Jednou z nejčastějších otázek, které v RØDE dostáváme, je: „Mám raději používat monofonní nebo stereofonní mikrofon? Který je lepší a proč? “
Pro nováčka v audiu se odpověď může zdát zcela zřejmá: stereo přece zní vždy lépe než mono! A navíc má stereofonní mikrofon častěji i vyšší cenu, takže musí být lepší, že ano?
Bohužel praxe není tak jednoduchá. Oba typy mikrofonů existují ze specifických příčin a důvod, proč byste měli upřednostnit jeden před druhým, bude záviset na konkrétní situaci: na typu záznamu v daném prostředí.
Jak tedy poznáme, kdy je pro nás který nejvhodnější?
Než se rozhodnete, budete muset pečlivě přemýšlet o zdroji zvuku, který chcete zaznamenat, o prostředí, ve kterém se nachází, i o možném hluku - jak hledaném, tedy žádoucím, tak rušícím, nežádoucím. A to přicházejícím z dálky i z těsné blízkosti. Tyto faktory v kombinaci se základními znalostmi o směrových vlastnostech každého typu mikrofonu vám poskytnou dobré východisko pro správná rozhodnutí. Získáte tak při nahrávání co nejlepší možné výsledky.
Nejprve se podívejme na směrové vlastnosti každého typu mikrofonu.
Monofonní mikrofony (známé také jako směrové mikrofony)
Jednoduše řečeno, monofonní mikrofon používá jednu mikrofonní kapsli pro záznam do jedné stopy. Jeho kapsle je téměř vždy obrácena dopředu a je navržena tak, aby směřovala na požadovaný zdroj. Proto jsou mono mikrofony známé také jako „směrové“ mikrofony.
Směrové mikrofony jsou nejvhodnější pro situace, kdy chceme zaměřit pouze signál přicházející z jednoho konkrétního zdroje, obvykle zepředu. Do značné míry ignorují zvuky přicházející z jiných směrů, například ze stran a zezadu – měřeno podle toho, jak je umístěn a namířen mikrofon.
Do množiny mikrofonů určených pro hudbu nebo studiové prostředí patří RØDE NT1, NTK nebo NT5. Pro účely rozhlasového vysílání nebo sféru videa můžeme jako běžné příklady uvést NTG3, NTG4, VideoMicro nebo VideoMicPro +.
Stereofonní mikrofony
Stereofonní mikrofony, jak název napovídá, používají dvě oddělené kapsle k záznamu do dvou zvukových stop. Kapsle jsou obvykle v pevně fixovány, otočené vlevo a vpravo od tzv. nulové osy. Toto uspořádání zaručuje přirozeně znějící záznam. Zrcadlí prostor tak, jak naše uši slyší zvuky přicházející z levé a pravé strany.
Stereofonní mikrofony jsou skvělé pro zachycení přirozené atmosféry prostoru nebo prostředí, když nepotřebujete zaostřit na jeden zdroj zvuku.
Standardní uspořádání kapslí v stereofonním mikrofonu je konfigurace „XY“, která je používána v modelech RØDE NT4, iXY a Stereo VideoMic.
Zkusme otestovat tyto typy mikrofony ve dvou velmi běžných, ale kontrastních situacích: venkovním rozhovoru a živé hudbě.
Příklad č. 1 - Rozhovor venku
Při modelovém natáčení video reportáže, jež je znázorněna výše, stojí moderátor přímo před kamerou a jeho řeč se stává hlavní audio informací v záznamu. Protože se nacházíme ve venkovním prostředí, může docházet k nežádoucímu hluku z provozu nebo od lidí, kteří mluví v pozadí. Tyto rušící zvuky nechceme nahrávat.
Pokud bychom takovou reportáž natáčeli stereofonní mikrofonem, zachytíme zvuk zleva i zprava od kamery. Záznam pak nepřinese požadovaný výsledek, „spíkr“ bude totiž v okolním hluku více či méně utopen.
Monofonní/směrový mikrofon můžeme naopak zaměřit pouze na dotazovaného, který mluví na kameru, a eliminujeme tím okolní hluk dopravy i další možné ruchy. Posluchač tak bude mnohem účinněji upoután slovem moderátora, audio informace podpoří obraz videa.
V takové situaci nebo v podobných případech, kdy požadovaná audio informace – zdroj signálu přichází z jednoho konkrétního směru, je ideální volbou mikrofon monofonní.
Příklad č. 2 - Živá hudba na široké scéně
Na tomto příkladu vidíme typické rozestavení při živé hudbě, kde skupina hraje na relativně široké scéně. Po celé šířce jeviště jsou rozprostřeny různé nástroje, zpěváci, komba a zesilovače na obou stranách. Šířka této stero báze je důležitá, protože zvuky každého z členů (zesílené nebo ne) budou rozprostřeny zleva doprava, čímž vznikne tzv. „široký stereofonní obraz“.
Pokud bychom v této situaci použili monofonní mikrofon (je znázorněn červenou šipkou), zaznamenáváme signál pouze z jednom konkrétním výseku jeviště a do značné míry ignorujeme zvukové informace z okrajů. Výsledný zvukový obraz bude znít nevyváženě, řada zvukových informací bude upozaděna nebo bude i zcela chybět. A takový záznam skončí daleko za hranicí ideálního poslechového zážitku!
Pomocí stereofonního mikrofonu (znázorněného modrými šipkami), levou i pravou kapslí naopak nabereme šířeji rozprostřený zvuk. Výsledný audio obraz bude vyváženějším a realističtějším zachycením toho, co v místnosti slyšíme, když stojíme v publiku. Každý nástroj bude v záznamu přítomen, aniž bychom kladli důraz na jeden konkrétní zdroj.
V takové situaci nebo v podobných případech, kdy je třeba zachytit široké zvukové pole nebo pokud je pro zvuk důležitá přirozená atmosféra natáčeného prostředí, bude právě stereofonní mikrofon ideální volbou.
Jak vidíte, nejde vždy o dražší nebo složitější stereofonní mikrofon, který musí být za každých okolností „lepší“.
Výběr mikrofonů není samozřejmě jedinou věcí, které ovlivní kvalitu videa jako celku, ale pochopení toho, jak fungují mikrofony a jak je nejlépe využít, poskytne dobrý výchozí bod pro plánování a koordinaci celého projektu.
Převzato z portálu RØDE Blog & News.