Nabušený launchpad na steroidech AKAI Pro APC64 (2. část) Luxusně provedený, ovládacími prvky a funkcemi našlapaný a skvěle zpracovaný kontroler

Nabušený launchpad na steroidech AKAI Pro APC64 (1. část)

Použití s Abletonem Live

Jak již jistě víte, APC64 je kontroler určený jak pro DAW software Ableton Live, tak pro stand alone použití, kde je možné připojit „ápécéčko“ k jakémukoli MIDI kompatibilnímu zařízení (např. syntezátoru). Nyní se pořádně podíváme na to, kolik výkonu skrývá APC64 pod kapotou při použití Abletonu Live. A věřte, že se máte na co těšit.

Zapínáme počítač, připojujeme kontroler, startujeme Ableton Live. Pokud máte nejnovější verzi Abletonu, měl by ho automaticky rozpoznat a připravit k použití. Až mě překvapilo, jak krásně se vše samo nastavilo a nemusel jsem na nic sahat. Je zapojeno, můžeme se do toho dát.

GALERIE: AKAI Pro APC64

443844354436443744334434

Jako první si vezmeme pod lupu Session View, do kterého se dostaneme stiskem tlačítka vlevo nahoře (ano, překvapivě je na něm napsáno Session View). V tomto režimu nám kontroler umožňuje spouštět klipy nahrané v jednotlivých stopách, přesně odpovídající Session View v Abletonu (ten mód Abletonu, jenž tak silně připomíná Microsoft Excel). To znamená, že zprava doleva se pod barevnými pady (čtverečky) skrývají jednotlivé stopy a odshora dolů jsou seřazeny klipy jednotlivých stop. K čemu je to dobré? Inu, pokud chcete vystupovat živě, nebo se případně jenom doma důkladně vyřádit, určitě přijdete na to, že myš k aktivaci či změně více klipů najednou prostě nestačí. A garantuji vám, že jakmile jednou okusíte kouzlo aktivace klipů přes grid, už nikdy se nebudete chtít vrátit zpět.

Bleskurychlé spouštění klipů? Hračka!

Jak to celé funguje? Pokud je v Abletonu v Session View nahraný klip, na APC64 se rozsvítí kostička na stejné pozici a ve stejné barvě. Jakmile tento pad zmáčkneme, klip v Abletonu začne hrát. Jednoduché, že? Pokud stiskneme prázdné pole (pad, na kterém není nahrán žádný klip), daná stopa přestane hrát. Stejnou akci (tlačítko stop) můžeme vyvolat stisknutím tlačítka Stop Clip v levé spodní části kontroleru a poté stisknutím jednoho z tlačítek s vodorovnou linkou, nacházejících se úplně dole. Tím ale nekončíme. Jakmile stiskneme vlevo dole tlačítko Record Arm, tlačítka s vodorovnými linkami se přepnou do režimu nahrávání. Stopa poté přijímá signál z kláves, zapojených kontrolerů a ostatních MIDI zařízení spárovaných s Abletonem Live. Pady u dané stopy v tu chvíli změní barvu na červenou. Pokud je stisknete, zahájíte na dané pozici nahrávání klipu, ať už přes klávesy, nebo například v Note Mode na APC64. Nahrávání ukončíte opětovným stiskem padu, případně tlačítkem stop.

Když se podíváme do Abletonu, uvidíme kolem klipů rámeček (většinou bývá červený či oranžový). Ten nám ukazuje, jakou oblast klipů zobrazuje na gridu APC64. Tuto oblast můžeme měnit a posouvat pomocí šipek v levé spodní části kontroleru. Pokud máme rozsáhlejší projekt, lze také přidržet stisknuté tlačítko Session View a pomocí rozsvícených padů se posouvat po projektu o 8 klipů do všech směrů. Propojení s Abletonem je zde skutečně dotáhnuté a v tomto směru nemohu APC64 nic vytknout. Vše krásně funguje a je navrhnuto tak, že se stačí spolehnout na intuici, která vás ve většině případů navede.

Note/Chord/Drum Mode

Této sekce jsem se již jednou lehce dotkl v začátku recenze a nyní je čas si pořádně rozvést onu návykovou část APC64 a ostatně i většiny dalších gridových kontrolerů. Ano, jedná se o živé hraní a zadávání not. A tím se nyní dotkneme jedné z největších předností, ale za mě také jedné ze slabin APC64.

Nejprve se ale pustíme do prozkoumání toho, jak to vlastně funguje. Je poměrně složité popsat situaci tak, abych dokonale a pochopitelně vyjádřil genialitu hraní na gridu. Pokusím se to vzít polopatě. Máme zde 8×8 padů, běžná major (durová) či minor (mollová) stupnice má 7 tónů. APC64 má asi 12 různých módů nastavení, ve kterých pady odpovídají jednotlivým tónům. U jednoho módu jednoduše CDEFGAH zleva doprava, u druhého svítí výrazně pouze tóny stupnice a mezi nimi lze hrát i půltóny… a tak dále a tak dále. Jeden z módů je však ten, jenž naprosto změnil můj přístup k zadávání not do Abletonu. Jedná se o mód, ve kterém vyberete stupnici (například minor), a pady nastavíte tak, že tuto stupnici zahraje jak 8 padů v řadě vedle sebe, tak 4 pady ve spodní řadě a 4 pady nad nimi, přičemž první tón stupnice je vždy podsvícen odlišnou barvou kvůli orientaci. Naprosto rozumím tomu, že si podle tohoto popisu nedokážete absolutně představit, o čem mluvím. Ale věřte, že omezení tónů pouze na ty, které chcete hrát, a do toho možnost zahrát stejnou stupnici dvěma různými způsoby a směry je něco, díky čemuž konečně využijete všech deset prstů na rukou. Na zařízení o poměrně kompaktních rozměrech zahrajete pohodlně to, na co by jinak byl potřeba klávesový kontroler přes celý stůl. A to je, dámy a pánové, obrovská výhra, zejména v případě malých domácích studií, kam se 61 kláves na kontroleru nemá šanci vejít.

Pozor! Hraní na gridu je těžce návykové!

Dále se zde nachází takzvaný Chord Mode, díky kterému můžete stiskem jednoho padu zahrát celý akord podle své volby. Na výběr je hromada druhů akordů, což je zejména pro začátečníky fantasticky inspirující a úlevné. Když v Abletonu vyberete stopu obsahující Drum Rack (bicí), na APC64 se automaticky zvýrazní mřížka 4×4, na které lze začít vesele bubnovat. Pokud máte bicích samplů v Drum Racku nasázeno více, rozsvícení padů se přizpůsobí jejich rozložení. Bicích samplů můžete díky bohatému počtu padů takto rozeznít až 64 najednou, případně pak pomocí šipek na APC64 přepínat na další. 

K něčemu se vám teď přiznám. Jsem již nějakou chvilku vlastníkem Novation Launchpadu Pro MK3, tudíž se zde nedokážu ubránit neustálému porovnávání. Komplexní srovnání společně s Pushem 2 (Push 3 jsem zatím neměl to štěstí vyzkoušet) nabídnu na konci recenze, nyní však musím vyzdvihnout rozdíl, který se týká jedné z nejdominantnějších částí tohoto kontroleru. Hádáte zřejmě správně, rozdíl je v dotykových padech, konkrétně v jejich citlivosti. A ta je u Launchpadu mírně vyšší.

Citlivost padů je bohužel o trochu nižší…

Ano, je pravda, že tento „minus“ je z mé strany zřejmě dán tím, že s Launchpadem pracuji již nějaký ten pátek a jsem s jeho pady tak „srostlý“, že jakákoli změna je pro mě nezvyklá. Dokonce jsem požádal svoji partnerku o srovnání a ta rozdíl nepoznala vůbec. Věřím, že někomu může nižší citlivost dokonce vyhovovat. A co víc, ve všech ostatních ohledech jsou pady na APC64 lepší než na Launchpadu. Barevné podsvícení dává větší smysl, polyfonický aftertouch reaguje přirozeněji… Navíc věřím, že pro člověka, který nemá srovnání jako já a toto bude jeho první grid kontroler, bude po pár dnech stisk naprosto přirozený, a naopak bude mít problém s hraním na padech konkurence.

Sekvencer a stand alone mód

Jak jsem již zmiňoval výše, APC64 má možnost připojení nejen k Abletonu Live, ale i k externím zařízením. To lze provést pomocí 3,5 mm TS výstupů, případně připojit dodávané redukce na standardní pětikolík. Dále se na zadní straně nachází 8 CV vstupů. Nyní si probereme mód, který po připojení k hardwaru budete používat zřejmě nejčastěji. Tímto módem je sekvencer.

Sekvencer je vlastně plynoucí časová osa, do níž lze zaznamenávat MIDI noty, které poté buď rozeznějí nástroj, nebo spustí daný sample (například kopák). Po přepnutí do módu sekvencer se v horní části APC64 rozsvítí 4 řady padů, z nichž každý reprezentuje jeden slot, do nějž lze zaznamenat zvuk. V praxi to funguje tak, že například v levé spodní části padů vyberete kopák a ten pak klikáním v horní části APC64 umístíte na každou první dobu. Snadné. Podobným způsobem lze takto nahrát třeba i piano, přičemž vyberete požadovanou notu a opět ji v horní řadě umístíte, kam je potřeba. Do sekvenceru lze rovněž zadávat noty naživo, a to po stisku tlačítka Record.

Sekvencer jede v plném proudu

Sekvencer je samozřejmě možné použít i ve spolupráci s Abletonem. Zde buď nahrajete sekvenci a tu pak pomocí stisku tlačítka pošlete rovnou do Abletonu, případně sladíte tempo APC64 s Abletonem a necháte sekvenci hrát souběžně s tempem projektu. Klipy nahrané v Abletonu zpět do sekvenceru stáhnout bohužel nelze, touto funkcionalitou oplývá pouze Ableton Push.

Sekvencer je zde proveden fajnově a práce s ním je zábavná a poměrně snadná. Věřím, že mnoho z vás pro něj najde využití. Všechny noty zaznamenané do sekvenceru zapisují i sílu úderu, jíž poté odpovídá jejich hlasitost. Tu lze dodatečně pomocí sekvenceru doupravit. Lze zde také nastavit pravděpodobnost, že daná nota zazní, případně swing či délku zahrané noty. Dokonce existuje možnost navázat několik sekvencí na sebe, což otevírá úplně nové možnosti při připojení k externím zařízením.

Custom Mode/APC Project Editor

No a pak je tady Custom Mode, což je také poslední mód, který si v této recenzi rozebereme. Zde se stává APC64 programovatelným zařízením, jež si můžete přizpůsobit podle vlastních představ. K tomuto slouží program AKAI Pro APC64 Project Editor. 

V APC Editoru máte možnost plně přizpůsobit každý jeden z 64 padů. Můžete změnit jeho funkci, barvu, zapínat jednotlivě polyfonický aftertouch, dokonce můžete na určitou porci padů aplikovat například mřížku na bicí, zatímco na další část přetáhnout klávesy s přiřazenou stupnicí. Rovněž zde lze přiřadit funkce jednotlivým touchstripům.

Tento mód je také jediný, v němž lze přiřadit různé funkce jednotlivým touchstripům pomocí tzv. MIDI Mappingu. A to je bohužel obrovská škoda. Nevím, zda jsem zde něco neminul, na kontroleru však podle mého neexistuje možnost mít zároveň spuštěný např. Note Mode a do toho mít na touchstripech namapovány libovolné funkce z jakéhokoli plug‑inu či nástroje. Člověk je tedy odkázán na nutnost pokaždé přepínat touchstripy podle jednotlivých stop v Device Mode, nelze však mít v jednu chvíli aktivován Note Mode a do toho ovládat na každém touchstripu parametr jiného nástroje, či dokonce master tracku. Bylo by super, kdyby toto AKAI Pro umožnil v dalším firmwarovém updatu.

Porovnání s Novation Launchpad + Ableton Push 2

Blížíme se do finále. Než se pustíme do závěru, rozhodně nesmíme minout porovnání APC64 s jeho největšími rivaly – a to menším bráškou Novation Launchpadem a starším bráchou Pushem 2.

Tři rivalové pěkně bok po boku

• Pady – na všech třech zařízeních jsou nadmíru skvělé a hrát na nich je radost. Souboj je opravdu vyrovnaný a vítěz ostatní dva kontrolery rozhodně nesvrhuje z pomyslného žebříčku kamsi hluboko do propasti. Každopádně vítěz může být jen jeden a o opravdu malý kousek zde vyhrává nejlevnější a nejmenší z kontrolerů – Novation Launchpad Pro MK3, a to díky o trošku vyšší citlivosti padů.

• Zpracování – zde je také porovnání přinejmenším zajímavé. APC64 s Launchpadem si totiž vzájemně šlapou na paty a v kvalitě provedení komponentů kontrolerů hrají oba nejvyšší ligu. Kdybych měl vybrat vítěze, o fous by vyhrál AKAI Pro. Push 2 je rovněž skvěle zpracovaný kontroler, u spousty ovládacích prvků (pro příklad zde zmíním touchstrip a tlačítka) mu však chybí určitý nádech návykovosti a dotažení. Nesmírně se těším, až budu mít možnost osahat Push 3, kde je spousta ovládacích prvků přepracována.

• Funkce a propojení s Abletonem – ano, zde je již poměrně jasným vítězem Push 2. Toto prvenství mu zajišťuje obrovský displej, zobrazující spoustu důležitých informací, do toho zpětné ovládání sekvenceru… A spousta dalších věcí. Je poměrně těžké v tomto směru Push překonat, ovšem nenechte se zmýlit – APC64 není v tomto nijak extra pozadu. Navíc je potřeba vzít v potaz jeho výrazně nižší cenovku. Jeho touchstripy jsou v porovnání s dotykovými knoby přesnější a pohotovější. Zato však neumožňují náhled vybrané hodnoty na displeji, aniž by člověk danou hodnotu změnil, což dotykové knoby Pushe umožňují. Tudíž zde je pořadí jasné – vítěz Push, za ním v patách APC64 a Launchpad zůstává v pozadí, neboť jeho přístup k ovládání faderů pomocí padů je za mě téměř nepoužitelný a ovládací prvky, které najdeme na Pushi či APC64, zde zkrátka chybí.

Závěr

Zbývá jen vše shrnout. APC64 je nabušený kus železa, který si rozhodně zamilujete. Ano, má pár much, jež celkový dojem trochu kazí, to však nepřebije onen obrovský arzenál funkcí, důmyslný způsob ovládání, kvalitu ovládacích prvků a celkový dojem ze zařízení. Jakmile se jednou ocitne na vašem stole, nebudete ho chtít sundat. To vše podtrhuje poměrně přátelská cenovka. Pokud máte možnost, určitě si tuhle mašinku vyzkoušejte.