Studiový i live kompresor Empirical Labs Distressor EL8‑X Na tom přece není co testovat, prostě funguje.

Dnes už se stal klasikou, a pokud se podíváte do racků špičkových studií a kapel, je téměř jistota, že tam jeden nebo více kousků objevíte. Když jsem avizoval, že budu toto zařízení testovat, napsal mi kolega Martin Dušák: „Co na tom chceš testovat, vždyť Distressor je známý tím, že prostě funguje.” To je jistě jedna stránka, která je na Distressoru příjemná – jednoduché ovládání a v podstatě nemožnost dostat se do situace, kdy by výsledek zněl špatně. Nicméně svou oblíbenost si zasloužil ještě další věcí, a to širokou škálou zvuků, od jemné komprese s nízkým kompresním poměrem až po velmi agresivní limitaci. Škálu zvukových barev pak rozšiřuje ještě možnost saturace. Pojďme si však říct více o jeho konstrukci.

Konstrukce

Za vývojem Distressoru stojí šéf Empirical Labs Dave Derr, který zde zúročil své zkušenosti profesionálního hudebníka, majitele nahrávacího studia a vývojáře ve firmě Eventide.

Distressor vznikl již v době rozkvětu digitálního nahrávání, kdy bylo jasné, jaké jsou jeho výhody v podobě editace atd. A zároveň vznikla poptávka po zachování příjemného zvukového charakteru klasických analogových zařízení. Dave se tedy rozhodl, že nabídne analogový kompresor s obvody emulujícími chování a kompresní křivky klasických kompresorů jako Universal Audio LA2‑A, LA3‑A a LA4‑A nebo Urei 1176. To vše v kompaktním formátu, který bude vysoce odolný a přesně kalibrovatelný.

Zároveň přidal možnosti zabarvení vyššími harmonickými kmitočty. Sudé mají za cíl simulovat zabarvení lampovými procesory a liché emulují saturaci magnetofonového pásu.

Vzniklo tak zařízení v rackovém formátu 1U, konstrukce je částečně tranzistorová s použitím diskrétního zapojení a částečně s použitím integrovaných obvodů. 

Tyto analogové signálové cesty jsou pak digitálně řízeny pro lepší kalibraci a spolehlivost.

K dispozici jsou varianty EL8, což je klasická varianta Distressoru, a EL8‑X, což je novější varianta, jež Distressor rozšiřuje o obvod emulace All Buttons nebo tzv. British Mode kompresoru Urei 1176, což je nastavení speciální kompresní křivky, která vznikla, když se u 1176 zmáčkla tlačítka všech typů kompresních poměrů najednou. Také rozšiřuje původní EL8 o možnost dalšího prolinkování více kompresorů, které oproti původnímu typu nabízejí přesnější stereo obraz, což je vhodné například při masteringu. Klasické nastavení se doporučuje naopak třeba pro room mikrofony u bicích. Je také dobré zmínit, že Empirical Labs nabízí dodatečný upgrade z EL8 na EL8‑X, který spočívá v dodání obvodu a výměně čelního panelu.

Dostal jsem k testu variantu EL8‑X, takže mohu zhodnotit všechny funkce.

Kompresor

Ovládání je přehledné, zorientujete se velmi rychle. Čelnímu panelu vévodí dlouhý LED metr Gain Reduction. Za zmínku stojí, že metr je dost rychlý a přesný a nemusíte se bát mu „naložit”. Dále mu vévodí po pravé straně 4 velké bílé otočné knoflíky, každý odstupňovaný škálou 0–10. Zleva ovládají Input, Attack, Release a Output. Jak je tedy zřejmé, Threshold je pevně nastavený dle zvolené kompresní křivky, podobně jako tomu bylo u klasických kompresorů.

Pod indikátorem Gain Reduction je tlačítko Bypass, kterým se zapíná true bypass.

Pod ním je indikátor LED, jenž znázorňuje, jaký kompresní poměr je zvolen, a vedle něj tlačítko Ratio, jímž se kompresní poměr přepíná. Kompresní poměry jsou k dispozici tyto: 1 : 1 (BRIT), 2 : 1, 3 : 1, 4 : 1, 6 : 1, 10 : 1 (opto), 20 : 1 a Nuke.

• Kompresní poměr 1 : 1 je určen pro případ, že chcete použít pouze saturační obvod bez komprese. U verze EL‑8X má tato poloha ještě jedno možné využití – pokud přepnete přepínač mezi Attack a Release do polohy British Mode, aplikujete kompresní křivku British Mode.
• 2 : 1 a 3 : 1 jsou soft knee parabolické křivky pro jemnou muzikální kompresi.
• 4 : 1 a 6 : 1 mají křivku nejdříve poměrně plynulou, ale posléze prudší. Jsou určeny pro klasické komprimování signálů jako vokály, baskytara, kytara a podobně.
• 10 : 1 má kratší a ostřejší zakřivení a přímo pak emuluje klasické kompresory šedesátých a sedmdesátých let. U 10 : 1 pak v opto závorce přímo říká, že je to simulace LA2a. Nakonec i pod knoflíky Attack a Release je označení Attack (opto 10) a Release (opto 0), což nás navádí, jak nastavit časy pro emulaci tohoto klasického kompresoru.
• Další možností je 20 : 1, což je v podstatě brickwall limitér.
• A Nuke, což je agresivní limitér speciálně navržený pro limitaci room mikrofonů bicí soupravy. Nuke má navrženou speciální logaritmickou křivku Release, která umožňuje muzikálnější kompresi obzvláště na basových nástrojích, kde často dochází při kratších časech k uměle znějící intermodulační distorzi.

Detector a Saturace / Audio

Dalšími možnostmi ovládání, které jsem ještě nezmínil, je tlačítko Detector a tlačítko Audio. Tlačítko Detector je určeno k ovládání řídicího „sidechain“ obvodu kompresoru. Mód HP je filtr, který do řídicího obvodu ořeže basy, a ten tedy tzv. nedýchá při retnicích nebo při přítomnosti jiného příliš basového signálu. Další možností je zvolit obvod, který je označený vlnovkou a akcentuje v obvodu vyšší středy. Kompresor potom citlivěji reaguje právě na toto pásmo a toto nastavení je vhodné pro „ukáznění” příliš agresivních vokálů, sykavek nebo ostrých, tenkých kytar a podobně.

Poslední možností je varianta Link, která slouží k propojení řídicích obvodů s další jednotkou nebo více jednotkami pro stereo/multikanálovou funkci. 

Zajímavostí je, že pokud zapnete tlačítko Link a nemáte Distressor propojený s jiným zařízením, aktivujete jinou funkci, a to takovou, že bude obvod saturace fungovat dříve. Chcete‑li tedy použít extrémnější saturaci, je možné zvolit toto nastavení. Všechny módy detektoru lze libovolně kombinovat.

Ovládání obvodu Saturace se skrývá pod tlačítkem Audio. První možností je ořez na basech, který v podstatě funguje jako pozvolný filtr, jenž postačí na nižší basy.

Dole jsou tlačítka Dist 2 a Dist 3, což značí sudé a liché harmonické v saturovaném signálu. Oba módy saturace lze kombinovat i s filtrem. Hodnoty od 0,25 % a kolem 1 % saturace jsou indikovány LEDkou. Červená LEDka označená jako Redline indikuje 3 % a více.

Zvuk

Distressor prošel „zkouškou ohněm“ nejdříve při virtuální zvukovce kapely Dymytry. Vyzkoušel jsem jej jako paralelní kompresor pro kick snare, což je častý způsob použití mého oblíbeného zvukového inženýra Vance Powela, a samozřejmě na basu. Ale pak se usídlil na hlavním vokálu.

U všech zdrojů signálu mě překvapila jedna věc. Kromě dynamické úpravy a možnosti tvarovat obálku signálu je Distressor charakteristický tím, jak dokáže zpevnit a stmelit frekvenční spektrum. To je ideální pro zdroj signálu, který chcete protlačit hustým mixem, jako právě třeba zpěv. 

U basy bylo také citelné zvýšení čitelnosti signálu a basa získala pěkný „punch“. Bicí jako by získaly plochu a zároveň detaily zvuku, které předtím v mixu nebyly slyšet.

Charakter komprese a saturace je velmi muzikální, pevný a příjemný. Milé je rozhodně zjištění, jak široké použití kompresor má. Přišlo mi, že „seděl“ opravdu na každý signál a velmi hezky reagoval na změny nastavení. 

Vyzkoušet jsem ho mohl v terénu na několika koncertech Dymytry a na natáčení pro OK TV, kde Dymytry vystupovali živě. Ve všech těchto testech obstál na výbornou, a v televizi za mnou dokonce kolegové televizní zvukaři zašli vyzvídat, jak že mám nakroucený zpěv Václava „Noida” Bárty, že je prý „tak čistý a konkrétní“. To připisuji právě z velké části i použití Distressoru. Při zkomprimování Distressorem hlas jakoby více prolezl mixem a nebylo nutné ani používat tolik jiného processingu (EQ, deesser…).

Závěr

Distressor je právem legendární kompresor s unikátním charakterem. Jeho velkým kladem je schopnost signál protlačit mixem a dát mu plnost a váhu. Asi těžko najdete tak univerzální kompresor s tak širokými možnostmi použití.

Na to, na co je určen, funguje fantasticky, a jeho robustní provedení zaručuje, že by měl fungovat bezproblémově mnoho let.

Kdybych se mu snažil vyloženě něco vytknout, pak bych ještě uvítal potenciometr Mix pro paralelní komprimování, nicméně to je výdobytek spíše zařízení poslední doby a u analogových zařízení není tak rozšířen. 

Cena není úplně zanedbatelná za jednokanálový kompresor, ale odpovídá tomu, že je to zařízení profesionální třídy a konstrukce. Pokud to tedy se zvukem myslíte vážně, mohu vám zařízení jedině doporučit – je velice návykové.

Koupit Distressor EL8‑X na shop.disk.cz