Jak zní kondenzátorový mikrofon s lampovým předzesilovačem? Poslechněte si rozdíly ve zvuku

Pokud budete natáčet na kondenzátorový mikrofon s tranzistorovým předzesilovačem (v těle) a stejný mikrofon s lampovým předzesilovačem (elektronkou v těle), můžete zaznamenat menší či větší rozdíl v barvě. První bude znít velmi neutrálně, nezkresleně a frekvenčně rovně. Druhý bude frekvenčně méně vyrovnaný, ale hlavně do něj mohou různou měrou přibýt barevné složky, které v nahrávací místnosti v hlase či nástroji nebyly. Neznamená to, že „elektronka“ by byla k ničemu, naopak se někomu může líbit víc.

Přesný neznamená pěkný

Ve světě „zvukařiny“ to není nic nového. Jestliže např. zaznamenáte nástroj kmitočtově rovným a co nejméně zkreslujícím měřícím mikrofonem (např. od firmy Bruel & Kjaer) a navíc v suché bezodrazové místnosti, můžete nad estetickým výsledkem jen opovržlivě zvednout obočí. Neuslyšíte tam barvy, na které jste zvyklí z místnosti s odrazy, které propojí jednotlivé tóny v akordu, a tím např. kytarový akord zpevní a zcelí.

Podobně se může chovat mikrofon, který patřičně, tj. mírně zkresluje. Přidá do hlasu harmonické? složky, a ten pak lépe vystupuje z okolního sytého doprovodu. Anebo přidá barvu jednotlivým tónům v akordu: jsou čitelnější a zároveň akord je jednolitý.

Jen je dobré vědět, jak barva vzniká a kdy různé mikrofony vhodně použít. Podívejme se na&nbsppříklady, jak kondenzátorový mikrofon s tranzistorovým předzesilovačem a kondenzátorový mikrofon s lampovým předzesilovačem zní.

Mikrofon RØDE K2 s dvojitáou triodou 6922

Kondenzátorové mikrofony s tranzistorovými předzesilovači

Kondenzátorový mikrofon je díky své konstrukci (reaguje na změnu kapacity elektrického pole) velmi citlivý a zajistí velmi detailní převod akustického tlaku do formy elektrického napětí. Důležité je, jak se získané napětí podaří následně přesně zesílit.

Kondenzátorové mikrofony s tranzistory mají svůj zesilovací obvod vyroben a vyladěn tak, aby co nejméně zkresloval i byl kmitočtově v basech, středech a výškách co nejvyrovnanější.

Jako příklad může posloužit uznávaný univerzální AKG C414. Vzorek byl natočen v „suchém“ boxu, vzdálenost mluvčího od mikrofonu cca 30 cm s ústy na nulovou osu. 

Barva hlasu je frekvenčně plná, v basech hutná.

Jako další příklad poslouží RØDE NT-2A, jakostně o třídu níže a tím i s nižší cenou.

Výsledkem je rovněž rovný nezkreslený záznam, jen lehce méně hutný v basech.

Pozn. Krystalicky čistý zvuk je dosažen díky (před) zesilovačům třídy A, harmonické zkreslení zde nepřekračuje hodnotu 0,05 %. Obvod je citlivě vyladěn a tím je i zajištěna co nejvyrovnanější frekvenční charakteristika.

Obrázek: Kmitočtová charakteristika RØDE K2 se zdvijem od 3,5 – 5 kHz a na cca 11 kHz.

Kondenzátorové mikrofony s lampovými předzesilovači

Pokud je u kondenzátorového mikrofonu v obvodu použita pro zesílení elektronka s patřičným nastavením pro saturaci, dochází k většímu či menšímu zkreslení. To do barvy přidává harmonické složky.

Text je zde jiný, ale mluvčí zůstal stejný a nahrával ve stejné místnosti i vzdálenosti od mikrofonu. RØDE Classsic je mikrofonem, který přidává elektronkové zkreslení-nasycení v silném množství. Ubyly basy a přibyla až zvonící saturace. Hlas se stal melodičtějším, „blýskavě“ pronikavým. Ubyla však hutnost a čistota.

Pozn. Zkreslení lampy, elektronky se může pohybovat až nad hodnotou 5 %. Mnohem důležitější ale je, jaké harmonické složky do barvy přibývají a jakou měrou. Např. u triod je zkreslení záležitostí sudých harmonických tónů, kdy posílíme hutnost a jas tónu. U pentod to ale může být jinak. Mohou přibýt jen liché (posílíme barvu, ale ne mohutnost), anebo liché i sudé složky (posílíme barvu i mohutnost). Nasycení lze pomocí mřížek elektronky řídit a přidávat různě lomené spektrum. 

Důležité je rovněž i to, že v případě elektronkového předzesilovače obvykle sílí vlastní šum a přibývá ostrost od 3,5 – 5 kHz a 10 kHz.

Mikrofon WA-47 s lampou JJ Slovak 5751

Saturace elektronky: kdy pomůže a kdy uškodí?

Podívejme se na další dvě srovnání tranzistorového a elektronkového zesilovače. Důležité je ale upozornit, že všechny mikrofony s elektronkou nehrají stejně a není správné podle jednoho příkladu zobecňovat.

Samohlásky může rozezpívat, ale sykavky zastřít

Podívejme se na srovnání AKG 414 a „lampového“ RØDE K2

RØDE K2 používá saturaci mnohem střízlivěji. Větší rozdíly zde objevíme ve frekvenční zkreslení původního signálu než v jeho saturaci.

Pokud jde o srovnání spekter (spektrograf), samohláska „a“ je u obou mikrofonů téměř shodná.

Obrázek: Srovnání samohlásky „a“

V případě sykavky „s“ ale už rozdíl objevíme: u RØDE K2 ubyly vyrovnané basy a šum zde není jednolitý, díky harmonické saturaci více zvonivý.

Obrázek: Srovnání souhlásky „s“

Pozn. Zdravé „s“ nemá mít ve spektru příliš vystupující a zvonící „tónové“ vrcholy. Žádoucí je spíš rovná vyrovnaná spektrální hustota – měkčí a jednolitý šum.

Zřetelně vykreslí a scelí akord

Poslechněme si srovnání sledu akordů hrané na španělskou kytaru a nahrané mikrofony AKG 414, RØDE NT-2A a „lampovým“ RØDE K2.

U AKG 414 a RØDE NT-2A zní struny různě barevně a „tak trochu“ izolovaně od sebe. RØDE K2 s dvojitou triodou 6922 saturací (jemným přidáním vyšších harmonických složek) zvýraznil každý z tónů v akordu a propojil je do soudržného barevného bloku.