Co je Dry a co Wet signál?
Malé „opáčko neuškodí“. Angličtina má pro signál nepoznamenaný žádným efektem (který by případně měnil výšku, sílu, délku či barvu) název Dry. Tedy suchý.
Naopak signál již efektem zasažený je nazýván jako Wet – mokrý.
Jak vyjadřujeme míru použitého efektu?
Poměr mezi Dry a Wet bývá nejčastěji u efektů vyjádřen procentuálně. Pokud se jedná o poměr 50 : 50, výsledná mixtura spojující se za efektem by měla obsahovat polovičku čistého (Dry) a polovičku efektovaného (Wet) signálu.
V efektu Groove Delay ve Studiu One nastavujeme procenty úroveň Dry/Wet (žlutá šipka).
Pokud půjde o poměr 75:25, v signálu budou převládat ¾ čistého signálu, pokud o poměr 25:75, „mokrá“, tedy efektem změněná složka bude dominovat, a to v míře ¾.
Kdo často míchá, dobře ví, že každé procentíčko dělá své a je nejen pro výslednou přehlednost, ale hlavně atmosféru a stylovost velmi důležité.
Insert: efekt vložíme přímo do stopy
V případě cesty Insert (tedy vlož) se jedná vlastně o sériové zapojení. Signál protéká přímo efektem a žádnou jinou boční cestou. Počítejme s tím, že se zefektovaný signál objeví na stejném místě ve stereo bázi, jako máme nastavené panorama stopy. Protože jde o sérii, efekt Insert barví jen jedinou stopu.
Efekt zapojený insertně funguje přímo v sérii.
Insert efekt proto nemůžeme společně použít i pro stopy jiné. Pokud stejný nebo podobný efekt žádáme cestou Insert i v dalších stopách, musíme tam založit efekty nové se stejným nastavením. Mimochodem tím zatížíme procesor počítače.
Pozor, důsledkem série je, že při vyšším poměru Wet destruktivně změníme původní čistý signál.
Např. použijeme-li silnou míru zkreslení typu distortion či fuzz, ve výsledné mixtuře už nemusíme slyšet a nerozeznáme vůbec nic z původní čisté kytary. Pokud ale poměr změníme, složku Wet ubereme, ingredience zkreslení už nemusí mít takovou barvu či razanci, jako když vévodil poměr Wet (a to přestože pouštíme do zkreslujícího obvodu signál z vysokou úrovní/gainem). Jak tedy na to?
Každý ze způsobů Insert a Wet má své výhody a nevýhody. Podívejme se na ně.
Výhody cesty Insert
Dynamické efekty
Pokud stlačíme špičky pomocí kompresoru či limiteru, nebo ztišíme nežádoucí ruchy pomocí efektu „gate“, a to insertně položených, výsledná mixtura na jednom společném místě ve stereo bázi bývá obvykle žádoucí a tedy i výhodou. Jen jsme ztratili živost.
Do každé stopy v programu Pro Tools můžeme vložit řadu Insert efektů.
Efekty pracující s výškou
Pokud použijeme efekt pro dolaďování (Autotune, Melodyne ad.), jeden výsledný signál vzniklý v sérii a ležící na jednom místě ve stereu bývá rovněž plusem.
V obou případech nikde na jiných místech ve stereo bázi nezní signály s jinými dynamickými obrysy nebo dokonce s jiným laděním. Vytvořili jsme vždy pouze jednu mixturu, jeden finální signál na jednom místě.
Důležité je ještě zmínit, že dynamické i ladící efekty používáme většinou separé pro samostatnou stopu či nástroj. Proto je série výhodou.
Nevýhody cesty Insert
Efekty pracující s délkou
V případě efektů Delay (vlastně ozvěna) či Reverb (jednoduše dozvuk) můžeme efekt vložit coby Insert a odrazy pěkně roztáhnou do sterea (mixtura se tedy nepohybuje jen jako mono na statickém bodu ale po celé šíři báze). Častější v praxi však bývá požadavek, že iluzi prostoru (společný Reverb) potřebujeme naroubovat na celý band či alespoň skupinu nástrojů. A to cesta v sérii - Insert neumožňuje.
Přečtěte si také:
Vybíráme SW pro mixování: jaký Reverb, Delay a dynamické efekty?
Přemýšlíte, co za editační a mixážní program si pořídíte? Bude mít takové efekty pracující s délkou a dynamikou, že vám sedne jak „zadek do gatí“? Jaké dnes existují standardy a co…
Co obsahuje kanál - vstupní jednotka mixážního pultu
Do kanálu na mixážním pultu přivádíme signál z mikrofonu, nástrojů ad. zařízení. Nalezneme zde řadu užitečných ovládacích prvků, kterými můžeme upravit či optimalizovat barvu, sílu…
Na rozhraní výhod a nevýhod
Efekty pracující s barvou
I barvu (zkreslení, modulační efekty ad.) potřebujeme rozestírat do sterea, což lze přes Insert ve stereo stopě. Míru zefektování nastavíme poměrem Dry:Wet. Tím jsme mixturu ale vytvořili natvrdo jen v jedné stopě.
Velice často nastává situace, že potřebujeme čistý signál rozbočit jako zdroj pro další efekty (zkreslení se kombinuje a doplňuje s modulací apod.). A tehdy je více bočních cest, tedy ne série výhodou a hlavně jednodušším řešením.
Send: v původní stopě necháme čistý signál a paralelně otevřeme výstup do stopy s efektem
Podstatou Send (tedy poslat) efektů je paralelní, boční vyvedení signálu. Stopa s čistým signálem zůstává nezasažena. Abychom měli kam čistý signál zaslat, musíme vytvořit nový kanál, novou stopu. Standardně bývá označována jako FX, tedy efektová stopa. A budeme s ní pracovat jako se samostatnou stopou.
V případě zapojení efektu jako Send existují 2 paralelní větvě: s čistým signálem a s efektem.
Mírou signálu vpouštěného do FX kanálu určujeme míru signálu Wet.
Výhodou je, že FX kanál můžeme položit na jiné místo ve stereo bázi, než leží původní čistá stopa. Budeme-li pečliví a důslední, vytvoříme tím krásné komplementárně poskládané barvy. Signál Dry se vůbec se signálem Wet nemusí překrývat. Vznikne čitelná mixtura, ve které posluchač rozezná všechny složky. Anebo signál Dry se signálem Wet prolneme např. jen v 20%ní podmnožině, tam vznikne nový shluk (splynulina blend), ale zbytek zůstane čitelný.
A hlavně do FX stopy můžeme přivést více stop tedy nástrojů. K tomu je prostě určena.
V programu Nuendo otevřeme FX kanál příkazem Add (přidej).
Výhody cesty Send
Cesty Send fungují bezvadně pro časové efekty, pro vytvoření společných prostor, ve kterých se nachází více instrumentů a hlasů. Hodí se i pro společné panoramatické efekty ad.
Zkrátka však nezůstanou ani efekty dynamické. Send můžeme totiž univerzálně použít pro jakékoliv odbočení, ve kterém následně efektem upravíme signály Dry z více stop – tedy např. i dynamickými kompresory srovnáme celou bicí soupravu, celou rytmickou sekci apod.
V Cubase přidáváme táhlem intenzitu signálu zaslaného do větve Stereo Delay.
Nevýhody cesty Send
Odbočováním do FX kanálů se v řetězci mohou opakovat stejné prvky, např. ekvalizace. A POZOR, na efektu v FX kanálu máme obvykle znovu poměry Dry and Wet, které jsme stanovili poměrem mezi původní stopou a FX kanálem. Cesty se znovu rozbočují a nastavení úrovní se tak komplikuje. Snadno ztratíme přehled.
Množství čistých signálů se ve stopě FX lehce slije ve směs, která už nebude působit jako mixtura, ale jako blend (splynulina). Aniž si to uvědomíme.