5 základních komponent nahrávacího studia Domácí (nahrávací) studio na startovní čáře

Počítač

Současné nahrávání je již zcela doménou digitálního zpracování zvuku. Jistě i dnes ještě narazíme na studia stále věrná analogu, nicméně v domácím studiu už zcela dominuje digitální záznam. 

Většina z nás nějaký počítač vlastní. Začněte s ním. Pokud můžete vyčlenit počítač pouze pro studio, je to lepší řešení. Není ale třeba začít s nákupem nového zařízení. Pouze se ujistěte, že váš systém splňuje minimální požadavky výrobců softwaru, který hodláte ve studiu použít. 

Zvuková karta

Popis: Vhodnou volbou je zvuková karta se dvěma vstupy, fantomovým napájením, vlastním výstupem pro sluchátka a monitory ve studiu jako je Volt od Universal Audio.

Pokud chceme analogový signál převést do digitální podoby, potřebujeme zařízení, které tento převod udělá. Ve studiu se obecně vyhýbáme základním zvukovým kartám, které jsou v každém počítači. Jejich nevýhodou je nižší kvalita převodu zvuku, horší konektivita a horší ovladatelnost například při nastavení poslechu. 

Zvuková karta určená k nahrávání poskytuje větší komfort při zapojení nahrávaných zdrojů, jednodušší distribuci signálu ve studiu, snazší nastavení odposlechů a kvalitnější předzesilovače. Zvuková karta představuje důležitou část studia, kde se sbíhají a odesílají signály v celém studiu. 

Mikrofon

Popis: Ideálním studiovým mikrofonem je velkomembránový kondenzátor, například NT2 firmy RØDE. Můžete jej pořídit i v sadě s doplňkovým vybavením, jako je pop filtr a XLR kabel.

V domácím studiu nahráváme velkou část informací přímým zapojením nástrojů přes kabely do zvukové karty. Hodně informací také tvoříme přímo v počítači pomocí virtuálních nástrojů. Přesto jsou situace, kdy se bez mikrofonu neobejdeme. 

Mikrofony jsou svého druhu také převodníky – převádějí akustickou energii na elektrickou. Pro domácí studio stačí na startu dva mikrofony: jeden dynamický a druhý velkomembránový kondenzátorový. 

Tyto dva typy mikrofonní konstrukce (liší se způsobem, jak se zvuk převádí na elektrickou energii) představují ideální základ pro vyřešení všech situací v domácím studiu.  

Opravdu není třeba více. Samozřejmě, časem je zpravidla nezbytné vlastnit větší počet mikrofonů, pokud chceme nahrávat složitější situace a chceme mít možnost většího výběru. Mikrofony pak používáme jako barvy na paletě, cíleně pro tvarování zvuku již při záznamu. 

Nahrávací software (DAW)

Popis: Výběr DAWu závisí na více faktorech. Vhodnou variantou je základní verze, která bude na začátku méně komplikovaná na pochopení. Výbornou volbou jsou DAW Steinberg Cubase nebo PreSonus Studio One. 

Srdcem každého studia je nahrávací software. Pro popis těchto aplikací se používá i anglická zkratka DAW (Digital Audio Workstation). Základní funkce nahrávacího softwaru jsou dvě: záznam a mix. 

V DAWu děláme veškeré úpravy a akce, od samotného záznamu po úpravu stop až po mix a finální mastering. A nejen to. Dnešní DAWy jsou plnohodnotná produkční prostředí. Můžeme zde hudbu psát a aranžovat i bez použití jakéhokoliv nástroje. 

Popis: Při výběru zvukové karty je běžné, že je součástí nákupu i základní verze nahrávacího softwaru. Tak můžete začít poznávat nahrávací software pouze za cenu zvukové karty. 

Nejstarší DAWy na trhu mají za sebou třicet let vývoje (například Cubase, Pro Tools…). Jsou to sofistikované a komplexní softwary. U jejich výrobců máme možnost zakoupit jednodušší startovací verze, které jsou částečně omezené, ale začátečníka nezahltí zbytečně složitou nabídkou funkcí. 

Monitory

Popis: Posledním dílkem skládačky jsou studiové monitory, na výběr je nepřeberné množství. Volíme aktivní bedny (s vestavěným zesilovačem), do domácích studií se hodí spíše menší monitory pro blízký poslech (tzv. near field). Dobrou volbou jsou monitory KRK Rokit 5G4.

Poslední nezbytnou komponentou vybavení je monitorovací poslechový systém. Zde máme dvě možnosti: kvalitní sluchátka (bez kterých se tak jako tak v domácím studiu neobejdeme), nebo monitory. 

Sluchátka využijeme při záznamu, kdy můžeme eliminovat hlasitý přeslech. Také jsou lepší při editaci stop, kdy slyšíme více detailů než na bednách. A samozřejmě, někdy představují jediné řešení, jak hlasitým poslechem nerušit okolí. Ale z dlouhodobějšího hlediska jsou lepší monitory.

Monitory jsou vhodnější variantou pro mix a úpravu nahrávky. Sluchátka nabízejí detailnější, ale oddělený poslech pravé a levé strany mixu. Monitory naopak zahrnují do poslechu i akustiku místnosti a nahrávku slyšíme více jako celek. Monitory jsou „okno“ do světa zvuku. Jejich výběr se podobá výběru hudebního nástroje. Prostě nás musejí oslovit. Od monitorů chceme, aby podávaly pokud možno nezkreslenou zprávu o nahraném zvuku. 

Po pravdě, skutečná „zvuková neutralita“ neexistuje. Žádná komponenta nahrávacího studia není zcela neutrální, každý kus studiového vybavení zvuku něco přidává či ubírá. Při výběru monitoru je zcela nezbytná strategie srovnání. Poslech a srovnání více monitorů najednou poskytne dobrou představu, která bedna vám bude vyhovovat. Součástí práce s monitory je nutnost naučit se svoje bedny „slyšet” – rozumět, kde monitor přidává, kde naopak něco chybí, a tyto nedostatky v mixu kompenzovat.