nejvyrovnanější signál z pravé i levé bedny. Tam by měla být posluchačova hlava. Vtip spočívá v tom, že tato referenční zóna může být užší (tehdy nesmíme hýbat hlavou, abychom nepřekročili její hranice) nebo širší (tehdy si může dovolit volnější pohyb). Ještě výrazněji to funguje u surroundu 5.1 či 7.1 poslechu. No, a protože Angličané dělí věci na sweet a bloody, tenhle zvukařsky vděčný bod nazvali požitkářsky „sweet“.

Nearfield - poslech nablízko

Počítáme se vzdáleností od 1 do 2 metrů od monitorů. Tyto monitory bývají typicky doporučovány k počítačům nebo do malých prostor. Bývají vybaveny reproduktory o průměru 4-6 palců, větší by se už nestačily dostatečně rozeznít.

Monkey Banana Baboon jsou určeny pro blízký poslech.

K výhodám patří, že slyšíme ryzí signál vycházející přímo z reproduktorů a že jsou redukovány odrazy od stěn a stropu. Pokud nepřekročíme hlasitost, která by zahltila prostor, nepotřebujeme detailně akusticky ošetřenou místnost.

Monitory na poslech zblízka však mají i své nevýhody: ve větších vzdálenostech nám jejich signál „vyschne“ a není čitelný. Díky velmi úzké referenční zóně (sweet spotu) se nesmíme při poslechu příliš naklánět do boků.

Midfield - poslech na střední vzdálenost

U těchto monitorů už přepokládáme poslech ve vzdálenosti od 2 do 4 metrů. Obsahují již reproduktory o širším poloměru, než jen 6 palců.

Nespornou výhodou je širší referenční zóna (sweet spot). Navíc je v případě poslechu Midfield místnost zaplněna rovnoměrně hlasitým a frekvenčně vyrovnaným signálem. Můžeme poslouchat z větší vzdálenosti, aniž bychom přicházeli o basy.

KRK Rokit RP10-3G3 posloucháme ze střední vzdálenosti.

Pokud máme ale nezměřenou a frekvenčně nevyrovnanou místnost, nežádoucí módy dají našemu poslechu na frak. Budou naším uším lhát, posilovat pásma, na která si nakonec zvykneme, aniž o nich budeme vědět. A to se samozřejmě projeví při mixu.

Farfield - vzdálenější poslech

V tomto případě přepokládáme vzdálenost posluchače nad 4 metry. Musíme mít dostatečně rozměrnou režii nebo pokoj, ve které se výkon monitorů patřičně zúročí. Daleko plněji a přesněji tady uslyšíme basy – hlavně kontra a velkou oktávu. Referenční zóna se v tomto případě ještě více roztáhne.

Hlavní monitory - Main monitors

Hlavní monitory, tedy ty, se kterými budeme míchat nejčastěji, by měly být nejpřesnější. Počítáme zde proto s poslechem ve vzdálenosti Midfield nebo Farfield. Pokud mají 3, ba dokonce 4 pásma, je to jejich výhodou. Přesněji vykreslí spektrum mixované skladby.

Vlajková loď, Event OPAL bývá ve studiích hlavním referenčním párem.

Kam umístit subwoofer?

Subwoofer pokrývá pásmo nejhlubší, cca od 50 do 250 Hz. Dlouhé vlnové délky, kdy už lidské ucho nestačí identifikovat, z jakého směru signál přichází. Proto není důležité, kam přesně subwoofer postavíme. Basové vlny by měly rovnoměrně zaplnit místnost. Opět ale pozor na módy!  Pokud v místnosti existují, přece jen hledejme pozici subwooferu tak, aby byla místnost subbasy rovnoměrně pokryta.

Subwoofer KRK12s2 pokrývá pasmo od 50 do 170 Hz.

Aktivní či pasivní monitory?

Zásadně na tom nemusí tolik záležet, oba typy by měly především dobře hrát. Realita v praxi je ale ta, že s aktivními bednami máte méně práce - jsou vyřešeny na klíč. U pasivních monitorů můžete totiž nesprávným zesilovačem spoustu věcí pokazit.

Tip8: V reprobedně je více reproduktorů, aby každý z nich pokryl požadované pásmo. Vtip spočívá v tom, že v kvalitních monitorech má každý reproduktor svůj nezávislý zesilovač, který jej separátně napájí. Signál je rozpojen před těmito zesilovači tak, aby byla každá z cest adekvátně ošetřena. V případě pasivních monitorů se stává, že uživatel použije na všechna pásma zesilovač jeden. Výsledkem jsou pásma srostlá a nečitelná.

Přečtěte si také:

Jak vybrat MIDI klaviaturu?

Martin Jirsák se problematice MIDI klaviatur věnuje už léta. Aby taky ne, když jsou součástí jeho takřka každodenní práce například při tvorbě filmové hudby, které se věnuje. Pod r…

Vybíráme poslechové monitory: mix hudby na sluchátkách ano či ne?

Neušetřím tím, že budu míchat jen na sluchátka? Vždyť je tam zvuk mnohem čitelnější, detailnější a vlastně i pocitově silnější? Ale na reprobendnách už to tak pak nezní. Proč?…

Produkty, o kterých se píše v tomto článku, najdete i v našem eshopu:
Líbí se Vám tento článek? Pošlete ho dál!
Přečtěte si také další související články:

Komentáře