Na JAMU se vyskytuji nějaký pátek, a protože učím i skupinové předměty, stává se pravidlem, že téměř každý rok nahrávám nebo učím nahrávat nevidomé muzikanty.
Zprvu jsem si myslel, že všichni nevidomí studenti budou stejní nebo hodně si podobní. Časem jsem ale přišel na to, že jejich handicap vůbec nesešněroval jejich rozmanitost: jsou mezi nimi lidé skromní i průbojní ba velice sebejistí až sebestřední, intro i extraverti, racionální oproti emocionálně vnímajícím a tvořícím.
Jedno mají ale společné: touží se svou hudbou plnohodnotně prosadit ve společnosti. A to je dobře. Jen díky tomu, že nedostávají tolik vizuálních informací, musí jít na věc jinak. To se ale stává naopak jejich výhodou. Např. většina jich bezvadně zpívá.
To, že výborně slyší v rovině melodické (jsem nad či pod) i rytmické (utekl/a jsem, opozdil/a jsem se), je pro mne naprostý standard. Vždy mě však dostane, kolik informací emočních i významových dokáží z audio informace dekódovat.
Na každé cvičení či seminář s nevidomými se člověk musí speciálně připravit. Rozmyslet si, co a jak bude vysvětlovat, ale hlavně, jakou nahrávací či mixážní techniku použije. Tak, aby nevidomí muzikanty překonali obavy nebo ostych a aktivně se do procesu nahrávání či tvoření hudby na počítači zapojili. Aby je to bavilo. K tomu potřebují speciální komfort, vlastně svoji bezpečnou tvůrčí zónu. Aby v ní ovládací prvky ležely po ruce, kde mají, a šlo jimi ovládat, co potřebuji.
Rád bych se proto podělil o zkušenosti, ale hlavně tipy, jaké hardwarové prvky mohou v domácím studiu nevidomým muzikantům či zvukařům usnadnit práci.
Mikrofony: co všechno si mohu nastavit na těle mikrofonu?
Většina muzikantů nahrává doma na mikrofon kontaktně, tj. z krátké vzdálenosti, např. od 30 do 50 cm. V tu chvíli oceníme, když se na těle mikrofonu nacházejí ovládací prvky, kterými mohu nastavovat základní parametry, jako jsou vstupní úroveň, ale také směrová charakteristika či barva.
Univerzální USB mikrofon Uber Mic od firmy M-Audio splní většinu těchto požadavků. Postavíme jej na trojnožku na stůl před sebe a zespodu do něj zapojíme i sluchátka. Na zadní straně těla má první otočný potenciometr, kterým můžeme nastavit vstupní citlivost, druhým potom přepínáním čtyři směrové charakteristiky. Na přední straně prvním otočným knoflíkem ovlivňujeme míru hlasitosti ve sluchátkách, druhým poměr mezi natáčeným signálem a playbackem. Bez významu není ani tlačítko Mute, kterým vypneme vstup - mikrofon, aby nelezl do poslechu při přehrávání již natočeného materiálu. Všechno pěkně při ruce.
Počítejte s tím, že na otočných knoflících není mechanický zářez či hřeben, aby vás informoval, v jaké úrovní se knoflík nachází. Takové hmatové značky lze ale opatrně dolepit.
Tip: při kontaktním nahrávání budeme potřebovat zavřená sluchátka, aby do užitečného nahrávaného signálu neprosakovaly žádné playbacky.
Kondenzátorový NT2000 od Rode patří již do dražších studiových mikrofonů, má typický teplý zvuk. Na těle postrádá potenciometry pro plynulé ovládání úrovní hlasitosti, ty musíme nastavit na zvukové kartě nebo DAW ovladači. Leží tam však 3 větší otočná kolečka s velkou čitelnou hmatovou značkou/prohlubní sloužící pro nastavení směrových charakteristik, průběžného řízení míry horní propusti nebo útlumu.
Zvuková karta: velké otočné kolečko pro ovládání úrovní se hodí!
Pořádně velký otočný potenciometr, např. 5-10 cm v průměru se hodí nejen nevidomým. Prostě nám umožní měnit úrovně, např. hlasitost velice detailně.
Zvukovka M-Track 2X2M od firmy M-Audio má takové velké otočné kovové šasi/kolečko na horní desce téměř uprostřed. Lehce jej hmatem najdeme. Po obvodu je hrubě zrněné, neprokluzuje mezi prsty. U horního okraje horní desky pak leží dva menší otočné ovladače pro mikrofony a další dva pro přepínání režimů a hlasitost sluchátek. Umístění potenciometrů na horním panelu je pro nevidomého muzikanta bezesporu výhodou.
Komplete Audio 1 od Native Instruments nabízí rovněž velký otočný „knob“ na „střeše“, horním panelu. Zbytek už ovšem musíme hledat vměstnaný na čelním vertikálním panelu. Nachází se tam otočný potenciometr pro mikrofon, druhý pro linku/nástroj, třetí pro přepínáním pro režimy vlastní karta versus tzv. „hostující“ karta, čtvrtý pro sluchátka. Jejich výhodou je sice lehce vystouplá, ale přece jen nahmatatelná čárka-značka.
Pokud by vám stačily otočné „knoby“ jen na čelním svislém panelu, potom je tu např. cenově milý převodník U22 XT od ESI. Najdete tam jedno objemnější hlavní otočné kolečko a další menší dílčí.
Pokud toužíte po převodníku s minimálním vlastním šumem, je tu Babyface Pro od vyhlášené německé firmy RME. Ta patří mezi špičku mezi zvukovými kartami. Co do otočných ovládacích prvků je ale velmi strohá. Nabízí jen jedno, zato s velkou ergonomickou značkou - prohlubní velikosti bříška ukazováčku. Bude vás po hmatu přesně informovat, jakou míru jste nastavili. Zbytek si však už musíte připravit sami v koordinaci s vaším nahrávacím a editačním programem, nebo virtuální aplikací Total Mix. Pomocí tlačítek In, Out s tlačítkem Select a dalších můžete vybírat různé kanály a nastavovat jejich úrovně. Důležité je zapamatování si posloupnosti kanálů a sluchová kontrola nastavení.
MIDI klávesy: s lepší klaviaturou nebo více ovládacími prvky?
Ze zkušeností dobře vím, nakolik je pro nevidomé muzikanty důležitá klaviatura s vyváženou kladívkovou mechanikou. A rovněž i Volume pedál. Dokáží s nimi dělat v reálném čase přímo divy. A vždy koukám, jak se dokáží bezpečně trefit do „po svém“ bez metronomu frázovaném podkladu.
Na trhu se však nacházejí dvě do určité míry se lišící kategorie MIDI kláves: více pro klavíristy, anebo více pro zvukaře. Projděme si podrobněji onu druhou. Díky množství prvků na panelu vám zjednoduší ovládání vašeho digitálního pracoviště.
Jako příklad může posloužit řada MPK od firmy Akai. Podívejme se na konkrétní klávesy, jimiž jsou MPK26. Mají sice polovyváženou, tedy ne plně citlivou klaviaturu, zato ale s 49 klávesami. Muzikantovi nahrávajícímu v domácím studiu perfektně poslouží horní panel: zahrnuje 8 otočných ovladačů s azimutem 360°, 16 MPC padů s dotekovou a rychlostní citlivostí, 8 tahových potenciometrů, transportní zónu pro spouštění, zastavování, přetáčení i další operace. Lehce si zapamatujete, ve které zóně leží jaké prvky. Pokud ovladače synchronizujete s vaším editačním programem: se stopami, virtuálním mixážním pultem, s virtuálními nástroji a efekty a vše si uložíte jako šablony, máte jasno. Otočnými potenciometry můžete řídit např. efekty, pady spínat různé funkce, tahovými potenciometry nastavovat úrovně. A vaše práce poběží jak po másle.
Podobně je na tom klávesová řada CODE od M-Audio. Obsahuje stejné zóny ovládacích prvků. Jejich počet záleží od rozměru MIDI klaviatury a počtu kláves.
Mixážní pulty a DAW kontrolery: musím se bezpečně orientovat, kde co leží
Mixážní pulty a DAW kontrolery jsou už „vyšší dívčí škola“. Je jasné, že jejich zprovoznění a naučení se vezme nevidomému muzikantovi mnohem více času než tomu, komu zrak slouží. Pokud ale zvládnete práci s nimi, hurá! Ušetříte si spoustu časů a zbytečných kroků. Daný editační krok dáte tzv. na první dobrou.
Podívejme se na jeden typický mixážní pult a jeden typiícký DAW ovladač.
Pult StudioLiveAR12 USB od firmy PreSonus propojíme s počítačem prostřednictvím rozhraní USB. Má dvanáct vstupních jednotek, zvukařským žargonem šavlí, začínajících a jdoucích zleva doprava. Vespod se nacházejí tahové potenciometry. Pokud byste k nim hned vespod nalepily braillovým písmem vytvarované číslice, víte hned, kde se nacházíte. Potom stačí jít po kanálu – šavli nahoru a nastavovat panorama, Auxy – sběrnice, kterými distribuujeme zvuk do dalších stop či zařízení, ekvalizaci, vstupní citlivost aj. Více napravo se pak nacházejí tahové potenciometry pro monitory nebo tzv. main channel – hlavní sběrnici. A StudioLiveAR12 USB poslouží nejen pro ovládání editačního programu, ale i jako tradiční mixážní pult.
FaderPort 8 od stejné firmy PreSonus je čistý DAW kontroler, česky zařízení pro ovládání nahrávacího a editačního programu. Podle názvu obsahuje vstupních kanálů 8. Ty jsou vybaveny stroze: jen jedním tahovým potenciometrem. Zbytek už musíme řešit pomocí tlačítek rozesetých po obou stranách tahových potenciometrů: ať jde např. o panorama, sendy, ovládání plug-inů, umlčení stopy ad., které kombinujeme s tlačítkem Select. Navíc nabízí tlačítka definující způsob přemazávání nahrané stopy, jako jsou Latch, Touch, Trim ad. K zahození není rovněž větší otočné kolečko, kterým v režimu Play můžeme pomalu přehrávat stopu a najít dle sluchu místo, kde chceme střihnout, nebo které potřebujeme opravit.
Tip: Jak StudioLiveAR12 USB, tak FaderPort 8 jsou plně kompatibilní s programem Studio One. Tj. program a harware se spolu sami propojí. Nemusíte složitě hledat a navazovat jednotlivé funkce.
Holt nevidomí muzikanti to mají těžší. Ale od toho bychom tady měli být my vidomí a dokázat jim pomoci. Rovněž tak distribuční firmy a výrobci. Mít s mini trpělivost, poslouchat je, a pokud je to trochu možné, připravit jejich pracoviště tak, jak je potřebují. Věřím, že se to společnosti i každému jednotlivci v dobrém vrátí.
