Kdo skládá, aranžuje, anebo prostě rád pracuje s větším množstvím různých hudebních nástrojů, tak už určitě narazil na nějaký virtuální nástroj. Ale co je vlastně uvnitř takového programu? Čím se liší fyzikální modelování od samplování a proč může znít mnohem věrněji? A jak s virtuálním nástrojem vlastně pracovat, abych z něj dostal maximum?
>>>Mikrofony pro vysílání (broadcast) a mikrofony pro reportáže mohou mít na první pohled stejné uživatelské funkce. Zdaleka ale nemají stejné vlastnosti. Pokud nebudeme respektovat jejich technické parametry, snadno barvu hlasu moderátora znehodnotíme. Ekvalizací a dalšími úpravami už nic moc nevykouzlíme.
>>>Natáčení zvuku v exteriéru je často poznamenáváno nežádoucími ruchy. Hlavně těmi, které vznikají na těle či kapsli mikrofonu samého a do záznamu nepatří: ťukanci či nárazy vzduchu. Dá se jim zabránit? Ano, jednou z vychytávek jsou „sáňky“, které kontakt s tělem mikrofonu odtlumí, a také pouzdro kolem mikrofonu, které zabrání nárazům vzduchu.
>>>Pokud nemáte ve studiu vyladěnou akustiku, dalšími úpravami nahrávky jen „látáte díry“. Existuje řada akustických pomocníků, které pomohou dát zvukově místnost „do cajku“. Víte ale podle jakých parametrů vybrat vhodný absorpční panel? Pro jaké účely se hodí různé basové pasti? Co za difuzory máte k dispozici? Jaký útlum mají mít dveře?
>>>Stereo architektura má své zákonitosti, které úzce souvisejí s tím, že zvuk přijímáme dvěma ušima. Jinak bude nástroj znít, když jej položíme doprostřed panorama a jinak na kraj. Dá se to využít? K jakým zkušenostem došli erudovaní zvukoví mistři, jejichž mixy hrají tak bezvadně?
>>>