logo Disk

Recenze: Universal Audio Apollo 16 Rovnýma nohama do extraligy

Věcičky od Universal Audia vypadají, jako by vypadly ze stroje času nastaveného na dvě protichůdné hodnoty: Retro design s technickými parametry z budoucnosti.

Kategorie: Studio - Recenze
Muzikus | 14. prosince 2014

V hangáru

Úvodní věty nemají být snahou o parafrázi slavné hlášky „... země, kde zítra znamená včera...“, ale konstatování, že Apollo 16 je fajn. Jednotka v sobě integruje efektovou jednotku DPS a audio rozhranní 16 vstupů x 16 výstupů připojitelných přes konektor DB25. Rozlišení je nekompromisní: 192 kHz na 24 bitů. Čip je ve verzi Quad (tedy čtyři procesory). Toto celé vyžaduje odpovídající železo, je důležité si předem zkontrolovat, zda náš Apple nebo PC bude Apollu stačit. Připojuje se přes Firewire 800 anebo lze dokoupit rozhranní Thunderbolt. Máme tedy před sebou systém, který nám má pokrýt vše, co budeme ve studiu potřebovat, od AD/DA převodníků po jednotku DSP na spouštění plug-inů.

Jak fungují a co přinášejí DSP procesory UAD?

Jak fungují a co přinášejí DSP procesory UAD?Co je to DSP processing, co přináší uživatelům domácích a profesionálních studií a na jakém principu fungují DSP produkty UAD-2 a Apollo značky Universal Audio? Přečtěte si přehledný souhrn zkušeného produktového specialisty Milana Včelaře.

Aerodynamika

Karta vypadá po všech stránkách luxusně. Stříbrná barva spolu s VU metry je navýsost elegantní. Racková ucha nejsou odnímatelná. Tělo je perforované, takže je vidět dovnitř. Na plošných spojích je několik problikávajících LED diod. Uvnitř není větrák, karta pracuje potichu. Kartu nelze přímo dát do sítě, je nezbytný zdroj velký jako ty klasické které máme k notebooku. Potěší dostatečně dlouhá přívodní šňůra. Po zapnutí se prosvětlí logo UA na čelním panelu, proběhne efektní probliknutí diod LED metru. Hlavní kolečko je efektně podsvětleno zelenou nebo červenou barvou signalizující míru otočení.

Kromě stručného instruktážního manuálu (navštívit web je nutností už kvůli registraci plug-inů) je v krabici katalog efektů UA vyvedený na elegantním křídovém papíře. Součástí balení není žádný break out kabel, ten je nutno si obstarat. 

Pro časopis Muzikus napsal Ladislav Ptáček.

Kdo by v této souvislosti nezmínil legendární kosmický program NASA? Určitě doporučuji knihu Tomáše Přibyla Poklady kosmonautiky nebo jeho přednášky, které najdete na netu. Hodně dobré jsou Po stopách programu Apollo anebo Kritické okamžiky sovětské kosmonautiky. Stojí to za poslech!

Vestibulární aparát

Na čelním panelu je šestnáct desetisegmentových LED ukazatelů úrovně. Uživatel si přepíná, zda zobrazují vstupy nebo výstupy. Zcela napravo jsou dva segmentové sloupečky ukazující úroveň hlavního výstupu.

Po instalaci softaru se dostaneme k aplikaci Console, koncipované jako klasický mixpult. Všechno zásadní nastavení se odehrává právě zde. Je přehledná a rychle se na ni dá zvyknout. Po opětovném zapnutí si pamatuje poslední nastavení.

V ceně Apolla 16 byl balíček zvaný Analog Classics Bundle, který obsahuje čtveřici: -LA2A  Classic Audio Leveler, 1176LN / 1176SE  Classic Limiting Amplifiers, -Pultec EQP1A , Realverb Pro . Ale občas se naskytnou promo akce, v rámci kterých se dá získat i něco navíc.

Velkým plusem UA jsou jejich dodávané plug-iny. Ty už si vydobyly své pevné místo pod digitálním sluncem. Doporučuji např. testy Víti Křivánka na stránkách Muzikusu (č. 6 a 7/2012), kde se jim podrobně věnuje. Lze je routovat prostřednictvím ovládací konzole a efektovat například zvuk do sluchátek v reálném čase při nahrávání. Anebo si efekty navěsíme v našem DAW tak, jak jsme normálně zvyklí. 

Proklamovaná latence 1,1 ms se týká nejvyšší vzorkovací frekvence 192 kHz. Na 44,1 kHz naměříme zhruba dvojnásobek. Pokud jsem používal plug-iny normálně v DAW, pak se mi latence pohybovala zhruba kolem deseti milisekund pro vstupy, respektive pěti pro výstupy, v závislosti na nastavení bufferu.

Druhou kosmickou

Při práci se systémem se potvrzuje, že tady jsme prostě v úplně jiné lize, než na jakou je většina muzikantů od digitálního zvuku zvyklá. Ať jde o mikrofon nebo linku, zní to přesvědčivě. Vstupy mají, stejně jako převodníky, svoji kvalitu. Ne, ten rozdíl není nijak zásadní při nabrání jedné nebo dvou stop. Ale když se postupně nabírají tracky, celkový zvuk to tam prostě má.

Hodilo by se, kdyby na těle bylo více ovladačů, minimálně sluchátkové výstupy s regulací. Práce s myší není to pravé, nějaká hardwarová konzole se jeví nezbytností. Využití plug-inů naživo při nahrávání je něco, na co si člověk velmi rychle zvykne. O to těžší je přistání do reality, kde nejde o běžnou věc.

Celý test by tak bylo možné shrnout do vět: Není nutné podrobně rozebírat, jak to funguje, co všechno to umí a jak se to ovládá. Protože to funguje skvěle, umí to skoro všechno a ovládá se to logicky a intuitivně.

Přistáváme 

Je toho hodně, co test nepostihne. Například, že karty Apollo 16 jde spojit dohromady (systém master - slave). A že spolu se zdvojnásobením vstupů a výstupů tak získáme i více výpočetního výkonu. U tak rozsáhlého systému, jakým Apollo 16 je, není úplně reálné detailně testovat vše, co dovede. Prostě jsme se jen pokusili „říci“, že něco takového existuje. Ostatní zkoumání je na nás (slovy klasika: „... a hlavně teda na vás.“. Mrkněte na web, informací a podkladů je skutečně hodně. 

 

     
     
  Kde koupit Universal Audio Apollo 16?  
     
     

Chcete se dozvědět více?

Milan Včelař

Milan se dlouhodobě věnuje produktům pro studiovou práci, profesionální mixáž a živé ozvučení a to nejen jako zkušený produktový specialista, ale především jako dlouholetý uživatel.

Kontaktovat jej můžete na uaudio@disk.cz 

Produkty, o kterých se píše v tomto článku, najdete i v našem eshopu:
Líbí se Vám tento článek? Pošlete ho dál!
Přečtěte si také další související články:

Komentáře