Tajemství klávesových rejstříků Najdi rychle vhodnou barvu zvuku

Znáte situaci, kdy na digitálním klavíru, syntezátorech, varhanách či virtuálních nástrojích hledáte správný zvuk, který se hodí do písničky? V nabídce stovek rejstříků se nemůžete zorientovat, přepínáte a žádný není ten pravý? A když jste narazili na jeden, co už by do skladby možná šel, zapomněli jste, který to byl?  A tak začínáte znovu od začátku?

Nový způsob aranžování?

Šetřete čas, nehledejte dlouhé minuty či hodiny v databance či na klávesách bez systému. Jděte rovnou do skupin rejstříků, které by měly mít požadovanou barvu. Jsou určeny pro různý typ melodií, anebo pro akordy, basy, bicí linky, ale mohou u nich rovněž převládat různé efekty. Nebo jde o ruchy a šumy, které spolu s hudbou často zazní.

Už několik desítek let výrobci kláves a hudebních databank třídí rejstříky podle pravidel, na kterých se shoduje celý svět. A vzniká tak mimochodem nový způsob aranžování, který vyrostl ne z tradiční akustické, ale z elektroakustické či elektronické hudby. Podívejme se na pět základních skupin, které vznikly vlastně spontánně. Podle toho, co muzikanti nejčastěji hledali.

Šéfové „lead“

Lídři „lead“ jsou určení pro hlavní melodie, které mají zřetelně ze skladby vystupovat. Tuhle kategorii dali dohromady vlastně konstruktéři syntezátorů a moogů. Seskupili do ní zvuky, které z většiny okolí vyčuhovaly a tvrdě se v aranži prosazovaly.

Jejich dominance vznikla tím, že byly generovány hlavně ze tří typických křivek: šlo převážně o pilovitý, pulzní či obdélníkový signál. Tyto tvary vlny se totiž ve spektru projevují širokou barvou – obsahují velké množství harmonických složek (přestože např. obdélníkový signál je složen jen z lichých složek).

Aby měl syté spektrum, rejstřík Punch Lead má v oscilátoru 2 nastaven pilovitý signál.

Široká barva tak pokryje velkou část spektra (spektrum si můžeme představit i jako klaviaturu). Jestliže je kousek barvy zamaskován jiným nástrojem, zbytek stále vylézá a je čitelný. Zároveň k těmto základním barvám přibyly elektronické rejstříky, které vznikly různými modulacemi (amplitudovou, frekvenční, kruhovou) a různými druhy syntéz (aditivní, subtraktivní ad.). A stále šlo o široké, prosazující se barvy.

Později v případě samplování k nim byly přidruženy i vzorky (samply) rovněž se širokým spektrem, nebo vzorky, kde sytá barva vznikla efektováním. Jako pozůstatek dřevních dob můžeme u části rejstříků objevit, že jsou jen monofonní, jednohlasé. Prostě byly natolik plné, že jejich barva vynikla v sólové melodii.

Široký počet harmonických složek rejstříku Punch Lead.

Tip: Lead rejstříky jsou dominantní a pojí se převážně jen s podobně sytými rejstříky. Měkké zakrývají, maskují. Pozor na to!

Vycpávky „pad“

Pad jsou opakem lead. Výrobci je vlastně pojmenovali po tom, že mají ve skladbě plnit roli vycpávek. Mají zaplnit prázdná místa, zadní plán v nahrávce, chovat se nenápadně, nepoutat pozornost a vytvořit jemný akordový doprovod.

Pad rejstřík Glimmer 2 je složen jen ze dvou sinusů.

Proto byly vyrobeny z odlišných složek než rejstříky lead. Hlavními druhy signálu byly u syntezátorů vlny ve tvaru sinusu, ale i vlny s trojúhelníkovým tvarem. Sinus totiž obsahuje jen jednu harmonickou složku a trojúhelníková vlna jen několik složek lichých. To se projeví průsvitnou a hebkou barvou. Často je k takové barvě přidáván šum, který jemnou čitelnou harmonickou barvu ještě více zastře, znepřehlední. Rejstříky tak mohou připomínat flautové či flažoletové barvy.

Úzké spektrum pad rejstříku Glimmer 2.

K těmto generátorově čistým barvám byly přidružovány barvy vznikající syntézami (hlavně jemnými aditivními) i jemnými modulacemi. Stejně tak pak do kategorie pad mohou patřit i samply – vzorky, které už v reálném světě mají hebkou barvu, připomínající dech nebo zvuk páry.

Úkolem rejstříků pad není jen zaplnit pozadí, ale i fungovat jako univerzální pojivo. Propojit odlišné na první pohled cizí témbry.

V programu Reaktor najdete modul Steampipe s výraznými šumovými složkami.

Tip: Pad rejstříky jsou určeny pro vyplnění pozadí. Měly by být raději využity v harmonii, v akordickém doprovodu. V jednohlase je totiž může snadno zastřít sytý nástroj v blízké poloze.

Mistři basu „bass“

U rejstříků „bass“ není stěžejní, zdali je jejich spektrum široké či úzké (bývají vytvořeny ze všech typů signálů), ale nakolik jejich témbr vhodně vyzní ve spodních polohách, tedy v basových linkách. Jsou prostě připraveny tak, aby sedly spodním oktávám.

Velmi často je používáme pro rytmické basové figury, anebo třeba pro tzv. kráčející bas. Aby plnily dobře tuto funkci, mají odpovídající dynamický obrys: rychlý náběh a vyrovnanou fázi sustain. Často jsou podobně jako rejstříky lead jen jednohlasé – monofonní. Ale u řady se naopak počítá s tím, že budou hrát polyfonní vícehlasý part.

Najdeme mezi nimi rovněž rejstříky dlouhé, které jsou určeny pro prodlevy. Aby nebyly jen šedé a statické, probíhá v jejich barvě i výšce řada procesů: vibrato, pohyb v rámci panorama, průběžné změny dosažené „v čase se hýbajícími filtry“ či modulačními efekty (chorus, flanger). Tyto moogové barvy se staly ikonami a navodí atmosféru analogových syntezátorů.

Často mezi bass rejstříky objevíme dílčí členění podle hebkosti a ostré barvy a podle toho, jak jsou vhodné do různých žánrů ad.

Tip: Bass rejstříky jsou určeny pro basové linky. Dokážou velmi rytmicky až strojově přesně vykreslit basové figury.

Super Sync Lead rejstřík je generován z trojúhelníkového, obdelníkového a pilovitého signálu.

Bicisté „perc“

Úderné „perc“ rejstříky plní funkci bicích nástrojů. Vyznačují se odpovídající ADSR obálkou v perkusivním tvaru. Vévodí v ní attack (náběh) a následuje rychlý pokles decay. Obě tyto fáze bývají až několikanásobně silnější než zbytek obálky. Sustain často zcela chybí a release bývá navíc velice krátký. Část těchto barev pak zkrátka odezní vmžiku, podobně jako např. úder rim shot na snare nebo ťuknutí na wood block. A krátkým perkusivním zvukům sedne pěkně efekt reverb. Prodlouží je, aniž by se střetával s dlouhými fázemi sustain a release a vytvářel nežádoucí zamazávání čistých barev.

Perkusivní rejstřík Xyl má výraznou fázi attack a decay.

Podobně jako u bicí soupravy existují tři základní roviny, často i u rejstříků perc nalezneme zvuky plnící roli tří bicích linek: v basech velkého bubnu kicku, ve středech bubínku snare a nahoře buď hi-hat nebo činelu ride hrající figury držící tempo.

Umělé perkusivní barvy, které vznikly syntézou, modulací nebo samplováním se už dávno v nejrůznějších stylech a žánrech zabydlely. Patří k nim a podílejí se na jejich poetice. A součástí rejstříků perc pak mohou být i zvuky akustické.

Tip: Perc rejstříky mají podobný charakter jako bicí nástroje. Používáme je zkrátka jako perkuse.

Náladoví „fx“

U efektových a ambietních „fx“ rejstříků převládá barva, a tedy i nálada použitého efektu, anebo prostoru. Svůj název fx převzaly vlastně od kanálu na mixážním pultu, kterým k „suchému“ nástroji přidáváme různou měrou žádoucí efekt. Ten pak dominuje a často zastírá původní barvu a stává se stěžejním pro nový žánr (zkreslení trash).

Fx rejstříky mohou být uloženy formou vzorku (wave) natvrdo a my už nemůžeme měnit jejich efektové nastavení. Pokud jsou však efekty součástí rejstříků, můžeme si hloubku či intenzitu efektu přizpůsobit a hlavně poznáme, jak byl rejstřík vlastně vyroben. A to není marné!

Rejstřík Pipe Organ Flute vznikl z měkčího trojúhelníkového signálu modulovaného rovněž trojúhelníkovým signálem.

Do kategorie fx bývají často přidávány i ruchy z reálného světa či přírody (vrtulník, klakson apod.).

Tip: Podívejte se u fx rejstříků, jakými efekty byla barva dosažena.

A samozřejmě, že v rejstřících existují i další druhy členění: např. podle žánrů, podle tradičního dělení nástrojů (smyčcové, dechové, klávesové, bicí atd.) nebo podle uznávaných značek (Rhodes, Wurlitzer, Yamaha atd.). Ale to už je na jiný článek.