Domácí (nahrávací) studio na startovní čáře.
Začínáte s nahráváním? Snažíte se v celé problematice zorientovat? Nový seriál domácí (nahrávací) studio na startovní čáře vás provede základy. Dozvíte se, jak vybrat správné vybavení. Ukážeme vám, jak jej efektivně využít a také jaké jsou základní kroky při vzniku nahrávky. Další díly seriálu zde.
V dalších částech našeho cyklu se blíže podíváme na jednotlivé komponenty.
Jaký počítač vybrat do studia?
Většina z nás nějaký počítač již vlastní, je tedy možné začít s tím, co máme. Nevýhodou je, že takový počítač zpravidla používáme i na jinou činnost než jen na nahrávání. To s sebou nevyhnutelně nese problémy se stabilitou a funkčností systému. Máme-li tu možnost, vyčleníme si počítač výhradně pro potřeby studia.
Platforma
Mac, nebo Windows? Volba platformy je do značné míry věcí osobní preference a historické zkušenosti. Jisté je, že obě platformy umožňují spolehlivý chod studia, pokud se o systém počítače řádně staráme. A naopak, žádný systém není stoprocentně odolný.
Macy mají ve své DNA blíže k „audiovizuálnu“ než PC. Nicméně, opečovávaný systém Windows nám poslouží stejně dobře.
Také bychom měli zvážit, jak chceme studio používat. V případě klasického „kamenného“ studia je vhodnější stolní počítač. Pro nahrávání v terénu volíme spíše přenosnější notebook.
CPU a RAM
Části počítače, na kterých bychom neměli šetřit, jsou čip procesoru a paměť RAM. CPU počítače je jako motor auta, zatímco RAM paměť si můžeme představit jako kufr. Pokud chceme přemístit spoustu věcí z bodu A do bodu B, potřebujeme auto s rychlým motorem a velkým kufrem. Auto s pomalým motorem a malým kufrem znamená mnoho pomalých cest. Upgrade „motoru” (CPU) nás dostane do bodu B rychleji, ale stále budeme muset podniknout více cest. Větší kufr (větší RAM) umožní přesunout více věcí do bodu B při každé cestě, což zkrátí čas, který nám zabere přesun všech věcí.
Foto: Chris z Pixabay
V ideálním případě tedy potřebujeme počítač s rychlým CPU a spoustou paměti RAM. Tyto dvě složky pracují ruku v ruce a vytvářejí dostatečně rychlé uživatelské prostředí.
Výrobci DAW, pluginů a virtuálních nástrojů dávají zpravidla doporučení pro minimální hardwarové vybavení, aby vše běželo, jak má. Je ale rozumné mít větší rezervu a s RAM začít nejméně na 8 GB, lépe na 16 GB. CPU by mělo mít co nejvíce jader a rychlost 3,0 GHz a větší.
Jakmile požadujeme náročnější operace (např. kompletní mix), nároky na CPU a RAM rychle rostou.
Úložiště dat
V počítači bychom měli mít nejméně dva pevné disky. Jeden systémový a druhý na data. V současnosti volíme již relativně dostupné SSD disky. Stejně jako u CPU a RAM: Čím více si můžeme dovolit, tím lépe. Pro zálohování a přenášení dat bychom měli mít po ruce i externí harddisky. V současnosti jsou náklady na pořízení dostatečné kapacity paměti relativně dostupné.
Foto: Michael Schwarzenberger z Pixabay
Také počítáme s tím, že instalované programy (hlavně DAW) vyžadují i desítky GB prostoru, protože obsahují zvukové knihovny. To samé platí pro virtuální nástroje a banky.
Konektivita a periferie
Ve studiu potřebujeme k počítači připojit relativně širokou paletu zařízení. Převodníky, kontroléry, externí disky, monitory, klíč pro správu licence atd. Proto je nezbytný dostatečně velký počet vstupů.
Pro audio jsou potřeba v zásadě tři typy připojení. USB, Firewire (dnes už méně používané) a Thunderbolt. Jaký typ připojení potřebujeme, nám nadiktuje konkrétní zařízení.
Naštěstí máme k dispozici různé expanzní karty, které nám počet příslušných vstupů rozšíří. Je dobré myslet od začátku na dostatečný počet USB vstupů, případně je rozšířit o externí hub.
Grafická karta a napájení
Audio programy jsou na výpočetní výkon grafiky méně náročné, zde si vystačíme s běžnou konfigurací počítače. Situace se může změnit, pokud začneme pracovat i s videem, či chceme výstup na více monitorů. Nicméně, běžné vybavení nám zpravidla stačí.
Napájecí zdroj udržuje správnou funkci všech komponent a jejich delší životnost. Utratit trochu více za kvalitní UPS (záložní zdroj) je rozumnou investicí.
Chlazení a tichý chod
Posledním aspektem je tichý chod a chlazení. Monotónní hukot počítače je velmi rušivý a dlouhodobě unavující – nehledě na to, že tento hluk „přelézá” i do záznamu.
Foto: Peter H z Pixabay
Extra chlazení ve formě přídavného ventilátoru musí být hlavně tiché. Případně můžeme použít kapalinový chladící systém. Ten je téměř bezhlučný, je však dražší a náchylnější k častějšímu rozbití.
Menšímu přehřívání také pomůže vhodně zvolená case. U stolních počítačů můžeme použít větší „krabice” pro efektivnější odvádění tepla.
Přečtěte si také:
5 základních komponent nahrávacího studia
Byť je nahrávání ve výsledku disciplína umělecká, opírá se nevyhnutelně o techniku a technologie. Na začátku je tedy třeba studio správně vybavit. Pro začínajícího zvukaře je vhodn…
Nastavujeme nahrávací session, část první
Den D je tady. Píseň je vymyšlená, zaranžovaná. Všechno je zkontrolováno a připraveno na nahrávání – nástroje i vybavení studia. Dříve než začneme, je třeba udělat ještě několik ro…
Nastavujeme nahrávací session, část druhá
V předešlé části seriálu jsme řešili, jak se připravit na nahrávací session. Dnes se podíváme na další kritickou část příprav, a to na nastavení odposlechů.
