Co znamená, že slyšíme binaurálně?
Vnímáme dvěma ušima, tedy binaurálně. Pokud bychom si zacpali jedno ucho, uslyšíme jen monaurálně.
Jestliže se v případě binaurálního poslechu zdroj nachází přímo před naším nosem, na azimutu 00 (obr.1), signál dojde do obou uší ve stejný okamžik, je stejně silný i barevný. Jestliže se zdroj nachází blíže k levému uchu, např. na azimutu 3300 (obr. 2), na levé ucho dojde signál dříve, je hlasitější a nezastíněný. Do pravého ucha dojde naopak později, slabší a bledší.
Obr. 1 Signál na 00 přímo před nosem Obr. 2 Signál přicházející zleva
Na základě časového (fázového) zpoždění, se kterým vždy do ucha vzdálenějšího od zdroje signál dorazí, tak dokážeme posoudit prostor kolem sebe. Se zavřenýma očima určíme, kde leží vysílač - zdroj zvuku a ze kterého směru k nám tak signál přichází.
Pozn. Víte, že se u uší podobně jako u mikrofonů měří směrová charakteristika? A že je jiná pro různá frekvenční pásma?
Nejdůležitější je čas!
Ač se to nezdá, mnohem důležitější pro zvukovou orientaci v prostoru je délka zvuku s patřičnými pauzami, než síla, výška či barva. Ty rovněž hrají důležité role, ale ne zásadní.
Tip1: Propauzovaná skladba se nám bude mnohem snadněji míchat, protože nedojde k tak silnému maskování, jako u skladby co do délek nepřetržitě zahlcenou.
Tip2: Posouváním nástrojů v rámci stereo báze vlastně zpožďujeme signál přicházející na vzdálenější ucho: posuneme-li zdroj/nástroj na stereo ose doleva, signál na pravé ucho dojde později a naopak.
Jaké tóny rozeznáme v prostoru lépe? Vyšší nebo nižší?
U vyšších tónů, které mají kratší vlnovou délku, lépe funguje akustický stín hlavy. Tj. u signálu, který dojde na vzdálenější ucho, rozeznáme, že došel nejen později, ale že je i díky stínění hlavy slabší a barevně bledší. Proto vyšší tóny identifikujeme prostorově snadněji.
Editační program Studio One od PreSonus dodržuje standardní členění stereo báze na 100% doprava i doleva.
Rozeznáme lépe tóny hebké s úzkým spektrem nebo syté s širokým spektrem?
Tóny s komplexním, plným spektrem dokážeme rovněž mnohem bezpečněji prostorově určit. Přesněji než tóny hebké. Široké spektrum, přestože má stejnou amplitudu (sílu) jako spektrum hebké, vnímáme totiž subjektivně hlasitěji. Plný zvuk tak přesněji identifikujeme.
Mění se nám práh citlivosti při poslechu oběma ušima oproti poslechu jen uchem jedním?
Ano, práh citlivosti klesne zhruba o -3 dB. Jako bychom ještě bezpěčně rozeznali nejen dynamiku pp, ale i ppp.
A mění se nám při zapojení dvou uší oproti jednomu subjektivní hladina hlasitosti?
Ano, tady nám naopak narůstá pocit, že stejně intenzivní signál slyšíme oproti poslechu jedním uchem o 10 fónů hlasitěji. Tj. opačně při monoaurálním poslechu bychom museli zvýšit hladinu reprodukce o 10 fónu, abychom dosáhli stejné subjektivní hlasitosti jako při binaurální.
Díky tomu disponuje lidský sluch komfortem rozeznávat a vychutnávat si řadu barev. Ty fungují buď zcela odkrytě - separé, nebo se prolínají jen zčásti - průnikem, či se dokonce kryjí plně. V tomto případě pak mluvíme o mixturách.
Proto technici v historii vymysleli iluzi sterea, kdy je nástroji a hlasy zaplněn půlkruh před posluchačem. Velmi ale záleží, kam který nástroj či hlas umístíme!
Středy jsou růžově, blízské boky modře, periférie žlutě.
Jak se dělí stereofonní báze - panorama? Jakými jednotkami ji měříme?
Jednoduše, dělí se na procenta. Centrum C leží na nule. Doprava R (Right) se pak rozpíná 100 dílů a doleva L (Left) znovu 100 dílů.
Tip3: Pokud potřebujete nástroj posunout na danou pozici ve stereu, nemusíte jen myší posunovat stereo kurzor nebo otáčet panorama potenciometrem. Můžete do okénka s číselným vyjádřením stereo pozice dopsat číslici a program automaticky a naprosto přesně umístí nástroj či hlas na dané místo.
Tři zóny ve stereo bázi
Zvukoví mistři se rámcově shodují, že v rámci stereofonní báze existují 3 základní zóny.
0 - 35 středy
36 - 75 blízké boky
75 - 100 periférie
Které nástroje umisťujeme do střední zóny?
Ty, které mají být co nejčitelnější. Obvykle hrající hlavní melodii nebo důležitý rytmický prvek či figuru. Střední zónu vlastně vnímáme výrazně melodicky a rytmicky. Proto tam umisťujeme sólový zpěv či nástroj, ale i kick i snare a také baskytaru.
Tip4: Centrum je vlastně nejrazantnější zónou. Existují mixy (např. AC/DC), které mají většinu nástrojů čistě na C. Proč ne? Razí to! Důležité je, aby se co do výšky nemaskovaly – měly od sebe odstupy. Ideálně dvou až tříoktávové.
Nuendo, program určený pro zvukové zpracování videa a animací, umpožňuje zvětšit okénko s nastavením panorama kanálu/stopy.
Jaké nástroje umisťujeme do blízkých boků?
Blízké boky jsou oblastí - průnikem, kde se mísí vnímání melodicko-rytmické s barevným, tedy harmonickým. Velice ovšem záleží, jaké konkrétní barvy tam položíme a jaké harmonie budou např. hrát. U sytých barev díky jejich čitelnosti budeme mít tendenci, vnímat je víc melodicky a rytmicky, u hebkých barev tendenci cítit je naopak více barevně.
Tip5: Pokud se některý hlas či nástroj maskuje s ostatními na středu, nebo nechceme, aby přitahoval tolik pozornosti, posuňte jej do oblastí mezi 35-75%.
Masteringový program WaveLab obsahuje i VUT Meter informující o úrovních signálů v levém a pravém kanalu (v případě obrázku jsou plně mono kompatibilní).
Co za nástroje umisťujeme na periférie?
Ty, u kterých chceme, aby je posluchač vnímal převážně barevně nebo harmonicky. Často se tam ocitají doprovodné nástroje jako kytary nebo klávesy, ale obvykle se u okraje, u 100 % nechává prázdné místečko pro dozvuk. V mixu se tak Reverb lépe prosadí.
Tip6: Nechejte si u okrajů 3-5% prázdných jen pro dozvuk. Bude čitelnější!
Prostorově vyvážený mix drží pohromadě!
Protože je naše tělo symetrické i my podvědomě inklinujeme u mixů a poslechů k vyváženosti pravé a levé strany. Jestliže zatížíte jen jednu stranu sterea, posluchač mix nebude vnímat komfortně.
Phase Scope (goniometr) v programu WabeLab zobrazuje Lissajousovy obrazce: na osu X osciloskopu je přiveden signál levého kanálu, na osu Y signál kanálu pravého. Monofonní signál se zobrazí jako vertikální čára, signály zcela napravo či nalevo na peroiferiích pod úhlem 450, široká streo báze jako různě zrnitý kruh atd. Kurzory na spodní liště (žlutá šipka) informují, zda nedochází k proti fázím (v zóně -1 až 0), a tak ke smazávání signálu.
Bonusový tip7 nakonec: Střed by měl být zatížen nejvíce (basy a sóla), více než boky. Blízké boky by měly být vybalancovány, mít přibližně stejnou energii. Pozor, okraje periférie příliš nepřetěžovat. Vše se ale může měnit v čase, energie přecházet chvíli nalevo a chvíli napravo.
