Trigrujeme bicí Živé bicí s perfektním průrazným zvukem!

Kouzelné slůvko „triggering“

Budeme-li hledat překlad anglického slůvka „triggering“, nejčastěji nalezneme český ekvivalent „spouštění“, „trigger“ potom přeložíme jako „spoušť“ či „spouštěč“.

Termín se nepoužívá jen ve strojírenství, elektrotechnice či programování, ale třeba i hojně i v lingvistice, kdy určitý sled slov vyžaduje následný adekvátní slovní druh či větný člen. Sekvenci, aby byla počáteční informace doplněna správnou pokračující: např. I am going to - mám v úmyslu /budu + sleep - spát.

Nahrávka, sampling i mix skladby byly provedeny během kurzu Deccart. 

Osmdesátky a devadesátky

Trigrování se v hudbě rozmohlo asi nejvíce v 80. a 90. letech minulého století, a to díky syntetizérům, kde bylo spouštění různých rejstříků – tónů, ale i sekvencí na denním pořádku. No a odtud byl už jen krok k tomu, aby trigrování vylepšilo zvuk bicích. Proč?

Rockeři, ale i „popeři“ s narůstající estetikou technicky brilantního zvuku prostě toužili po více a více agresivním témbru nejen velkého bubnu – kicku, ale i bubínku malého – snaru a také kotlů – tom-tomů. Ten šel samozřejmě vyrobit izolováním jednotlivých úderů prostřednictvím efektu gate a následným „přitlačováním“ vícepásmovými ekvalizéry, kompresory i dalšími efekty. Pořád se ale jednalo o výchozí surovinu - zvuk, který měl limitované užití.

SampeTank Max 3 od IK Multimedia obsahuje věrně nasamplovvané soupravy bubenických legend jako Neil Peart, Billy Cobham či Terry Bozzio.

Trigrování přineslo možnosti zcela jiné. Pomocí vygenerované datové informace můžeme spustit jakýkoliv audio soubor. Třeba nasamplovaný zvuk symfonického, armádního, jazzového, rim-shot malého bubínku, ale také techno barvy obsahující třeba kovové či šumové příměsi.

A to využili kapely jako Genesis, Yes, Rush ad.

Přes snímač či přes mikrofon?

Jde to oběma způsoby. Snímač nabízí samozřejmě operaci čistější, protože jím omezujeme přeslechy z jiných částí bicí soupravy. Je ale nalepen přímo na blánu, a proto má i své nevýhody. Nemusí mít tak vyrovnanou a plynulou dynamiku, jako když použijeme mikrofon s mírnou vzdáleností od blány, kdy nám zafunguje pružnost vzduchu i jeho činitel pohltivosti. Zkrátka, kdy nám vzduch signál přicházející z blány vyrovná a ukázní. To se nám mimochodem hodí pro získání dynamicky plynulé úrovně „trigger“ zápisu.

V programu Cubase získáváme tzv. hitpoints ze špiček nad úrovní threshold - žluté šipky. Protože se kick údery (modrá šipka) nacházejí pod prahem, nejsou zaznamenány. Naopak snare údery (červeně) leží nad prahem, a proto generují tzv. body úderu (hitpoints).

Jak získám MIDI informaci pro spuštění samplu?

Operace není nijak světoborná. Důležité je nastavení vhodné úrovně „threshold“ – tedy prahu. Co je pod ním, program nechává na pokoji. Špičky, které se ale nacházejí nad prahem, program identifikuje a na časové ose zapíše místo, kde intenzita práh překročila. Tato časová osa je obvykle transponována do formy MIDI zápisu.

Samozřejmě, že je důležitá doba náběhu signálu nacházejícího se nad prahem. Ta nám může posunout hitpoint i o několik desítek milisekund a to už je např. v případě jemného jazz feelingu pořádná rána vedle.

Ach ty přeslechy…

Pokud budeme chtít MIDI zápis malého bubínku získat z mikrofonního signálu, musíme zajistit, aby do mikrofonu u malého bubínku prosakovalo co nejméně ostatních nástrojů – tom-tomů, kicku, ale i HH či činelů. Nejlépe to jde přiblížením mikrofonu maximálně k bláně. Budeme-li ale náběr z totožného mikrofonu chtít použít v audio formě, „close“ barva nám nemusí vůbec sednout.

Hitpoins konvertujeme do formy MIDI. Můžeme nastavit, jaký režim Velocity chceme, které notě bude úder přiřazen a jakou délku bude nota mít.

Ukázněný bubeník je základem!

Naprostým základem je bubeník či bubenice, který/á ví, co je „triggering“ a jak v jeho případě hrát. Klíčové je, aby na buben, který trigrujeme, hrál vyrovnaně. Jednoduše tak, aby údery z trigrovaného bubnu vyčnívaly nad ostatními nežádoucími přeslechy. Aby pod ně neklesly. Tehdy bychom MIDI informaci ztratili. Anebo bychom museli snížit práh, ale to už bude program zapisovat i přeslechy, které do stopy „snaru“ nepatří.

Do parametrů MIDI byla zapsána i dynamika - Velocity úderů.

Tužka i guma pomůže

Samozřejmě, že můžeme MIDI zápis korigovat pomocí tužky či gumy – posouvat pozici noty v čase, měnit její dynamiku. Pokud takových not bude ale několik stovek, nadřeme se.

Jaké databanky samplů máme k dispozici?

Kvalitní bankou je Battery od Native Instruments, obsahuje výborné akustické sady i elektronické rejstříky typu techno, acid, hip hop ad. SampleTank od IK Multimedia je rovněž nahrán a upraven s velkou pečlivostí. Svůj rukopis nesou bicí samply v rámci programů Studio One od PreSonus či Cubase (Halion) od Steinberg.

Komplete 12 Ultimate od Native Instruments obsahuje i věrné samply tradičních souprav používaných ve studiu Abbey Road.

Proč vlastně zní samplované bicí mnohem průrazněji než třebas výborná akustická souprava snímaná kvalitními mikrofony? Samplovaný buben je obvykle zaznamenán několika mikrofony, izolovaně bez přeslechů jiných nástrojů a ve velmi suché místnosti. Výsledná barva je poskládána z několika stop s pečlivým dočistěním fází a ekvalizace.

Miroslav Philharmonic od IK Multimedia nabízí perfektní symfonické perkuse a melodické bicí.

Na druhé straně je takový úder izolován jak časově, tak prostorově. Proto k němu často výrobci VST plug-inů často doplňují separé stopy s rezonanci dalších bubnů a činelů ze soupravy – např. do kicku spolu šumící struník snaru, kotle či rozeznění činelů.

Balancujeme na rozhraní

Chytrý poměr mezi spojitými, zvukově zamlženějšími živými bicími s vyžehlenými, průraznými ale časově izolovanými samply je mistrovstvím mistra zvuku. Záleží na jeho citu, smyslu pro stereo prostor i dozvuk.

I Halion 6 od Steinberg disponuje mimo dalších nástrojů i solidními samply bicích nástrojů.

Do hry vstupují další melodické či harmonické nástroje, které mohou mrtvost samplů zamaskovat a celkový mix oživit. Ale to už je téma pro další článek.