logo Disk

S klikem nebo bez? Aneb Břéťo, nestrkej ho, kam nepatří! Přesně versus volněji! Živě nebo z databanky?

Rozšiřuje se nám tady takový nešvar: studenti a žáci kromě toho, že říkají prcat, když začneme nahrávat, prvně dí: „Spusťme metronom“. A to i v takových žánrech jako šanson, country, romantismus ad. Je to dobře? Co se stane, pokud se necháme klikem bez rozmyslu řídit?

Kategorie: Studio - Tipy & Triky
Ondřej Jirásek | 1. července 2020

Proč vlastně klik spouštíme?

Waldemar Matuška: Nesmíš být nikdy líný, nesmíš se práce bát!

Vím, že je to na jednu přes ústa, začínat touto chytrou poučkou, ale do jisté míry je pravdivá. Proč vlastně metronom v DAW používáme? Aby nám jiná objektivní instance změřila náš výkon, a když se trefíme, máme glejt, že je vše v pořádku!

Skutečně v pořádku? Co když klik vypneme a poslechneme si vlastní záběr znovu? OUVEJ! První těžká doba nám může sice lícovat, ale ostatní jsou ještě rozbitější, než byly! A taky jde najednou slyšet, že nás cosi tahalo buď dopředu, nebo dozadu. Výkon ztratil přirozenost a švih. Co teď?

Tip 1: Nebuďte líní, neusnadňujte si to tolik! A netrpte obsesí, že hrajete nepřesně!

Disco není čardáš

Nicméně i tak, když vše zvládneme a figury či laufy zahrajeme až roboticky přesně, nemusí být zdaleka vyhráno. Existují totiž styly, kde je mechanicky přesně pulzující rytmus podmínkou (disco či třeba klasicistní rokokové pasáže hrané rukama, techno hrané automatem), ale proti tomu stále ještě převládá většina stylů, kde je hýbající se tempo podmínkou. A to tempo v rámci ucelených frází (např. jazz či country) v žánrech typu lidové písně s cimbálem, impresionismus či expresionismus (za příklad může posloužit impulsivní Leoš Janáček). Navíc se zpomaleními (ritardando) a zrychleními (accelerando), propletené náhlými stopkami, generál pauzami a korunami.

Tip 2: Břéťo, nestrkej ho, kam nepatří (klik totiž definuje žánr či styl)!

Notační programy, např. SIBELIUS umožňují měnit tempo číselně (BPM žlutě označené) i slovně (červeně). Změny tempa jsou ale spojité jen do určité míry.

Každý má svůj bio rytmus

Jsme jedineční a to se prolíná jak do rytmu a intonace, ale také do barev. Prostě se náš psychologický profil zrcadlí v našem hraní. Nervák hraje i píše jinak než flegmoš. A vše souvisí se vším, takže když někomu začneme klikem šněrovat jeho rytmus, sáhneme mu i do intonace, např. nestačí určité tóny doladit, anebo je doladí jinak. A obvykle sáhneme ještě více do témbru: změna délky v parametrech Attack, Decay i Release dokáže změnit nejen u perkusivních nástrojů barvu podstatně!

Tip 3: Frázování i dolaďování je rys naší osobnosti.

Pozn. Jako příklad poslouží vídeňský valčíček. Druhá a natož poslední doba nejsou přesné čvrťové noty, ale délky za sebou víc a víc zkrácené. Tehdy se valčík začíná houpat a tanečníkům se lépe trsá. Zkrátka nejsme roboti a s rytmem zde utíkáme.

Ruko a prsto +++ (klady)

Prstoklady se podílejí na rytmu a tím také podstatně na barvě. Např. klavíristi i hráči na dřevěné dechové nástroje proklínají čtvrtý, oproti jiným méně pohyblivý prst, tedy prsteníček. Zároveň nám ale tyhle rozdíly tvoří odlišné valéry a vlastně jakési bio procesy (v rytmu, intonaci i barvě) plynoucí uvnitř hudby.

A bubeníci by vám mohli vyprávět, co práce dá srovnat obě ruce. Levá je prostě levá. Když se vám ale v MIDI podaří tužkou takové pasáže precizně vyžehlit, barvy se zunifikují. Výsledek? To je ale nuda!

Tip 4: Dvě ruce nehrají stejně! Natož 10 prstů!

Pozn: MODO Drum od IK Multimedia je virtuální bicí nástroj. Pokud do něj nasázíte délky jako do řady namnožené klony, zredukujete živost. Mnohem zajímavější je odlišit levou a pravou ruku jak silou a délkou, tak i místem úderu. A to se nebavíme o tom, že v případě živého nástroje doznívající prohýbnutí se blány vyvolané úderem pravé ruky ovlivní i barvu úderu levé ruky. I když levá hraje na trochu jiném místě blány (fyzika by v tomto případě mluvila např. o tlumení, hysterezi, úhlové rychlosti ad.).

Akord zahraný prsty na chlup současně i silně nemá barvu

Možná se budete divit, ale někteří klavíristi po několika kvintakordech zahraných na stejném nástroji poznají dle barvy, kdo z kolegů to byl. Japa že to? Každý má jiný algoritmus v prstech a někdo nastoupí dříve s malíčkem, jiný zase s palcem. Stačí, když se pořadí prstů liší jen v milisekundách. Nastoupí-li dříve vrchní hlas, vygeneruje se jiná mixtura, než když nastoupí prvně hlas spodní. A samozřejmě že svou roli navíc hraje síla jednotlivých tónů v akordu: podílí se na jedinečném souzvuku rovněž velkou měrou. A vše umocní spolu rezonující struny!

Příklad zcela lícujícího (mtrvého akordu) a akordu mírně rozsypaného, hraného prsty (žlutá šipka). VST Halion jej pak zahraje mnohem živěji.

Pokud barvy v uchu máte, interprety hned poznáte!

Tip 5: Přesně zařezávající akordy nemají takovou barvu, jako mírně rozsypané.

Jestliže nalijete z notátoru akordy přes MIDI do DAW, uhlídejte si, jak byly exportovány. Pokud jako navlas silné a současné tóny, není to to pravé ořechové. Zkuste je tužkou překreslit jako mírné arpeggio s různou silou not, anebo si najít v notátoru algoritmus, který to umí.

Osobitý témbr nebo robotická čitelnost?

Existuje už řada skladatelů, kteří z ekonomických i estetických důvodů nahrávají symfonickou či filmovou hudbu převážně pomocí samplerů a virtuálních nástrojů. Facebook i Youtube se jejich ukázkami jen hemží. A existují mezi nimi rozdíly: u některých z nich mrtvost vzorků bije do očí, jiní dokáží pracovat s databankami mnohem citlivěji a kreativněji.

Přečtěte si také:

Snímáme bicí soupravu: co za mikrofony a kam je umístit

Snímání bicí soupravy tak, aby měla vynikající zvuk, patří mezi chloubu zvukařů ve studiu i na koncertech. Jaké ale použít mikrofony a kam je umístit, abych získal zvuk, který si d…

Samplery změnily muziku

Kdo by dnes v domácím studiu nepoužíval sampler! Některé ale znějí živěji, jiné přes všechny snahy unyle a mrtvě. Čím to? A proč pomocí nich řada muzikantů vytvoří parádní skladby…

Patří budoucnost virtuálním nástrojům?

Kdo skládá, aranžuje, anebo prostě rád pracuje s větším množstvím různých hudebních nástrojů, tak už určitě narazil na nějaký virtuální nástroj. Ale co je vlastně uvnitř takového p…

Zapomeňte na stereo: točte a poslouchejte v celém prostoru

Posloucháte v surroundových formátech 5.1, 7.1, 7.1.4 i jiných? Je to podstatně jiné než ve stereu! A jestliže jste zkusili i prostorově něco natočit, víte, kolik to dá práce, ale…

Pokud patříte do téhle tvůrčí skupiny a navíc se trápíte tím, co nahrát pomocí živých nástrojů a co z vyžehlené databanky, často čelíte problému, který se jmenuje čitelnost. Zahuštěná akordická sekvence zahraná notátorem či samlerem bývá obvykle průzračnější: diskanty, střední hlasy i basy vyrovnané. Dáte to zahrát živým muzikantům a kakraporte, část hlasů se utopí. Pak dřete, abyste je ekvalizací vytáhli.

Ovšem čitelnost nemusí být vždy výhodou, proti ní často stojí živost. Zvažte, co kdy hraje důležitější roli!

Tip 6: Převedení záznamu z notátoru do MIDI a z MIDI do sampleru dýchající skladbu neudělá!

Zvuky v Komplete 12 od Native Instruments jsou velice živé a věrné, ale musíme s nimi umět zacházet.

Návěští pomůže

Naopak metronom může posloužit na předělech, kde se mění tempo. A to navíc v poměru, který se tížeji chytá (např. 3:7). Stačí položit do takového místa korunu, a jak doznívá, podložit ji náťukem do tempa nového. Všichni se při nahrávání rychle zorientují.

Tip 7: Stačí dvě doby návěští (precount), abyste se dostali do nového odlišného tempa.

Změny tempa skladbu oživují

Samozřejmě, že plynulé, ale třeba i skokové změny tempa skladbu oživí. Pokud však používáme jen samplery a virtuální nástroje, stále čelíme problémům s tranzienty - přechodovými jevy. U spousty spojů jde mezi jednotlivými notami prostě poznat, že byly svázány nepřirozeně. Že předchozí vzorek odezněl a k němu se přilepuje vzorek, který se teprve začíná rozeznívat. Že mezi nimi neexistuje interakce, kdy by se vzájemně ovlivňovaly (prorůstaly) ve výškách a hlavně ve spektru.

Tip 8: Představte si, jak byste skladbu hráli na nástroj nebo zpívali, a podle toho rozhýbejte tempo.

Editační programy jako Cubase, Nuendo, Studio One ad. obsahují stopy pro změny tempa. Ty mohou probíhat v režimu Jump, Ramp nebo se automaticky zapisovat dle hýbání s faderem.

Jump není Ramp

Ve stopě Tempo track můžeme malovat a tužkou měnit tempo - počítač podle toho vlastně nastavuje počet úderů/dob za minutu BPM (beats per second). Důležité je, jak budou změny probíhat. Všimněte si, že v okénku pro Čecha s podivným názvem insert curve (pozn. redaktora: Nezaměňuj s významem "Inzeruj lehčí děvu") můžete nastavit režim Jump (skokem), anebo Ramp (plynule). Skokové změny se nehodí do plynule se zpomalujícího (ritardando) nebo zrychlujícího se (accelerando) úseku. Ramp naopak proběhne plynule. Ale i tak v nepříznivém poměru obálek nasamplovaných vzorků vůči tempu skladby půjde často poznat, že pracujete s umělými zvuky.

Tip 9: Nezapomeňte, že v tzv. stopě pro tempo (Tempo Track) máte k dispozici i režim Ramp (plynulou změnu tempa).

Stačí 1-2 živé vrstvy a hned to zní jinak

Živý instrument hraje spojitěji. Sice nemusí být tak vyžehlený a průrazný jako zvuk ze sampleru či virtuálního nástroje, ale každopádně náš mix oživí. A zkušenost nám potom praví, že stačí 1-2 takové volnější vrstvy a patřičný dynamický poměr mezi nimi (živé nesmí hrát roli Popelky) a umělost tím snížíme!

Čím bude mít živý nástroj hustší fakturu (např. hodně šestnáctinových not), tím více naruší mechaničnost sekvenceru. Záleží ale na konkrétní pasáži a proporcích.

Tip 10: Další nepřesné a hlavně živé vrstvy rozbijí první robotickou.

Zkuste kombinovat barvy ze Sampletanku s živými nástroji!

Živý muzikant nehraje na klik stejně jako sekvencer

Čím o technicky náročnější pasáže půjde, tím více se obvykle bude odlišovat výkon živého muzikanta od sekvenceru. A nejen v délkách, ale i v barvě a ladění. Aby např. houslista či klavírista zahrál bleskurychlý lauf, musí si jej zjednodušit a některé tóny pojme jako průchozí - méně zřetelné či tzv. vyhrané.

To ovšem nemusí být na škodu, technická laťka naopak formuje rukopis interpreta ba virtuosa. Zkrátka je dobré dopředu počítat s tím, že stylově jinak na klik vyzní živý muzikant a jinak sekvencer. Např. u skladeb disco ze 70 let (Bee Gees, ABBA, Michael Jackson ad.) jde slyšet, že byly některé sice nahrány na klik, ale živými muzikanty. Naopak jsou na tom styly jako house music, hip hop, techno, které vyžadují mechanické repetivní sekvence z digi přehrávače.

Tip 11: Stylově jiné je živé hraní na klik a jiný už robotický sekvencer.

Ve VST Miroslav Philharmonic nastavujeme u vzorků symfonických nástrojů jen 2 dynamické parametry: náběh a doznívání.

Může obálka ADSR ovlivnit živost?

Rozdílně dlouhé fáze Attack a Decay a jinak dlouhý Release dokáží přesnost či nepřesnost nástupu ovlivnit podstatně. Stejně jako si při živém hraní musí dirigent ohlídat, aby všichni nejen stejně nastoupili, ale i tón jednotně nasazovali a ukončovali, musíte vy zkontrolovat dynamické obálky použitých umělých rejstříků. Pokud chcete jednotu, použijte ADSR co nejvíce podobné (ale pozor, co je pod obálkou za vzorek). Pokud vyžadujete různorodost, nebojte se odlišných tvarů.

Tip 12: Mrkněte se, jakou ADSR mají vzorky ve virtuálních instrumentech: odlišné podpoří živost a naopak!

Bicí modul Battery jako perkusivní nástroj je na nastavení křivky ADSR mnohem přísnější a detailnější: obsahuje 5 parametrů.

A jsme u konce chytrých pouček. Pokud vám i tak nepomohly a žene se na vás rozlícené publikum, poradíme vám už jen parafrází písničky (OPĚT) Waldemara Matušky:

Všechno sem odnes‘ včas!

Produkty, o kterých se píše v tomto článku, najdete i v našem eshopu:
Líbí se Vám tento článek? Pošlete ho dál!
Přečtěte si také další související články:

Komentáře