Próteus mezi mikrofony
O modelingových mikrofonech již bylo řečeno mnoho. Vždyť jsou také na trhu už nějakou dobu – ať už starší model Sphere L22 od firmy Townsend Labs, nebo staronový model Sphere DLX od firmy Universal Audio. Internet je plný silných hesel o jediném mikrofonu, který vládne všem, o mikrofonu, který na sebe umí brát nespočet podob jako bájný Próteus nebo o tom, že žádný jiný mikrofon už vlastně potřebovat nebudete. Je to skutečně tak? Pojďme se mu podívat trochu na zub.
Stejné tělo v novém kabátě
Po akvizici společnosti Townsend Labs firmou Universal Audio v roce 2021 zařadila firma UAD modelingový mikrofon Sphere L22 do své nabídky pod novým názvem Universal Audio Sphere DLX. Na samotném mikrofonu však nedošlo k žádným zásadním proměnám. Kromě jiného loga a změny přepínače útlumu má mikrofon nově namísto tří jen dvě polohy přepínače: 0 a –20 dB. Jinak se jedná o zcela stejný mikrofon. Nově také přibyly další mikrofonní simulace, mikrofon UA Sphere DLX dokáže simulovat 38 různých mikrofonů. Pokud jste ale majitelem zvukové karty Apollo, můžete rozšířit svou sbírku až na 59 modelů. Protože detailní článek o mikrofonu Townsend Labs Sphere L22 již v Magazínu DISK existuje, budu se věnovat ani ne tak technickým údajům, jako spíš osobním dojmům z jeho používání.
GALERIE: Sphere DLX
Důvěřuj, ale prověřuj
Než se dostaneme k samotnému testu, zmíním se trochu o tom, co byla moje úplně původní motivace k testování. Už jsem to tak trochu nakousl v úvodu článku. Když jsem hledal informace o mikrofonu, narazil jsem na tyto věty: „Modelingový duální mikrofon Sphere L22 v kombinaci s plug-inem nabízí zcela přesné simulace 34 nejznámějších modelů mikrofonů“, nebo: „Všechny simulace jsou zcela přesné, detailní otisky skutečných mikrofonů, které byly předlohou“. Spousta z vás jistě u čtení takových vět zpozorní. Stejně tak i já jsem si kladl otázku: „Je vůbec možné s jedním mikrofonem, i když duálním, simulovat tolik různých konstrukcí, technologií a charakteristik mikrofonů?“ Testování mě mělo přivést na správnou odpověď.
Každý je jiný
Ještě před testováním mě napadlo, že vintage mikrofony jsou podobné sněhovým vločkám. Nenajdete totiž na světě dva kusy, které by hrály nachlup stejně. Máme ve studiu dvě vintage U87 a každá hraje jinak. Ani mezi pěti mikrofony Neumann M49, které má ve své sbírce Boris Carloff, nenajdete dva se shodným zvukem. Tento fakt výsledky našeho porovnávání trochu komplikuje, protože se nedají aplikovat globálně. Je nutné si uvědomit, že ukázky, které uslyšíte, vypovídají o rozdílech mezi mikrofonem Sphere DLX a konkrétními kusy vintage mikrofonů, kterými disponuje studio Soundevice.
Účka na scénu!
Testů, které porovnávají jednotlivé simulace mikrofonů mezi sebou, je na internetu celá řada. Já jsem se rozhodl jít trochu jinou cestou, a sice porovnat simulace mikrofonu Sphere DLX s originálními předlohami (Neumann U87, Neumann U67 a Neumann M49) nebo s velmi zdařilými kopiemi originálů (U47 Voxorama a FLEA ELA M 251), které máme ve studiu Soundevice k dispozici. Do testu jsem zapojil i mikrofony pohybující se v nižších cenových hladinách, jako jsou SM57, SM7B a RE–20. Porovnával jsem i s mikrofonem Brauner VM1, protože se u nás ve studiu těší velké oblibě při natáčení akustických kytar.
Nahrával jsem přes čtyřkanálový mikrofonní předzesilovač UAD 4110 a převodník Horus od firmy Merging Technologies. UA 4110 nemá krokový gain, takže jsem si otevřel DAW, vytvořil stereo stopu, na stopu vložil plug-in Sphere Mic Collection a ten jsem následně použil pro detailní vyrovnání gainu u obou vstupů. Tady se nenechte zmást. Nastavení gainu na zvukové kartě musí být shodné, ale při dvoukanálovém mono natáčení generuje zadní kapsle mikrofonu samozřejmě tišší signál, protože je odvrácená od zdroje zvuku. Pokud tedy vypnete plug-in Sphere Mic Collection, který zvuk dekóduje, uslyšíte stereo zvuk s výrazně hlasitější levou stranou. Nesnažte se tedy přidávat pravý kanál sterea (zadní kapsli), simulace by následně nefungovaly správně.
GALERIE: Universal Audio Sphere DLX, Próteus mezi mikrofony
Koďany, dynamiky, páskáče
A jak to celé dopadlo? Podrobné hodnocení ukázek najdete ve videu, proto nyní velmi stručně. Jak se dalo čekat, u některých modelů si Sphere DLX vede lépe, u některých je od originálů vzdálen víc. Obecně se dá říct, že proti předlohám, zejména mikrofonům značky Neumann, má víc vyšších středů a je mírně tenčí. Celkově je zvuk posazený výš. Staré Neumanny (bavíme se tu o mikrofonech za statisíce) jsou hladší, tlustší a milosrdnější k ostřejším zdrojům zvuku. Originály mají v sobě navíc jistou plasticitu, hloubku, někdo říká 3D dojem. K modernímu mikrofonu, jako je třeba Brauner VM1, se ale DLX blíží velmi věrohodně. Když jsem provedl malé úpravy na ekvalizéru, v podstatě jsem nebyl schopen poznat rozdíl.
U páskových mikrofonů mi trochu připadá, že Sphere DLX těžko maskuje konstrukci kondenzátorového mikrofonu. Konkrétně u simulace mikrofonu Beyerdynamic M160 mi trochu chyběla krémovost a tučnost originálu.
Naopak u simulace dynamických mikrofonů si modelingový mikrofon vede skvěle. Charakter mikrofonů, například SM57, RE-20 nebo SM7B, umí vystihnout velmi dobře, včetně míry přeslechu. Navíc má jednu nespornou výhodu. Při natáčení tichých nástrojů musíme u dynamických a páskových mikrofonů hodně přidat gain, což vede k zesílení šumu. Sphere DLX je naproti tomu bez slyšitelného šumu. Hodně mě zajímalo srovnání na virblu – chtěl jsem vědět, zda DLX dokáže přenést úder malého bubnu stejně dynamicky jako oblíbený SM57. Byl jsem velmi příjemně překvapený; když odhlédnu od toho, že dát k virblu mikrofon za 38 000 Kč chce jistou odvahu a velkou důvěru v bubeníka, musím říct, že dynamicky se DLX mikrofonu SM57 hravě vyrovná.
Sám v sobě jsi originál
Hraje DLX zcela přesně jako jeho předlohy, které máme ve studiu? Zcela přesně určitě ne. Může ve studiu originály nahradit? Nemyslím si. Napříč ukázkami si mikrofon nese určitý charakter, což je dáno tím, že se jedná stále o jednu a tutéž konstrukci. Proti drahým originálům mu chybí trochu plastičnosti, vzduch v nahrávce, jistý odstup. Znamená to, že nestojí za vaši pozornost? Určitě ne! Mikrofon sám o sobě je velmi kvalitní. I zvuk samotného mikrofonu bez simulace je mimořádně dobrý. I v případě, že by neměl žádnou možnost modelingu, by byl bezesporu velmi zajímavým mikrofonem. I když se simulace od originálů liší, principiálně fungují, a člověk si s jejich pomocí může vytvořit jistou představu o originálech. Před dvanácti lety by mi obdobný mikrofon velmi pomohl se základní představou o tom, jak se liší jednotlivé skupiny či konkrétní modely mikrofonů, a usnadnil by mi rozhodování při postupném nakupování mikrofonů do mé sbírky.
Paleta barev a možností
Co dalšího, kromě srovnání s originály, by se dalo zdůraznit? Rozhodně tu máme nejbarevnější mikrofon na trhu. Nakonec jde totiž stejně o to, zda jste trefili výběrem mikrofonu tu správnou barvu do konkrétní písně. Pravděpodobně málokterého posluchače bude ve výsledku zajímat, jaký mikrofon jste použili. S UA Sphere DLX získáte neobyčejně univerzální mikrofon, který vám umožní i po natočení změnit své rozhodnutí s výběrem mikrofonu. Můžete použít čistý zvuk mikrofonu bez zabarvení, temný zvuk některého z páskových mikrofonů, detailní zvuk kondenzátoru, nebo blízký zvuk dynamického mikrofonu s minimálním vlivem místnosti. Můžete nahrávat stereo jedním mikrofonem a na každou stranu použít jiný model. Všechny parametry se dají automatizovat v DAWu, což otevírá další nepřeberné množství kreativních možností. Líbí se mi osvětlené mikrofonní kapsle modrými ledkami, což je nesmírně praktická věc. Často si totiž musím svítit baterkou pod mřížku mikrofonu, abych viděl, jak je kapsle umístěna, a mohl pak mikrofon dát přesně tak, jak potřebuji. Skvělé je i zpracování mikrofonu a mikrofonních držáků. Materiály jsou kvalitní a působí na mě velmi solidně. Kabel je dostatečně dlouhý. Náhradní gumičky do odpruženého držáku jsou milou pozorností podniku.
Jaký mikrofon si mám koupit?
Občas se mě začínající zvukaři či producenti ptají: „Kdyby sis měl koupit jeden jediný mikrofon do studia, jaký by to byl?” Po tomto testu můžu s klidným srdcem odpovědět: „Zkus modelingový mikrofon od Universal Audio.“
Nevíš, kterou variantu? Pokud občas točíš akustické hudební nástroje a chceš mít možnost točit stereo, pak je pro tebe vhodnější dražší varianta Sphere DLX. Pokud děláš hudbu spíš elektronickou pomocí samplů a potřebuješ mikrofon pouze na zpěv či mluvené slovo, zkus levnějšího brášku Sphere LX. Získáš velmi kvalitní kondenzátorový mikrofon, jímž díky simulacím natočíš téměř cokoli a s výsledkem budeš spokojený. Navíc tě práce s ním bude bavit. Klienti se s ním budou rádi fotit, a když jim povíš, co všechno ten mikrofon umí, udělá to na ně dojem. Ostatně sám za sebe hovoří fakt, že v době, kdy jsem Sphere DLX testoval, jsem ho doporučil několika přátelům a zatím mi od nich přicházejí samé pozitivní reakce. Jestliže Próteus děsil kvalitou svých proměn, Sphere DLX naopak kvalitou proměn příjemně překvapuje.
Koupit Sphere DLX na shop.disk.cz
Přečtěte si také:
Universal Audio Bock 167, 187 a 251
Pokud čtete tento článek, tedy jste na stránkách našeho magazínu, určeného především zvukovým profesionálům – jistě vám nemusíme blíže představovat legendární sérii klasických velk…
Universal Audio: SC-1 – legendární mikrofony za pusu
Modelingový mikrofon SC-1 od Universal Audio přináší profesionální kvalitu s autentickým charakterem legendárních studiových mikrofonů renomovaných značek. Díky své kvalitě a jedin…