IK Multimedia TONEX ONE je maličký IR profiler do kapsy Ověřeno u výrobce. Zvukově se malý TONEX ONE neliší od velkého.

Velký TONEX jsem recenzoval hned, jak vyšel, a od té doby ho na denní bázi používám ve studiu, takže co se zvukové kvality týče, nemám ani s jeho menším bráchou žádný problém a klidně bych ho používal. Zvukově mi vychází úplně stejně, ovládání je v rámci ekosystému totožné, obslužný software stejný. S velkou úlevou jsem při této testovací příležitosti updatoval firmware i ve velkém pedálu a konečně získal ladičku, která doposud v pedálu citelně chyběla, takže jsem musel předřadit jinou, ale tím se připravit o možnost skutečného mikro pedalboardu. TONEX ONE ji má už ve firmwarové verzi 1.0 a ladí skvěle, takže ani ve velkém samozřejmě odteď nechybí. Super, skvělý začátek.

První osahávání

Vzhledem k velikosti pedálu, kterému dominuje velký otočný ovladač Vol/Gain, doplněný podsvětlenými ovladači Bass, Mid a Treble a přepínačem Alt, jsem si musel přečíst Quick Start Guide, abych pochopil základní princip ovládání. A je logický. Pokud nesvítí Alt, platí ovládání Volume + korekce, pokud svítí, ovládání je Gain + Dynamika + Reverb. Vše v rámci použitého modelu, který si musím samozřejmě vzhledem k absenci displeje připravit v softwaru.

GALERIE: IK Multimedia TONEX ONE

4546454745484549455045514552

Pedál může sloužit buď v módu simulace, kde nám nožní přepínač přepíná model A/B, nebo v módu krabička, tzn. bez simulace bedny a pouze jeden model boxu s přepínámím On/Off.

Dává to naprostý smysl. Buď použiji krabičku jako cvičítko / kapesní aparát na tramvajový koncert, potom chci čistý/zkreslený. Nebo ho chci jako další krabičku, kterou nevlastním fyzicky, a potom ji chci umět vypnout. Tady se dostávám k jediné bolesti TONEXu obecně a tou je divná linková úroveň. Nejspíš bude nějakým způsobem souviset s impedancí, ale v zásadě platí totéž co u velkého TONEXu. Globální výstup je v zásadě větší, než kdybych tam nic neměl, a to i v režimu bypass. Input Trimer je v pozici 0 velmi vytaven, takže všechny modely budou kreslit víc než v softwaru, protože zvukovou kartu většinou krmíme do -5, -3 dB max. Tady je to z fabriky na hraně clipu, a to nikdo kromě death metalistů asi nechce. Globální výstup u velkého TONEXu i v módu bypass přehuloval ostatní krabičky, takže jsem ho musel ubrat na cca -6 dB v Global Settings. Zde bych se přimlouval za lepší dokumentaci ze strany výrobce, většina běžných uživatelů může díky tomu říct, že krabička mění zvuk i vypnutá. Vlastně ani ne, spíš zesiluje.

Začátek testu byl tedy ve znamení nastavování gainů tak, aby se v bypass módu krabka tvářila neutrálně a sepnutá spíš přitlačovala, podle nastavení Volume, a nikdy neclipovala. Vyžaduje to ponořit se do globálního nastavení, které vyvoláme podržením Alt na šest vteřin.

Dále nastavujeme pomocí korekčních potenciometrů Bass – mód sim/stomp, Mid – globální vypnutí simulací beden, Treble – input trim a Vol/Gain – Master Volume.

Zde jsem zjistil, že jinak se chová při zapojení do mixu a jinak při zapojení do aparátu, což bude podle mě souviset se vstupní impedancí a nějakým zvláštním kompromisem mezi regulérním linkovým a standardním nástrojovým výstupem (výstup je stereo/dual mono). Bylo by fajn se o tom dozvědět víc od výrobce (nejen to, že to jde) a nejlépe hned na začátku návodu.

Ale dost už negace, tohle jsem nastavil hned, zbytek bude pozitivní. :-)

TONEX ONE v akci

Jak jsem si ověřil u výrobce, zvukově se malý TONEX neliší od velkého, takže jsem směle naimportoval svoje oblíbené modely do prvních dvou slotů, které budou sloužit jako A/B, a vyzkoušel si ostatních 18, které tam byly, a všechny jsem si je hezky natáhl mezi svoje, protože některé jsem neměl. Ano, TONEX ONE má dvacet volných slotů, do nichž si v aplikaci můžu dát, co budu potřebovat live, i to, co možná nikdy nepoužiji. To, které dva presety budou A/B v módu simulace a který bude v módu krabička, dokážu určit buď v aplikaci, což je pohodlné, nebo přímo na pedálu, pomocí zmáčknutí Alt a Bypass současně (tzv. Browsing Mode), což je zase pohotové na pódiu.

Na zvuk některých přiložených profilů jsem již pěl chválu v recenzi na velký TONEX a na tom se nic nemění. Je‑li, dobrý profil, je dobrý i zvuk. Profily získáme v rámci přiloženého softwaru TONEX SE, který doporučuji rovnou upgradovat na MAX, vyplatí se to. Dále je možnost volného sdílení profilů přes síť tone.net, která je integrovaná přímo v aplikaci. Kvalita firemních profilů je pro mě dostačující a nemám potřebu si nějaké další vytvářet sám, ale i tato možnost zde je přes aplikaci, takže hračičkové si mohou dělat profily vlastních aparátů a ty následně nosit v kapse. Já jsem ty svoje našel na tone.net a vyhovují mi.

Ale to není to hlavní, na co osobně využívám TONEX. Největší devizou je pro mě právě Stomp Mode, kde si můžu v rámci hraní přes aparát nasimulovat krabičku, kterou nemám a kupovat ani nechci, protože ji potřebuji jen na chvilku a vlastně se mi nelíbí – třeba Metal Zone, Heavy Metal 2, DOD Death Metal, různé fuzzy nebo finesky. Takže jsem si do TONEX ONE dal cvičně Metal Zone a nahrál s ním několik metalových sól klukům, co ke mně do studia chodí s různými obskurními požadavky, které s oblibou realizuju právě přes TONEX nebo AmpliTube (již mimochodem ve verzi SE dostanete s TONEX ONE taky).

Nakonec i ty nejdrsnější krabičky se dají přes interní parametrický ekvalizér dotáhnout do pěkna, někdy dokonce překonají i svůj vzor, který žádným sofistikovaným EQ nedisponuje, třeba Heavy Metal od Bosse, na nějž bylo napliváno již hodně jedovatých slin, nebo třeba Fuzz Face apod. Pokud hledáte virtuální krabičku, za mě není nic lepšího, modely jsou k nerozeznání a řekněme si to upřímně, většina krabiček nejsou žádný high‑end, kde by kdokoli cokoli poznal.

V módu simulace aparátu je vždycky hodně co zkazit, ale i tady si v dané cenové kategorii TONEX vede skvěle. Neskýtá sice kromě EQ, reverbu, kompresoru a gate žádné další postprodukční efekty, takže nemůže konkurovat sofistikovaným a drahým řešením typu Fractal nebo Neural, ale na druhou stranu za cenu krabičky poskytuje velice slušnou simulaci aparátu (jakéhokoli), bedny a zbytek už stejně máte doma, ne? V kombinaci s jakoukoli další krabičkou zní velice přirozeně, reaguje na poťák na kytaře i na dynamiku hraní, podobně jako reálné předlohy přiložených modelů. Jako starter procesor při své ceně do pěti tisíc rozhodně rozčeří vody a nejmladším kytaristům může současně sloužit jako USB‑C zvuková karta. Předpokládám, že při vzorkování 44,1 kHz je to zamýšleno jako nouzový interface pro hraní si ve stand alone aplikaci, když nemám nic jiného. Převodník v normálním módu běhá na 192 kHz / 24 bitů, kvalita i latence zařízení jsou příkladné.

Za mě skvělý počin a nemít plný model, tak už ho mám v pedalboardu.

TONEX ONE na shop.disk.cz