Modelování aparátů a efektů v IK Multimedia TONEX Ekosystém pro kytaristy využívající neuronové sítě, umí spoustu věci a dělá je jinak než konkurence

Špetka minulosti

Značka IK Multimedia s svými AmpliTube má v oblasti kytarových simulací dlouhatánskou historii. Nebáli bychom se říct, že jejich kořeny splývají. Společnost přišla jako jedna z prvních s použitelnými simulacemi kytar na PC. Mělo to zpoždění, nemělo to dynamiku, ale bylo to použitelné. A znělo to nad očekávání dobře. Pod křídla IK Multimedia ovšem nepatří jen AmpliTube. Jejich současný kytarový svět se otáčí kolem slova TONEX.

Co je TONEX?

Jde o název celého ekosystému od IK Multimedia. Všechny části mají svůj význam a dohromady dávají kompaktní smysl. Jde vlastně o trojčlenku: modelování aparátů – využití na pódiu – správa modelů. Pokud už s ním nějaký pátek pracujete, pak se určitě vyznáte. Pokud ne, tady je popis členů rodiny:

TONEX Mac/Pc

Software. Samostatný program či appka nebo DAW plug-in anebo rozšíření AmpliTube 5. Tohle všechno to je. Běží na zařízeních PC, Mac, iPhone a iPad. Slouží k využití modelů aparátů, beden a efektů. Spolupracuje s TONEX Pedal i s Capture. Zvukový řetězec se skládá z ekvalizéru, noise gate a kompresoru. Za nimi je modelová sekce aparát a bedna. Úplně na konci leží reverb.

Tady se to všechno vaří a peče. Zde děláme podrobné nastavení zvuků, jež pak využíváme přímo v kompu nebo si je posíláme do Pedalu.

Ovládání je intuitivní a přehledné. Popisovat jej detailněji nemá smysl. Koukněte na demáče a videa. Modelů aparátů, beden a efektů jsou tady mraky. Něco je zdarma, něco zpoplatněné, něco jen demo verze. Je dobré se před nákupem podívat, zda zrovna neprobíhá nějaká akce.

ToneNET

Síťové prostředí pro sdílení uživatelských modelů s ostatními uživateli. Vlastně takové klasické novodobé tržiště.

TONEX Capture

Propojení aparátu s počítačem. Malá krabička rackového vzhledu. Umožní vytvářet vlastní modely z našich aparátů, beden a efektů a pak je využívat v prostředí AmpliTube. Můžeme kombinovat virtuální a reálná zařízení. Lze tedy připojovat virtuální bedny k reálnému aparátu a slyšet výsledný zvuk.

TONEX Pedal

Podlahový pedál se třemi spínači. Ke svému životu nepotřebuje ani mobil ani počítač. Funguje zcela samostatně jako normální pastička na zem. Obsahuje stovky modelů zesilovačů, kreslicích krabiček a beden (kabinetů). Jejich výběr, propojování a další vymazlení děláme přes software. Dále obsahuje Noise Gate, EQ a Reverb.

Jak pracuje modelování

K němu potřebujeme Capture a vlastní zvukovou kartu. Capture je výjimečný tím, že pro modelování není nutný mikrofon. Lze ale modelovat i s mikrofonem. Je na nás, kterou cestu zvolíme.

Propojení

Pospojujeme Capture, zvukovku, zesilovač, bednu a mikrofon. Výhodou jsou různé kombinace propojení. U některých nevyužijeme mikrofon, u jiných zase bednu. Záleží na nás, čeho chceme dosáhnout, a na našich možnostech (Máme kvalitní místnost? Máme dobré mikrofony?).

Zesilovač jde do Capture, který simuluje zátěž bedny. Aparát tedy hraje za standardních podmínek, ať máme připojenou bednu, nebo ne.

Modelování – otisk zvuku

Máme všechno propojené? Pak začneme hrát a nastavujeme hlasitosti na aparátu i na Capture, aby všechno hrálo a znělo, jak má. 

Spouštíme proces modelování. Určíme, co budeme modelovat:

• efekt
• zesilovač
• efekt a zesilovač
• zesilovač s bednou
• kompletní cestu: efekt, zesilovač a bednu

Spustíme modelování. Dojde k vytvoření zvukového otisku naší signálové cesty.

Technologie TONEX umí simulovat kreslicí krabičky, tedy Distortion, Fuzz, EQ či Boost. Naopak s ní nelze modelovat efekty, které pracují s časem nebo fází. Nezvládne tedy modulace (phaser, chorus a flanger) ani reverb, delay, kompresor či pitch-shifter.

Je to hodně podobné jako u srovnatelných technologií od konkurence (Line 6, Fractal a Kemper).

Modelování – neuronovka

Nyní přicházíme k dalšímu procesu, a tím je učení umělé inteligence (Neural Network Training). Na obrazovce běží animace a my čekáme… Hotovo, jsme ve finále.

Přichází asi nejvíc zábavná část: Přepínání, kudy hraje naše kytara – zda přes aparát, nebo počítač. Hrajeme na kytaru, posloucháme, přepínáme myší zvukovou cestu, porovnáváme. Tohle nás bavilo, protože v přímém přenosu slyšíme (a pocitem ze hry i cítíme) rozdíly.

Pokud je vše v pohodě, doladíme model výběrem obrázku a popisem.

Zkušenosti

Musíme konstatovat, že to celé funguje dobře. Vytvoření modelu netrvá nijak dlouho, za poměrně krátkou dobu ho máme na světě a můžeme jej začít využívat při práci s počítačem, což je celkem návyková věc. Vytváření modelů aparátů a kabinetů, na to jsme si už zvykli. Co nám přišlo hodně zajímavé, bylo vytváření modelů krabiček. Byla to sranda, když jsme si nasimulovali tři různá nastavení našeho kreslítka a pak jej zakomponovali jako plug-in do DAWu. Má to něco do sebe. Takto lze dosáhnout osobitosti nahrávky a celkového zvuku.

Ne vždy to fungovalo dobře. Ne vždy byl výsledek dobře použitelný. Chce to trpělivost, čas a získat praxi, jak na to. Ale nezřídka jsme dosáhli bezva výsledků, kdy model efektu či aparátu dobře ladil s celkovým charakterem nahrávky. Pak čeká uživatele radost – díky dobrému zvuku, díky snadné manipulaci s ním a také díky skutečnosti, že otisk mého reálného dvacetikilového aparátu mám v počítači a nemusím tu těžkou potvoru tahat a zapojovat.

Musíme si uvědomit, že se jedná o jakýsi statický model aparátu či krabičky. Zařízení je při modelování nějak nastavené. Což znamená, že při dalším nahrávání by bylo třeba jej nastavit jinak. A také je dobré mít na paměti, v jaké cenové relaci se pohybujeme.

Ale pokud tohle všechno rozumně přijmeme a uvedené aspekty vezmeme v potaz, pak si troufáme tvrdit, že nás při využívání těchto hraček čeká spousta zábavy a objevování.

Pokud bychom si zaprorokovali, odhadujeme, že se my uživatelé rozdělíme na dva tábory. Budeme se věnovat modelování detailněji, což nás bude stát čas a úsilí, ale odměnou budou naše vlastní osobité zvuky. Anebo na tuto činnost víceméně rezignujeme a sáhneme po hotových modelech. Jsou jich mraky, ale dřív nebo později vždy narazíme na to, co hledáme.

PS: My línější máme celkem jasno…

Neuronové sítě najdeme pod názvy Neural Networks (NN) nebo Artificial Neural Network (ANN), ale také jako Simulated Neural Networks (SNN). Lidově řečeno neuronovky.

Co to je neuronová síť? Je to počítačový program, který na začátku nic neumí. Každý klasický program (appka) je pro něco určen, něco umí. Navigovat, opravovat text, počítat čísla, simulovat formuli 1… Neuronovka neumí nic, ale umí se učit. A v tom je její velká síla. Protože vezmete stále tu stejnou neuronovku (stejný program) a natrénujete ji na navigování. Nebo na práci se slovy. Nebo na něco jiného. A máte hotovo.

Dá se nějak snadno popsat, jak sítě fungují? Představte si město. Má spoustu silnic a křižovatek. Auta potřebují projet skrz něj. Když jsou cesty volné, řidiči jezdí po hlavní třídě. Když je to ucpané u nádraží, začnou auta jezdit na opačné straně u Kauflandu. Když je rozkopaná hlavní třída, proudy aut se rozdělí do paralelních ulic.

Neuronovka se na to všechno dívá shora. Neví, kudy se dá projet městem. Dostane pouze informaci, kde je vjezd do města a kde výjezd. Dívá se, kudy jezdí auta a čemu se vyhýbají. Tím se učí, jak vypadá normální průjezd městem. Pak neuronovce sdělíme, že je ucpané nádraží. Opět se dívá na trasy aut. A tak dále. 

Takto postupně „trénujeme“ neuronovku na různé situace. Po skončení trénování ji můžeme implementovat do navigace. Až vjedeme do města, stačí říct navigaci, že je rozkopaná hlavní třída. Neuronovka nám ukáže tu správnou cestu, kterou ovšem sama nevymyslela, ale naučila se ji díky pozorování. 

Jiným příkladem může být kontrola slovosledu. Představme si, že celá čeština obsahuje pouze tato slova: tatínek, dneska, narozeniny a má. 

V normálním programu bychom naprogramovali všechny možné varianty, které dávají smysl: Má narozeniny. Dneska má narozeniny. Tatínek má narozeniny. Tatínek má dneska narozeniny. Narozeniny má tatínek.

S neuronovou sítí je to jiné. Také jde o program, ale nic se do něj neprogramuje. Necháme jej, ať si proskenuje všechny knihy české literatury, ať si z nich najde možné kombinace slov.

Dává to smysl? Jo a mimochodem – vyhledávací algoritmy Google jsou založeny na neuronovkách.

Jak to funguje na živé hraní

Saháme po TONEX Pedal. Design klasické podlahové krabičky s jedním displejem. Pedal dáme na podlahu či do pedalboardu. Má kompaktní rozměry podobné třeba těm od Strymonů.

Efekt naběhne téměř okamžitě. To je velká výhoda oproti některým konkurenčním modelujícím mašinkám, které nabíhají klidně půl minuty či déle. Je to jasné plus pro živé hraní.

Napájecí adaptér je v ceně. Dává 9 V a 1,1 A, což už jsou velké hodnoty. Na baterky ho nerozjedeme. Není zde vypínač, zapíná se připojením k síti. 

Zespod se krabička docela zahřívá, ale nikoho nespálí (ani mráz, ani kopřiva). Z boků má mazácké osvětlení, které temně rudým svitem evokuje nažhavené lampy.

Je vybaven oběma MIDI konektory In a Out. Také obsahuje sluchátkový výstup. Skvělá věc na noční hraní či ladění zvuků.

GALERIE: IK Multimedia TONEX Pedal

4276427742804281

Ovládání

Je snadné a přehledné. Pokud nepotřebujeme jít do hloubky, manuál není třeba. Vše je intuitivní, zvuk nastavíme rychle. Připomíná to klasický aparát. Potěšily nás potenciometry ze staré školy. Při otáčení hned slyšíme změnu zvuku.

Každý potenciometr ovládá dvě funkce, dané horním a dolním popiskem. K určení slouží tlačítko Alt. Buď jej stiskneme na chvilku, anebo jej trvale přepneme. Zní to jen jako drobná vychytávka, ale po chvilce poznáme, že je to velká věc: Díky tomu totiž stačí k ovládání jen jedna ruka. U konkurence jsem to ještě nikdy neviděl. Na živé hraní je to klíčová věc. Kdyby hrál Neil na kytaru, asi by řekl něco ve smyslu: Je to malý krok pro efekty, ale velký krok pro ovládání.

V některých případech měly potenciometry příliš hrubý skok. Nic zásadního, ale bylo to znát třeba u Noise Gate na zkreslenějších zvucích nebo na Volume při nižších hlasitostech.

Jak to hraje

Pedal zvládá kompletní paletu zvuků, od čistých přes crunch až po zkreslené. To je asi zásadní výhoda: S jedním nožním pedálem dostaneme kompletní pokrm.

Vestavěné Noise Gate, EQ a Reverb stačí kvalitou na základní potřeby dobarvení zvuku.

Když jsme zkoušeli zapojit více kytar, charakter výsledného zvuku se úplně nezměnil. Efekt na ně příliš nereagoval. Inu, nějaké rozdíly mezi reálným aparátem a modelováním tu stále jsou.

Dynamika je slušná, jen s drobnějšími omezeními. U zkreslených zesilovačů to asi není třeba řešit, bylo to cítit spíše s čistými aparáty. Ale v pohodě můžeme prohlásit, že ani bluesman nad zvukem neohrne nos. A jasně, ve výsledku hodně záleží na připojeném zesilovači a bedně. 

V projevu nás potěšila reakce na Volume na kytaře. Zvuk se otevírá a uzavírá, jak očekáváme.

U některých zkreslených zvuků zvuk bručí úplně stejně jako reálný aparát. Nevíme, jestli je to náhoda, snaha o co nejvěrnější simulaci aparátu anebo prostě jen škodolibost. Ale máme tu Noise Gate.

Tovární zvuky byly hned použitelné, najdeme mezi nimi od pravověrně čistých až po metal. Fakticky umějí všechno – kromě svíčkové a koprovky.

Komu to prospěje?

Na netu najdeme videa s názvy jako „Jde o Kemper Killer?“. Takhle hluboko jít nechceme. Nebylo by to fér s ohledem na rozdílné cenové kategorie. Rozhodnutí, jestli je lepší Helix, Fractal, Kemper nebo TONEX, je na každém z nás. A na našem rozpočtu. Hledejme, zkoušejme, ochutnávejme.

Pokud bychom měli zmínit, v čem je TONEX Pedal silný, pak zmíníme bezvadný rozměr a šikovné ovládání. Jedna malá pastička na zem a máme to tam. Výrobce podle nás přesně vystihl žádoucí rozměry pro středně movitého kytaristu na živé hraní: není to ani malé, ani velké. Jeden spínač by byl málo, deset zase moc. 

Tři podlahové spínače nás baví. Dá se s tím šikovně přepínat, máme tu potenciometry na nastavení zvuku. Není přehnaně složitý, prostě tak akorát.

Capture propojuje aparát s počítačem. Jestli jste to někdy zkoušeli, víte, že prosté propojení aparátu skrz zvukovku není to pravé ořechové, nehraje to dobře. Také umí dělat modely bez mikrofonu, to je veliká věc. Víme, o čem mluvíme. Nastavování mikrofonů je věda, alchymie. Máme zkušenosti s vytvářením modelů IR pro Kemper – a není to vůbec sranda.

Jak TONEX využít a kudy se dát?

Ono to vlastně není nijak složité. Stačí si ujasnit, k čemu vlastně chceme TONEX využívat. V čem by se nám nejvíc hodil? Základní výběr by se mohl ubírat těmito cestami:

• Jsem člověk studiový a bude pro mě hlavní software, nebo plug-in?
• Jsem člověk pódiový a chci využití na živé hraní s kapelou?
• Jsem člověk hladový a žeru aparáty a efekty? Baví mě hrát si se zvukem, vytvářet modely a nové barvy?

Na každou z otázek dává TONEX odpověď. Je široce rozkročený.

Jako třešničku na dortě zmíníme webové stránky výrobce. Jsou dobře zpracované a přehledné. Není třeba moc času na získání povědomí, co se na nich dá najít. Jenom občas mají „záchvat“ a častěji, než je zdrávo, vyskakují bannery k přihlášení odběru info e-mailů. Díky, nechci.

Závěr

Koncepce TONEX se ukazuje jako velmi užitečný nástroj při nahrávání ve studiu, pro snímání modelů do počítače i na živé hraní. Podle slov výrobce využívá TONEX na simulaci neuronové sítě. To běžnému uživateli asi moc neřekne. Ale to není důležité. V dané cenové kategorii hraje a zní velmi dobře. To platí pro celou technologii, všechna popisovaná zařízení.

TONEX toho umí spoustu. Je zřejmé, že v IK Multimedia vědí a mají zkušenosti. Dělají věci jinak než konkurence. Nevedou zákazníky k zakoupení jedné drahé mašinky, nabízí svůj pokrm po kouscích.

Ve výsledku je skvělé, že mají kytaristé další volbu, co si vybrat.

Koupit TONEX Pedal na shop.disk.cz

Koupit TONEX Capture na shop.disk.cz