Domácí (nahrávací) studio na startovní čáře.
Začínáte s nahráváním? Snažíte se v celé problematice zorientovat? Nový seriál domácí (nahrávací) studio na startovní čáře vás provede základy. Dozvíte se, jak vybrat správné vybavení. Ukážeme vám, jak jej efektivně využít a také jaké jsou základní kroky při vzniku nahrávky. Další díly seriálu zde.
Co je editace?
Představme si, že chceme uvařit jídlo. Nakoupíme potřebné suroviny. Nehodíme špinavé brambory rovnou do hrnce se zbytkem ostatních surovin. Vše musíme nejdříve připravit. Brambory oloupeme. Nakrájíme. Vypereme ve vodě. Teprve takto upravené suroviny jsou připravené k další úpravě.
Hrubé stopy v DAWu fungují stejně. Pokud chceme získat maximum z nahraného materiálu, je třeba ho vyčistit. Editace je první postprodukční krok, při kterém se snažíme získat maximum z nahraného materiálu a připravit ho na mix.
Pravidlo č. 1
V dnešních DAWech lze literárně řečeno opravit cokoliv. Nicméně… Smyslem editace není tvořit ze špatně nahraných stop průměrné. Neměli bychom se spoléhat na možnosti, které nám současná technologie nabízí. Vždy věnujeme maximum energie k položení nejlepších možných základů nahrávky.
V naší analogii s vařením – pokud koupíme oschlé, napůl hnijící brambory, je jisté, že ani nejostřejším nožem z těchto surovin základ pro dobré jídlo nevykrájíme. Prostě to není možné.
Editace slouží k vyčištění stop a korekci občasných problémů. Pokud chceme doladit celý track zpěvu, plovoucí o čtvrttón mimo, můžeme strávit hodiny úpravami, z nichž stejně vzejde výsledek, který nebude přirozený.
Editace je dobrý sluha, ale špatný pán. Zvláště začínající zvukaři se mohou chytit do pasti nekonečných editačních úprav, kdy z nahraných stop vyženou veškerý život. Určitá míra chyb a nepřesností je nositelem přirozenosti.
Používejte editaci tak, že z dobře nahraných stop dělejte skvělé. Vyhněte se přístupu dělání průměrných stop ze špatných. V tomto případě je lepší se vrátit do fáze záznamu a tyto informace přetočit.
Editační úpravy můžeme rozdělit do tří základních skupin. Základní editace, úprava timingu a úprava ladění.
Základním nástrojem editování je střih. Přes relativní jednoduchost jsou střih, mazání a kopírování nejsilnějšími editačními technikami. K němu používáme nůžky z palety základních editačních nástrojů.
Základní editace
Ve zbylé části článku se budeme věnovat jen úpravám audio formátu (wav). Vyhneme se MIDI, protože to je z podstaty jiné. Některé základní úpravy jako střih a kopírování fungují stejně, ale u audio formátu řešíme jiné problémy než u MIDI.
Základní editace se zaměřuje na odstranění nežádoucích příměsí zvuku. V každé stopě nalezneme místa, která neobsahují užitečný signál (momentálně hrající zvuk), ale pouze parazitní signál, jenž celou nahrávku zamazává.
To mohou být šumy, brumy, nádechy, přeslechy, nezačištěné nástupy či konce stop. Všechny tyto problémy se sčítají a stávají zřetelnějšími hlavně v okamžiku, kdy do mixu začneme zavádět procesy jako komprese, která vyzdvihuje tišší části signálu do popředí. Pokud tyto informace odstraníme, celý prostor mixu se stává přehlednějším.
K základním editacím využíváme hlavně k tomu určené editační nástroje. V některých situacích je nicméně vhodnější použití plug‑inu.
Střih a kopírování
Editace v DAWu je tzv. nedestruktivní. To znamená, že ať manipulujeme s audiem jakkoliv, tyto změny se nedotknou zdrojových dat. Vždy se můžeme vrátit k původní podobě nahraných stop. Nemusíme se proto bát stopy kopírovat, přesouvat atd.
Do základních úprav zahrnujeme střih, mazání, kopírování propojování nahraného materiálu. Ačkoliv jsou tyto úpravy jednoduché, jsou při čištění stop nejúčinnější. Možnost volného střihu na mikrodetail, kopírování či přesunutí v libovolném množství je velkou výhodou digitálního prostředí.
Funkce střihu a kopírování ovládáme pomocí základních editačních nástrojů, které nalezneme v menu nahrávacího softwaru. Kombinujeme je s klávesovými zkratkami pro rychlejší ovládání.
Plug‑iny vs. základní editační nástroje
Dříve než se pustíme do editačních úprav, zvážíme, jaké nástroje použít. Střih a mazání nechtěného obsahu stop přináší nejčistší výsledky. Jsou ale situace, kdy je lepší použít plug‑iny.
Například pokud chceme vyčistit stopy bubnů, použijeme u tomů střih a ta místa, kde tomy nehrají, vymažeme. Protože tomy zpravidla nemají tak vysokou hustotu, bude taková úprava rychlá a efektivní.
Jiná situace bude u stopy kopáku ve stylu jako metal, kde jsou stovky úderů. Zde by byla metoda ručního střihu neefektivní. Místo toho zvolíme proces, který tuto práci udělá automatizovaně, např. pomocí efektu Gate.
Výhodou plug‑inů je, že dokážou rychle řešit podobné situace. Nevýhodou je, že se jedná o automatizovaný proces, reagující dle našeho nastavení. To nemusí být pro celou stopu funkční. Typický problém je postupné zvyšování hlasitosti daného partu, které Gate „usekne”.
Jiným příkladem je záznam koncertu. Zde se ve stopách setkáme s přeslechy. Zpěvák stojící před bubny bude mít ve stopě zpěvu nabalený přeslech z bubnů. Pokud místa, kde zpěvák nezpívá, vystřihneme, bude znít část, v níž je zpěv přítomný, rušivě. Změní se jak poměr, tak barva hrajících bubnů.
Lepší řešení než střih je použití expanderu. Ten pasáže bez zpěvu jen ztlumí. Přechody nebudou znít tak rušivě, ale při úpravě vokální stopy např. ekvalizací nebudeme upravovat nepřímo bubny znějící v přeslechu.
Navíc daní za použití těchto efektů je zpravidla jistá míra degradace zvuku. Ruční střih je metoda zdlouhavější, ale čistší. Ne vždy je ale pro danou situaci vhodná.
GALERIE: První začištění stop
První začištění stop provádíme pomocí tří technik: Fade In – postupný nárůst hlasitosti, Fade Out – postupné ztišení hlasitosti, Crossfade – prolnutí.
Fade a Crossfade
Stopy zpravidla nenahrajeme od začátku do konce tak, že jsou zcela čisté. Vždy nalezneme nějaký přebývající zvuk na začátcích či koncích stop. Další problematická místa nalezneme např. mezi frázemi zpěvu nebo u podobných stop, kde není signál spojitý.
Pro tyto základní úpravy používáme tři techniky. Fade In, Fade Out a Crossfade. Princip je jednoduchý. Na začátku i konci klipu máme možnost nastavit plynulé zvyšování hlasitosti (Fade In) nebo plynulé ztišení (Fade Out). Tyto funkce nalezneme v každém DAWu.
Na jednotlivých klipech nastavujeme tyto úpravy „tažením křivky“, která reprezentuje průběh změn hlasitosti. Tyto úpravy děláme na každé stopě. Tato praxe by měla být zcela automatická. Fade dělejte i tam, kde nevidíte vizuálně problém. Nezačištěné stopy vás mohou nepříjemně překvapit v okamžiku dalších úprav.
Pokud potřebujeme spojit navazující klipy např. z důvodu, že spojujeme dvě verze stopy, může mezi nimi vzniknout lupnutí či jiný zvukově rušivý přechod. Proto na propojení použijeme tzv. crossfade. Jedná se o prolnutí, které funguje jako rychlé ztišení a zesílení. V podstatě je to na sebe navazující Fade Out a Fade In. Pro Crossfade musíme někdy hledat přesné umístění, než je prolnutí stop čisté.
Rozstříhané stopy můžeme zamknout a předejít tak nežádoucímu posuvu v obsahu stop.
Zámeček a Bounce
Editace stop znamená často rozkouskování nahraného materiálu do malých segmentů. Při práci v detailním náhledu může dojít k nechtěnému posunutí klipu ležícího mimo momentální zobrazení.
Proto jsou stopy vybaveny funkcí lock (zámek), která obsah stopy uzavře a znemožňuje změnit pozici klipů do doby, než se funkce zámku vypne.
Pro opětovné propojení kratších segmentů použijeme funkci Bounce. Ta spojí rozstřižené klipy do nové, celistvé stopy.
Každý aplikovaný fade nebo crossfade „počítá“ systém průběžně, tedy jak se odvíjí přehrávání v projektu. To znamená určité vytížení kapacity počítače. Zároveň se z více důvodů může hodit rozstříhané segmenty spojit do jedné čisté stopy. K tomu slouží funkce Bounce. Název se může u DAWu lišit, ale tuto funkci nalezneme v každém nahrávacím softwaru.
Bouncování stop by mělo být také běžnou součástí naší editační hygieny. Pokud k tomu nemáme zvláštní důvod, měly by být finálním produktem čisté stopy o stejné délce.
