Výborný zvuk v zrcadlovce? Jde to? Jak? Dodržujte 6 základních pravidel a zamazaný signál razantně prohlédne!

Fotoaparáty DSLR jsou pro velkou část kameramanů plnohodnotným filmovým nástrojem. Smartphony, kompaktní rekordéry a profesionální videokamery mají rovněž své jasné přednosti i využití, ale oproti zrcadlovkám mají přece jen i řadu nevýhod. Zrcadlovky jsou totiž univerzální, produkují vysoce kvalitní video a hlavně jsou relativně cenově dostupné. Je tu však jeden problém: nezaznamenávají dobrý zvuk.

Pokud pracujete s DLSR, je to pravděpodobně jedna z prvních věcí, které jste si všimli, když jste začali natáčet. Pro většinu účelů jsou mikrofony zabudované v DSLR prakticky na nic. A tak jste byli pravděpodobně postaveni před otázku: Jak mohu v mé zrcadlovce získat lepší zvuk? Je třeba zvážit hned několik faktorů. Podívejme se na ně!

Kupte si dobrý mikrofon

Prvním krokem je získat kvalitní mikrofon. V tomto článku se budeme zabývat používáním takových kamerových mikrofonů, jako jsou Rode z řady VideoMic. Jsou skvělé z mnoha důvodů.

Za prvé ihned zlepší kvalitu zvuku, aniž byste příliš vyprázdnili svou peněženku. Vyzbrojeni DLSR a VideoMic (plus řadou vašich filmařských dovednosti), můžete vytvořit tak kvalitní video, že bude soupeřit s nahrávacími sety v hodnotě tisíců dolarů.

Za druhé jsou velikostně kompaktní a nenápadné a lze je rychle a snadno nastavit a obsluhovat, což vám při fotografování poskytuje značnou svobodu.

A konečně, jsou vysoce univerzální - mikrofony VideoMic můžete použít pro širokou škálu digitálního filmového zvuku, od záznamu dialogu přes nahrávání ruchů až po zachycení ambience (prostoru) filmové scény. Mikrofony z řady VideoMic (s výjimkou Stereo VideoMic) jsou navrženy tak, aby zachytily zdroj zvuku přímo před sebou a eliminovaly zvuk zezadu a ze stran. To znamená, že se zaměří signál, co zní před kamerou, a to vám mimochodem umožní soustředit se vizuálně i na to, co má být v hledáčku a ne naopak.

Pokud pracujete s pomocným zvukařem, který se věnujete nahrávání zvuků na scéně, mikrofony VideoMic rozšíří jeho možnosti. Nebo pokud i samostatně či paralelně nahráváte ruchy, jednoduše připevněte VideoMic na stojan a postavte jej blízko předmětu/zdroje a už jen točte.

Vypněte automatickou kontrolu hlasitosti

Většina fotoaparátů DSLR obsahuje funkci, většinou známou jako automatická kontrola hlasitosti (ACG - Automatic Gain Control). Ujistěte se, že je vypnutá! Je to velmi důležité! ACG automaticky nastavuje úrovně záznamu na fotoaparátu během chodu a to podle hlasitosti zvuku, který snímá. Na první pohled jde o nápomocnou funkci - vlastně o kompresor či limiter. Problém spočívá v tom, že ne vždy je užitečná. Ve skutečnosti, pokud ke kameře připojíte video mikrofon, ACG deformuje přirozený zvuk - automaticky srovná úrovně, hluk v pozadí bude najednou zesílen, a když začnete mluvit, rychle hlasitost sníží, takže prvních pár slov mluvíte nepříjemně hlasitě a dokonce zkresleně ve srovnání se zbytkem věty. Projděte si nabídkou fotoaparátu, najděte nastavení automatické kontroly hlasitosti, vypněte je a nechte celou dobu vypnuté.

Vypněte i další automatická nastavení zvuku

Když už se nacházíte ve zvukovém MENU fotoaparátu, podívejte se, co dalšího zahrnuje a co ještě lze vypnout. Kromě nastavení zisku/hlasitosti tam bude řada dalších funkcí, které lze obejít, pokud nevíte, jak přesně fungují. A určitě to zvuk zlepší.

Většina DLSR interně obsahuje tzv. limiter, redukci šumu i zmíněné ACG (navíc se zabudovanou ekvalizací, EQ): vypněte je všechny. Jsou navrženy pro interní mikrofon a jeho používání a mnohem lepších výsledků dosáhnete pomocí video mikrofonu a úpravou zvuku v postprodukci. Pokud je úroveň nastavena správně, limiter byste neměli potřebovat vůbec. Je užitečný až tehdy, když budete postprodukčně nerovnoměrný zvuk uhlazovat kompresí či limitací. A existuje mnoho dalších způsobů i efektů, kterými lze hluk větru rovněž snížit! Ty zajistí, že zvuk pak bude čistý a jasný.

Sledujte úroveň signálu

Hladina hlasitosti v DLSR je jediná věc, se kterou si při nahrávání musíte dělat starosti - a je skutečně velmi důležitá. Různé fotoaparáty mají totiž různé předzesilovače (PREAMP) - některé lepší než jiné - a všechny budou zpracovávat příchozí zvuk jinak. A vaše zrcadlovka může být obzvláště „hot“, což znamená, že bude při přetížení předzesilovače náchylnější ke zkreslení. Může se vám přihodit, že abyste získali signál pěkný a silný, budete potřebovat i velmi silně zvýšit úroveň zisku. To však nebývá v případě DSLR zcela běžné, a tak to může při vyšší hladině zisku skončit nepěkně, zrcadlovka bude díky přetížení zvuk výrazně zkreslovat.

Hladiny zvuku jsou měřeny v Decibelech (dB), obvykle v číslovaném mínusovém měřítku, přičemž nula značí maximální hlasitost. Ve fotoaparátu budou na obrazovce úrovně zvuku reprezentovány na vertikálním nebo horizontálním „bridge metru“. Zlatým pravidlem při nastavování úrovně zvuku je zajistit, aby měřič nikdy nenarazil na 0 dB: to může způsobit, že bude signál oříznut a to povede ke zkreslení. Všichni víme, jak nepříjemné je zkreslení poslouchat, a existuje jen velmi málo možností, co s ním můžeme postprodukčně dělat.

Pro zajištění čistého signálu by se úrovně měly pohybovat v rozsahu minus dB - „v zelené zóně“. „Žlutá zóna“ je bezpečnostní sítí - indikátorem, že se intenzita blíží k 0 dB. „Červená zóna“ indikuje zkreslení. Zůstávejte v zelené zóně a nechávejte si dostatek „headroomu“ (odstupu od nuly) dříve, než úrovně dospějí k vrcholům. Tedy pro případ, že zdroj zvuku najednou zesílí. Rovněž nechcete, aby byly úrovně zvuku příliš nízké, protože jim bude chybět punc a jasnost, když hlasitost později ve fázi úprav zvýšíte. Pásmo kolem -12 dB je dobrou oblastí, o kterou je třeba usilovat.

Pokud nahráváte dynamický a nepředvídatelný zdroj zvuku (řekněme, fotbalovou hru nebo zvláště temperamentní mluvčí), sledujte a poslouchejte nejhlasitější okamžik a upravte úroveň zvuku tak, aby ležel těsně pod žlutou zónou během svého vrcholu. Tak zajistíte, že signál nebude nikdy tzv. klipovat (chodit do červené). Pokud se obáváte, že nejtišší části jsou příliš tiché, nezapomeňte, že je můžete v postprodukci podpořit kompresí.

Pokud váš video mikrofon disponuje ovládáním zesílení, například VideoMic Pro, který zahrnuje ovládání zesílení ve třech polohách (-10 dB, 0 nebo + 20 dB), nezapomeňte tyto úrovně vyrovnat s úrovní zvuku ve fotoaparátu. A vždy byste se měli snažit nezatěžovat předzesilovače fotoaparátu. Vzhledem k tomu, že jsou tyto předzesilovače obvykle nízké kvality, díky jejich“ tvrdé práci“ na posílení nízkého signálu přibývá do užitečného signálu více šumu. Použití mikrofonu typu VideoMic s + 20 dB zesílením zisku může skutečně odlehčit zatížení předzesilovače DSLR a generovat tak mnohem čistší signál.

Kontrolujte úrovně hlasitosti pomocí sluchátek

Mnoho moderních DLSR disponuje výstupy pro sluchátka. Ta slouží k monitorování zvuku a jsou velmi užitečná pro zajištění toho, aby úrovně nebyly ořezávány, nedošlo k žádnému nadměrnému šumu nebo k ničemu jinému, co by mohlo čistý signál poškodit. Vždy se ujistěte, že máte po ruce sluchátka (v kufru soupravy nesmí chybět). A používejte je, když nahráváte. Pokud váš fotoaparát neobsahuje výstup pro sluchátka, možná byste se měli poohlédnout po externím předzesilovači.

Použijte externí předzesilovač

Předzesilovače v DSLR nejsou nijak skvělé. Pokud vlastníte dobrý mikrofon, možná budete chtít zajít ještě o krok dále a zakoupit si i externí předzesilovač. I když to není nutností, určitě se zvuk vaší DSLR zlepší. Existují dva druhy předzesilovačů: jako součást fotoaparátu a jako zcela samostatné zařízení pro záznam. Pro většinu DSLR jsou externí předzesilovače dostatečným pomocníkem. Umístíme je přímo na držák, tzv. botičku kamery (a pro upevnění mikrofonu pak bude k dispozici botička na předzesilovači) a připojíme přímo do vstupu kamery. To znamená, že se v budoucnu nemusíte starat o synchronizaci zvuku. To může být naopak problémem v případě natáčení zvuku do samostatného rekordéru.

Jednou z věcí, na kterou je třeba pamatovat, je, že signál v tomto případě nebude obcházet předzesilovač ve fotoaparátu, takže musíme nastavit dvě fáze hlasitosti/zisku (dokonce tři, pokud i mikrofon obsahuje tlačítka určená pro hladiny zisku). Abyste se nemuseli starat o nastavení úrovně zvuku ve fotoaparátu, stačí nastavit jeho úrovně poměrně nízko - daleko od žluté zóny - a nechat ji být. Externí předzesilovač by měl poskytnout veškerý rozsah pro potřebnou kontrolu.

Pokud používáte video mikrofon, ujistěte se, že předzesilovač disponuje vstupním konektorem 3,5 mm TRS. Pokud tomu tak není, budete potřebovat adaptér VXLR nebo VXLR + (v závislosti na typu mikrofonu).

Existuje řada dalších faktorů, které zvuk ovlivní - jak umístíte mikrofony, kam všude zvuk nahráváte, jak upravujete zvuk postprodukčně atd. - ale pokud budete postupovat podle popsaných kroků, zvuk v DLSR by měl být čistý a jasný. A to chceme!